Tomáš Malý (8.8.2011 22:48) myslel jsem u jednoho řopíku v tom úseku.jinak co jsem viděl tak byly většinou rozměrů max metr na půl metr Tomáš Malý (8.8.2011 22:45) Dobrej.jak to vlastně vůbec bylo s realizací dopadové desky?kdy byla zavedena ajak striktně byla dodržována?v úsecích které celkem znám jsem žádnou neviděl.jen ,,nouzově" vybudovanou s velkého plochého kamenu a to jen u jednoho řopíku.ty o velikosti jaké zde popisujete jsem zatím jěště neviděl.i když je pravda že bunkrů mám zatím prolezlých je pár desítek a to nesouvisle v liniích a úsecích krom XXII Tomáš Matyska (31.7.2011 22:51) Všem převelmi děkuji. Petr Hargaš (31.7.2011 17:06) Děkuji za odpověď. Nič Martin (31.7.2011 16:22) Rozdíl mezi RG vz.49 a RG 4 je minimální. V podstatě jediným rozdílem je označení. Ruční granát vz.49 je původní označení pro RG 4. Petr Hargaš (31.7.2011 12:52) Autor: Nič Martin, vloľeno 30.7.2011 21:48 Jan Lakosil (30.7.2011 22:11) Projel jsem pár desítek dobovek z E-23 a dělá to na mne dojem, že tam v roce 1938 žádné desky pod skluzy nebyly - viz třeba tato fotka z E-23/3. Některé zdejší objekty byly navíc opravdu zvlášť kvalitně zakryty přírodní maskou natolik, že zakrývala i otvor vyústění granátového skluzu. Možná se zde řídili nařízením o zákazu používání RG-34 ve skluzech :-) Nič Martin (30.7.2011 21:48) Přítomnost cihel v kontrukci roznětové desky bude čistě poválečná záležitost. Pokud by toto bylo nalezeno v úseku na severu dalo by se uvažovat o první republice. Ale přítomnost zrovna v reaktivovaném úseku E-23 by právě nasvědčovala na poválku. Tomáš Matyska (29.7.2011 23:06) Zdravím. Oživuji toto notně zarostlé téma. Je možný, že u některých objektů takzvaného vzoru 37 byly desky pod skluzy vyskládány z cihel a přebetonovány? Tuto variantu jsme objevili v úseku I/E-23 Krtín. Deska má rozměr cca 80x80cm. Vladimír Slezák (1.1.2008 18:08) Na úseku N1 Studený jsou v objektech na začátku úseku obráceně vsazené granátové skluzy.Jedná se o objekty 1/A-140-N,3/A-140-N,4/A-180-N,5/A-140-N,6/A-180-N,7/A-180-Z,8/A-160-Z,10/A-180-Z,11/A-180-N.Objekty 2/A-160-N,9/A-140-Z a 12/A-160-N jsou nepřístupné.Objekty 13 - 23 nebyly vybudovány.Dále jsou obrácené granátové skluzy v objektech 25/A-160-N,27/A-160-N,28/A-140-N,29/A-140-N,30/A-180-N,31/A-160-N a 32/A-140-N.V objektech 24/A-180-N a 26/A-160-N jsou vsazeny správně.V druhém sledu je to u objektu 206/E-N. Martin Ehl (3.7.2006 12:38) Například u některých objektů v Deštném v Orlických horách lze narazit na dopadovou plkošinku, kterou tvoří jen několik na sebe naskládaných kamenů - s rozměrem cca 1x1m. Výška ústí GS nad plošinkou kolísá mezi 0,40 - 0,80 (ta výška je zde hodně proměnlivá, protože u některých objektů nebyly v r. 1938 ještě dodělány zemní práce) Nič Martin (3.7.2006 8:49) Co jsem zatím viděl tak mi přošlo, že přednost měl terén. Ohledně směrnic by spíše věděl lakouš. Jako vzor bych zmínil třeba tyto příklady: ečko na Vranově má desku z kamenů v šikmém provedení max. několik desítek cm pod ustím takže granát by se vlastně zkutálel přímo před vchod, béčko v Kladrubech má betonovou "destičku" (cca 1x1m) asi 1 až 1,5 m pod ustím skluzu. Častější je ale výška nad deskou 0,5 až 0,75 m. Deska bývá buďto betonová o předepsaném rozměru 2m2 nebo z kamenů spojených betonem. Lze najít ale i desky menších rozměrů (1m2). Ty jsou ale "nepředpisové". Kamené desky jsou samostatně stavěné u betonových je možná jejich betonáž spolu s objektem. Tibor Rinka (2.7.2006 21:51) Jak nízko byla umístěna betonová deska pod otvorem pro granátový skluz. Víšku určovaly nějaké směrnice nebo měl přednost terén. Betonové desky byly konstrukčně betonovány ke řopíku nebo zvláš't? |