Tomáš KOUBELE (29.10.2024 14:43) Zkuste mi prosím tedy zaslat fotografie popř. další info na můj mail: koubele@centrum.cz. Děkuji
Petr Strnad (29.10.2024 10:06) Pane Koubele , jelikož mi zde nejdou vkládat fotky, prosím o Váš telefon .Svěráčky mám . Děkuji Strnad
Tomáš KOUBELE (23.10.2024 9:56) Zdravím, jak by to vypadalo se svěráčkem?
Petr Strnad (22.10.2024 11:42) Zdravím pánové, za nedlouho budu dokončovat Strakonickou lafetu. Je vyráběna dle dobových originálních výkresů , tz. vše do posledního detailu . Vyrábím jich 22 ks a většinu dílů mám na víc jako náhradní díly pro Vás , kterým na lafetách něco chybí. Vyrábím jak na lehký kulomet tak na těžký . jsem z Liberce . Díly k nahlédnutí u mne na dílně. Prosím Vás ceny ještě nemám , budou až bude vše hotovo. Díky Petr Strnad 603 502 318 
Jan Lakosil (10.6.2024 22:28) Já si osobně stále myslím, že se je to nějaká novovýroba. S jistotou víme, že žádné tyto díly po válce vyráběny nebyly, navíc po skončení montáží lafet do objektů zůstalo armádě ve skladech cca 100 kompletních strakonic.
Daniel Volný (10.6.2024 10:16) Zdravím, podařilo se mi získat nekompletní lafetu se shodnými úpravami. Bohužel postrádá svěráček, ovšem úpravy na nosiči TK pro imbus a další drobnosti souhlasí.
Jan Lakosil (25.4.2023 22:30) Obávám se, že se jedná pouze o novodobé dokompletování lafety, které bylo provedeno tak trochu amatérsky, respektive s nepříliš velkou snahou o dodržení původního vzhledu. Poválečnou dokompletaci bych rovnou z vícero důvodů vyloučil.
Karel Rejcha (25.4.2023 21:43) Zdravím, chtěl bych požádat o pomoc s identifikací zda-li by se mohlo jednat o poválečně dokompletovanou Strakonickou lafetu jak zde níže psal Honza Lakosil. Jako první je nutno zmínit největší rozdíl a to v absenci svěráčku který je zde nahrazen svařencem bez posuvné čelisti a Jedinou aretaci zde zajišťuje šroub, dále jsou zde jiná táhla která spojují onen “svěráček” s panoramatickou mapou. Na každém konci táhla je kulový čep. Rozdílné je i provedení výztuh u mapky. Na těžkém nosiči a na odměrném segmentu je úprava na použití imbusového šroubu místo 6hranu a poslední sčíslování lafety které původně je vyražené jen na mosazném jezdci, zde je ještě na těžkém nosiči kde bylo původně prodloužení na TK vz. 24 a dále na objímce náměrové tyčky. Díky. 
Karel Rejcha (25.4.2023 21:43) Zdravím, chtěl bych požádat o pomoc s identifikací zda-li by se mohlo jednat o poválečně dokompletovanou Strakonickou lafetu jak zde níže psal Honza Lakosil. Jako první je nutno zmínit největší rozdíl a to v absenci svěráčku který je zde nahrazen svařencem bez posuvné čelisti a Jedinou aretaci zde zajišťuje šroub, dále jsou zde jiná táhla která spojují onen “svěráček” s panoramatickou mapou. Na každém konci táhla je kulový čep. Rozdílné je i provedení výztuh u mapky. Na těžkém nosiči a na odměrném segmentu je úprava na použití imbusového šroubu místo 6hranu a poslední sčíslování lafety které původně je vyražené jen na mosazném jezdci, zde je ještě na těžkém nosiči kde bylo původně prodloužení na TK vz. 24 a dále na objímce náměrové tyčky. Díky. 
Lubomír Purchart (24.8.2006 9:14) Tak konečně jsem se dostal do muzea. Máme tam na stěně lafetu s číslem 2660. Takže nic překvapivého :).
Martin Urbánek (2.8.2006 20:11) Lakouši, můžu Tě potěšit :-) Jistý podplukovník slíbil rozhovor na diktafon ke "zvláštním pracem". Sloužil v J.H.
Jan Lakosil (2.8.2006 19:49) Díky vstřícnosti kolegy Prášila, který mi zaslal seznam dochovaného vybavení LO z roku 1947, jsem o notný kus pokročil v problematice dochovaných lafet vz. 38. Než vyřeším, jak sem nahrát onen zmíněný seznam, shrnu a konfrontuju veškeré dosavadní a nové poznatky. Strakonických lafet bylo do léta 1939 vyrobeno 5000 ks, během okupace odesláno min. 2500 lehkých lafet do Německa. V roce 1947 armáda evidovala 1165 ks kompletních lafet v lehkém provedení (dosud zabalených v bednách) a 6 ks nekompletních lafet vz. 38. Pokud budeme předpokládat, že oněch 6 ks bylo dokompletováno, dostáváme celkový počet 1171 ks. O pět let později již VŽV však disponuje 1176 lafetacemi vz. 38, kterými vybavuje vybrané objekty na čáře Umíř – Bratislava (kde asi vojáci našli 5 ulitých lafet?). Zajímavé však je, že ve skladu v Pardubicích bylo v r. 1947 uloženo i 250 beden s příslušenstvím lafety vz. 38 v těžkém provedení, přičemž každá bedna obsahovala 10 nosičů TK a 60 kladiček. Tamtéž byly též uloženy bedny s rukojeťmi a svitkem lanka pro lafetu vz. 38. Ve skladu bylo též nalezeno 944 ks protizávaží o rozměrech 85x490 mm. Aby těch čísel nebylo málo, tak z výše uvedeného lze vyčíst, že bylo k dispozici 2500 nosičů TK a na každý nosič připadalo 6 kladiček. Z předchozí záplavy čísel a údajů nám vychází jednoznačný závěr (viz pokračování dole).
Jan Lakosil (2.8.2006 19:47) Lafety vz. 38 byly v roce 1939 z továrny expedovány v lehkém provedení zabalené v bedně a součásti pro těžké provedení byly dodávány samostatně. Z toho nelze usuzovat, že by měly lehké a těžké lafety přidělené intervaly čísel jako tomu bylo u periskopů. Skutečně bylo tedy vyrobeno a dochovalo se 2500 doplňků těžkých lafet. Z 5000 ks vyrobených lafetací válku přežilo však jen 1176 ks lafet, které byly nakonec všechny namontovány do reaktivovaných objektů v těžkém provedení. Ve skladech tedy zůstalo 1324 nosičů TK, které byly oboustranně zkráceny a byly z nich vyrobeny manipulační stolky do LO. Pro 1176 lafet bylo potřeba 2352 ks závaží, k dispozici bylo však pouze 944 ks, z čehož lze usuzovat, že bylo v 50. letech vyrobeno cca. 1408 ks závaží. To by i vysvětlovalo, proč se v objektech nalézaly dva druhy závaží (dlouhé a krátké). V seznamech se nepíše o tubě na chlazení hlavní, pravděpodobně nebyla vůbec vyráběna nebo byly tyto součásti během války zcela zničeny. Myslím, že se nám to nyní již dost vyjasnilo, už zbývá jen zjistit, co Němci provedli s 3824 ks lafetacemi. 
Vladek Vácha (kecal roku) (25.7.2006 22:12) Jo samozřejmě to je problém tvrzení proti tvrzení,až pak ta policie to zjistí.Naštěstí to jde docela lehce.Ale když už bys měl třeba podezření tak 500kč za trestní oznámení a oni se už snad na to mrknou pokud to něčím podložíš.Důležité je aby to věděli i potencionání zloději!snad si to pak rozmyslí protože pokud se je kde chytnout tak se dá vždy prokázat původ.Určitě dokonalost by byly třeba takovéty mikrotečky s údaji o majiteli co jsou vidět pod "asi" infra.Používá se to do aut.A aplikace na vybavení ......pak jen chodit po muzeích s infra.Také je to řešení anebo různé ty barvy co jsou pod infra vidět....a jinými přístroji.Nějak často odbíháme od tématu:o))ale zas když se podíváš na "chcíplost" fóra.tak jsme rád,že aspoń něco se děje.Pro mě jako ukecaného člověka to je jako zázrak;o)snad se kluci adminský nezlobí;o)
Martin Rajnyš (25.7.2006 21:42) Dnes ti udělají raznici jakou chceš,opravdu to pozná jen kriminálka.S Tím dotyčným by to bylo tvrzení proti tvrzení a vše by řešila policie,ale zas odbočujem od tématu.
Vladek Vácha (kecal roku) (25.7.2006 20:52) To sice může,ale i přebroušené číslo se dá dodatečně zjistit ,stejně tak seš dá zjistit ,které číslo je původní v případě nějakého dovyražení atd.....ať žije radiologie a vůbec kriminalistika.
Martin Rajnyš (25.7.2006 20:28) Já jsem také pro,zaevidovat hlavní součásti vybavení,Lafety, oba typy,ventilátory.Pořád však nechápu jedince kteří nechtějí vložit svá čísla.Každé se dá zjistit při návštěvě muzeí.Nedají se zjistit ty v depozitu. Je jedno kolik jich kdo má.Já osobně doplním čísla lafet o kterých vím a ten dotyčný je sem určitě nedá.Má je pouze doma.Opravdového zloděje nezastaví ŽÁDNÁ PŘEKÁŽKA.Dá se opravdu udělat jen tajná značka.Každé číslo se dá doplnit jinou číslicí nebo úplně zahladit a udělat nové.Dokáže to každý zručnější jedinec.
Pavel Holzknecht (25.7.2006 19:49) Máme několik lafet vz.38 - instalovaná má číslo:4548, ostatní čísla dodám až budu v našich skladech.
Vladek Vácha (kecal roku) (25.7.2006 9:33) Co si matně pamatuji tak se to tu už jednou i uskutečňovalo ale krachlo na nezájmu.Já bych do toho šel a ani by mě nevadilo kdyby to nebylo anonymní.Protože když bude někdo vědět ,že já mám tohle a tohle s tím poznávacím znakem,číslem atd... tak by to ukradl jen blbec.Jelikož by se to lehce dalo dohledat.
Jan Lakosil (25.7.2006 8:46) Pěkný nápad Martine, tak se do toho pusť :-)
Martin Černý (25.7.2006 6:35) A co dát do kupy centrální databázi zachovalého vybavení?? Ta by pak mohla sloužit nejen k zjištěním ohledně dochovalosti vybavení, ale zároveň jako jakási databáze pro případ vykradení muzeí, jako se to nedávno stalo na Anníně. PS: Když se do databáze zadá nejen naše vybavení, ale i vybavení, které uvidíme při našich výletech za okolními muzei, nemuselo by to být zase tak špatné. Tak co vy na to náčelníci...?
Vladek Vácha (kecal roku) (24.7.2006 22:19) DZ-25 myslíš asi rukojetě?tak tuhle obavu mám taky.
Jan Lakosil (24.7.2006 22:15) Čísla lafet vz. 37 by byla jistě také zajímavá. Bylo by možno i zkusit zaevidovat DZ-25, ale to záleží na ochotě majitelů zasílat své údaje. Mám obavu, že dáme do kupy čísla jen omezeného počtu lidí aktivně sledujících tento web.
Vladek Vácha (kecal roku) (24.7.2006 21:38) Budou se dávat i dokupy zachované lafety vz.37 či jiné prvky....?
Jan Lakosil (24.7.2006 21:11) U některých objektů bylo po válce sice předem určeno použití TK, ale v případě obou typů lafetací se počítalo s možností uchycení obou typů zbraní a proto byly vždy dodávány ke každé lafetě i odpady pro LK i TK a samozřejmě příslušné uchycovací elementy. Přidávám fotku nálezu z minulého víkendu - pro každý dvoustřílnový objekt byly čtyři odpady. 
Vladek Vácha (kecal roku) (24.7.2006 17:32) Takže se dá usuzovat,že na rozdíl od předválečného období se v poválečné době pro konkrétní střílnu neurčila "zbraň" ale lafety měla možnost uchycení jak TK tak LK.To by tedy u lafety musely být i příslušné příložky i odpady??
Jan Lakosil (24.7.2006 16:58) Ty dva typy závěsů LK mi také vrtají v hlavě. Ten typ se zahloubením pro stavěcí šroub jsem zatím nacházel prakticky jen v objektech vybavených v 50. letech lafetou vz. 38, tedy až na jednu výjimku a tou byl řopík v Pohansku u Břeclavi - tam byl závěs LK v řopíku s brněnskou lafetou. Závěsy byly vyrobeny v roce 1950 a k osazování lafetací docházelo pravděpodobně v letech 1952-53, takže závěs byl určen pro nouzovou lafetaci v tomto krátkém období než došlo k osazení lafety vz. 38. Počet vyrobených kusů můžeme odhadovat na min. 1600 ks - tj. měl by odpovídat počtu dochovaných lafet vz. 38. Ten druhý typ závěsu byl osazen pouze v objektech úseku 196 a možná i 197 (tj celkem 100 střílen = 100 závěsů). Zde se již nepočítalo s lafetacemi vz. 38 a proto byl vyráběn již jako čistě improvizovaný závěs.
Vladek Vácha (kecal roku) (24.7.2006 16:02) To by hodně vysvětlovalo.K závěsům lk: když tedy byly osazeny jen v "těžké" verzi tak proč poválečné závěsy jsou ve dvou verzích z toho jedna čistě nouzový závěs a druhá je vybavena zahloubebním pro šroub tak aby bylo možné ho použit u lafety vz.38?
Jan Lakosil (24.7.2006 15:42) Myslím, že je zbytečné se pídit po nosičích TK, na začátku 50. let byly montovány POUZE lafety vz. 38 v TĚŽKÉM provedení, které byly objeveny ve skladech - a to v počtu cca. 1600 ks. Další věc, kterou v souvislosti se strakonicí nikdo nezmínil je stolek na výměnu hlavní s částí nosiče TK lafety vz. 38 - jistě je poválečný, ale nosič na něm je určitě bývalou součástí lafety. Kolik těch stolků může být osazeno? Jistě několik set, možná i více jak tisíc - pokud by jich bylo cca. 900 ks, dávalo by to smysl a ukazovalo by to na fakt, že soudruzi z NDR (toho času ve službách WH) poslali Führerovi k narozeninám přibližně 900 lafet vz. 38 v lehkém provedení, které byly původně v provedení těžkém. Zbylé nosiče mohly být použity pro výrobu stolků. Co se tvé teorie závěsů LK týče - je zcela mylná. Lafeta vz. 38 v těžkém provedení měla také závěs pro uchycení LK, ale ani v případě lehkého či těžkého provedení jej ČZ nedodávala, neboť v objektech již byly v roce 38 osazeny a pro montáž lafet mělo pouze dojít k jejich adaptaci (vyvrtání zahloubení pro stavěcí šroub).
Vladek Vácha (kecal roku) (24.7.2006 15:13) JJ trošku více odbíháme :o) No oni dokumenty budou ,jenže rozprášeny po celém světě tak jako v případě dokumentů,ohledně zkoušek na jiných objektech.Ale ještě zpátky.Možná by bylo důležité zjistit k těm lafetám počet dochovaných nosičů TK,ty sice nejsou nijak konkrétně označeny číslem,ale počtem by měli odpovídat co nejvíce dochovaným lafetám,pokud by tedy lafety 0-2500 byly odeslány do německa a zůstali tady jen v těžkém provedení.Další věc,která by naznačovala tomu odeslání a zůstání jen těžkého provedení je závěs pro osazení lk.Předválečné pro lafetu vz.38 musely zákonitě být odeslány a proto dnes závěs vz.38 je jen z poválečné výroby ( já píšu vz.38 jelikož závěs měl jeden otvor/zahloubení navíc oproti závěsům určených pro použití jen pro lk bez lafety vz.38,ty neumožňovaly použití v lafetě vz.38)
Jan Lakosil (24.7.2006 15:04) Vladku, přiznejme si, že je to jen tvůj předpoklad, který nelze podložit žádným jiným důkazem než tvými domněnkami typu "kdyby to bývali osadili, udělali by to...". V tom případě by museli i upravovat kladky pro přišroubování k výdřevě. To bysme mohli spekulovat i o původu příkopu před střílnou apod. Divné je, že z takovýchto rozsáhlých zkoušek se nedochovalo více dobových fotografií nebo nějaké archivní dokumenty. Nicméně to už odbíháme od tématu kterým jsou lafety vz. 38 a ne zkoušky vybavení na VK.
Vladek Vácha (kecal roku) (24.7.2006 14:57) Ještě důležitá věc v objektu č.59,č.60,61 (teď si z hlavy nejsem jistý jak u 262) byla osazena nádržka na chlazení hlavně TK24 a to vždy jen u jedné střílny,takže mimo prokazatelně osazených TK37O byl osazen i TK24,s největší pravděpodobností i ostatních zbraní Lk26 či plánovaných.
Vladek Vácha (kecal roku) (24.7.2006 14:50) Ano je to spekulace,dle stop po jiných věcech spojených s jiným vybavením,by němci připevnili kladky na výdřevu a ne do betonu.Jiná věc je(jelikož se narozdíl od jiných lokalit kde němci taky zkoušeli Lo,jednalo na VK o oficiální zkoušky s jejichž výsledky byly seznamovány největší představitelé třetí říše),proč by nebyla zkoušena lafety vz.38 ,případně závěs lk,když byla zkoušena komplet výstroj objektu vz.37 od výstroje pokud jde o funkci tak odolnost či v případě č.60 s největší pravděpodobností i zkouška náloží spojená s vniknutím do objektu.Činnost na polygonu probíhala minimálně v rozmezí od doby odstoupení pohraničí do jara 1941.Dochované fotografie pocházejí z cca půly 1940.
Jan Lakosil (24.7.2006 14:35) Zkouška strakoncké lafety je čistá spekulace. Němci byli důslední a jistě by vyzkoušeli i lafetu v těžkém provedení. V jakém roce byly na VK prováděny ty zkoušky?
Jan Lakosil (24.7.2006 14:34) Takže mi vychází, že Němci mohli zabavit a odvézt teoreticky cca. 3600 lafet vz. 37, z toho je třeba odečíst lafety zničené při odstřelu objektů na vnitrozemských liniích, takže pro své potřeby mohli mít přibližně 3000 lafet vz. 37 a 3000 lafet vz. 38 ze zásob ZTÚ 7. Zajímavé by bylo zjistit, kde skončily.
Vladek Vácha (kecal roku) (24.7.2006 14:23) Malá oprava v případě č.61 se jednalo o pravou střeleckou místnost.Při zkouškách lafety vz.38 v lehkém provedení by žádné stopy být neměly....
Vladek Vácha (kecal roku) (24.7.2006 14:20) Objekty č. 260,261,262,263,264,265,266 a 59,60,61,62,63,64 opatřili němci tmavošedým nátěrem ,zřejmě se tak zkoušel účinek maskování proti pozorování a bombardování ze vzduchu,krátery po pumách jsou dodnes znatelné,těžké dělostřelectvo na polygonu použito nebylo!max. 47mm protitankové kanóny.Aktivněji se do zkoušek zapojil objekt č.58 s „velkou“ střílnou,do kterého byly osazeny dveře,č.59 ve kterém byla osazena ventilační souprava ,dvě lafety vz.37 a TK37 s těžkou hlavní,dveře,mříže,výdechy ventilace ,stejně byl vybaven i objekt č.60 a č.262.poslední objekt ,který se od zkoušek aktivněji zapojil bylo č.61 kde byli osazeny dveře a v levé střelecké místnosti lafeta vz.37.Dále v objektu č.260 osadili dveře.Takže stručně řečeno němci osadili na polygonu VK 7 lafet vt.37,tři ventilační soupravy,7 dveří vz.37 atd….Dva objekty č.59,60 byli napojeny na pevnostní kabelovou síť.Atd....
Vladek Vácha (kecal roku) (24.7.2006 14:20) K polygonu na Vysokém kameni ,Ba je o fous dále nevím o dochovaných dokumentech,jediné co je známé jsou data v Dentskriftu.Jediné co je jisté,že do zkoušek ,které probíhaly ve stejné době jako na K-S 14,Hůrce a Adamu se zapojila celá linie opevnění mezi kótami Vysoký kámen a Bouda.A to nejen objekty lehkého opevnění ale i objekty těžkého opevnění.Není mi známo,že by někde jinde proběhli tak masivní zkoušky čs.opevnění jako celku a to nejen zkoušky odolnosti v případě Lo ale i vnitřní výstroje a výzbroje jak u LO tak u TO.Zkoušek se kompletně vystrojeny a vyzbrojeny se všemi svými systémy zapojily minimálně objekty K-S 25,K-S 26 a v případě LO všechny objekty od Vysokého kamene až k objektu K-S 25,dále již nejsou postavené objekty LO.
Vladek Vácha (kecal roku) (24.7.2006 14:04) Tak pokud jde o dodávku do Rumunkska tak to je dle níže uvedeného článku 2824ks.
Jan Lakosil (24.7.2006 13:39) Vladku, ty máš nějaké dokumenty ke zkouškám lafet vz. 37 na Boudě? Nebo to číslo 7 odhaduješ z pozůstatků v terénu?Nemá někdo po ruce článek Martina Ráboně o dodávkách ZB do Rumunska - kolik lafet vz. 37 tam bylo prodáno? Zatím máme jen jedno číslo lafety vz. 38 nižší než 2500 - dá se říci, že Aleš Crha má unikát :-) Pokud by Němci lafetu vz. 38 někde zkoušeli - musely bysme najív v onom objektu zazděné kladičky a ty se v žádném nereaktivovaném objektu nevyskytují, nebo o něčem víte?
Vladek Vácha (kecal roku) (24.7.2006 12:12) Taky bych řekl,to,že by odvezli do německa úplně všechny lafety se zdá nepravdepodobné,pár kousků,třeba jen do 10kusů tu mohly zůstat.Další věc je,proč si vybrali němci lafetu vz.38,kde ji zkoušeli a kde byla užita němci?Třeba vz.37 zkoušeli na VK v počtu 7kusů! je možné ,že i vz.38.
Nič Martin (24.7.2006 12:02) Zeslabený periskop se taky nedochoval kromě víčka s číslem 4. Je tedy možné že se jedná o stejnou situaci. Ostatně kolik máš v seznamu lafet s číslem nižším než 2500? Pokud jen tuhle jednu (nebo i pár kousků) tak se může jednat o složeninu nebo o zapomenutou či přehlídnutou lafetu.
Jan Lakosil (24.7.2006 11:53) Vladku, tato úvaha mne hned napadla, když toto téma nadhodil Martin R. Myslím, že nějakým větším vzorkem čísel se toto možná i potvrdí. Jen mi tam zatím nesedí bývalá Duchoňova lafeta s číslem 157.
Vladek Vácha (kecal roku) (24.7.2006 10:53) To by možná korespondovalo s jinou teorií,které se zde řešila.Že lafety v lehkém provedení měla číla 0-2500 ,ty byly odeslány všechny do německa.A to co zde zbylo jsou původně lafety v těžkém provedení až na pár vyjímek.
Jan Lakosil (24.7.2006 10:29) V poslední době zase nějak nestíhám - čísla lafet zaslaná na můj mail Jirkou Kratochvílem a Vladkem Váchou jsem již zanesl do tabulky, která se nám začíná plnit. Zdá se, že většina čísel se pohybuje v intervalu 2500-5000. 
Jiří Kratochvíl (24.7.2006 10:13) 2971
Vladek Vácha (kecal roku) (24.7.2006 9:50) Já jsem to sic posílal Lakoušovi,tak ještě veřejně 4042.Bohužel stále nemohu najít čísla 5lafet,které jsme dal pryč.Ale L.P už jedno poodhalil,teď ještě ten zbytek,minimálně ještě dvě mají zdejší pisatelé.
Nič Martin (24.7.2006 8:55) 157 a 3919
Martin Rajnyš (23.7.2006 21:03) Další číslo zachované st.lafety je 3319.Jinak, Martine a Luboši dík za čísla.Tak zatím nejvyšší je tedy 4483.
Lubomír Purchart (23.7.2006 20:52) 2625 mám na lafetě od Vladka. Až budu někdy v muzeu tak opíšu i naší klubovou.
Martin Břinda (23.7.2006 19:10) Nejnižsí číslo na mosazném jezdci o kterém jsem slyšel, tak to je číslo 157. Jinak existují čísla 4483, 4127, 2669, 2541...
Vladek Vácha (kecal roku) (19.7.2006 17:20) Já měl šest lafet vz.38 bohužel,nevím kde mám opsaní čísla,podle paměti nejnižší bylo cca 2500 a nejvyšší kolem těch 4500.
Jan Lakosil (18.7.2006 14:34) počty dochovaných lafet v roce 1945 mám. Otázka je, kolik jich je dnes...
Martin Černý (18.7.2006 14:24) Máš pravdu Honzo, nicméně omluvou mi budiž to, že strakonici nevlastním (a neuznávám), kdysi jsem jednu sice měl, ale ta zkončila na K-S-8. Někde jsem slyšel počet 600 nebo 800 po válce instalovaných kusů, ale už nevím, kde a od koho to bylo.
Jan Lakosil (18.7.2006 14:15) Další řešení by bylo, že by mi vlastníci předválečných lafet mohli poslat výrobní čísla na můj mail a výsledná tabulka (která by byla třeba na těchto stránkách pravidelně aktualizovaná) by byla bez majitelů, aby byla zajištěna anonymita. Myslím,že v případě periskopů měla naše akce smysl, jednak Mirek Srb ověřil některé archivní údaje a také naopak jsme dokázali, že firma Srb a Štys produkovala už v roce 1938 periskopy s měnitelným zvětšením. K lafetám vz. 37 a vz. 38 nemáme tolik archivních údajů, ale myslím, že vzorek čísel dochovaných lafet by nám také něco řekl.
Martin Rajnyš (18.7.2006 12:28) Tak zatím jste mě pánové zklamali,netušil jsem že to bude tak chcíplé.Snad jsem alespoň nahraje čísla lafet ,které mu prošli rukama, Lakouš.
Jan Lakosil (17.7.2006 15:51) Kolega Černý si popletl strakonickou lafetu s brněnskou. Jediné číslo, kterým je lafeta vz. 38 značena, je výrobní číslo vyražené na mosazném jezdci. Kromě toho je zde i přejímací značka (E7 lev 39), další lvíček je vyražen na nosiči TK. Jiné značení, natož číslování, zde není. Sestavit seznam dochovaných lafet (stačil by i seznam čísel na dochovaných mosazných jezdcích) by neměl být problém, ale musela by být vůle ze strany bunkrologické veřejnosti, aby nám kolegové poskytli požadovaná čísla.
Martin Černý (17.7.2006 14:48) Myslím si, že to by asi nebylo dost dobře možné. Strakonická lafeta se skládá z několika hlavních součástí a na každé je vyraženo výrobní číslo. V praxi jsem viděl víc skládaček než kusů, u kterých všechna výrobní čísla seděla. Musela by se tak vést evidence jedinného dílu. U lafet vz. 37 je to samozřejmě o něčem jiném:-))
Martin Rajnyš (16.7.2006 21:49) Zajímalo by mě kolik strakonických lafet se zachovalo do dnešních dní a jejich výrobní čísla.Předpokládám že z 15 000ks zadaných do výroby ve 38 roce se jich podařilo vyrobit cca 5000ks z toho tak 1/3 přežila válku ve skladech.O těchto údajích se neustále píše,tak by výrobní číslo nemělo přesáhnout 5000.Já osobně jsem se setkal s číslem 4250.zároveň by nebilo špatné vědět i nejnižší zachované číslo.Proto kdo se nebojí odhalit svá výrobní čísla ať je napíše do fóra.Třeba se toho pak ujme Honza.L a vytvoří seznam zachovalých kusů jako u periskopů.To samé se pak může udělat i z brněnskou lafetou. |