Pořad v ČT

Honza Vavruška (5.2.2010 17:58)

Jo, souhlasím se začátečníkem, i mě se dokument moc líbil a opravdu mě překvapil styl, jakým byl natočen. Zajímavé a potěšující také bylo, jak se všichni aktéři rozhovorů nakonec shodli v oné důležité otázce, že "...Mnichov byl možná škoda!" Kéž by takových pořadů bylo více...

Jiří Kaštil - začátečník (3.2.2010 10:33)

...až se divím, že takový dokument s takovou atmosférou vůbec vznikl. Ve většině případů dokážou žurnalisté, filmové nevyjímaje, vystihnout "bojovníky" z řad klubů voj. historie, o bunkrácích nemluvě, jako obskurní partičku potrhlých podivínů, hrajících si na vojáčky. Tento film však byl v lecčems jiný... Ale pojďme dál... Jako červená nit se dějem celého snímku táhly události roku 1938, tím pádem byl blahé paměti "zubatý" "Doucha" s chotí, společně se svými betonovými miláčky, vlastně hlavní hvězdou pořadu. Kvalitu celého díla nakonec podtrhla i má střelecká etuda. Takže: ....hmmm mno, já jsem navýsost spokojen!

Jiří Doupal (3.2.2010 9:57)

Pro ty, co by se na to rádi podívali:
http://www.ceskatelevize.cz/program/10213330272-02.02.2010-21:45-2-zahrajem-si-na-vojaky.html?online=1
A je to opravdu hezké. Teda aspoň mě se to líbí.

Jaroslav Dubský (2.2.2010 22:16)

Díky za info panu Duchoňovi, moc pěkný film.

Jiří Duchoň (1.2.2010 17:43)

Út 2. 2. 2010 ČT 2 ve 21.45 hod-Zahrajem si na vojáky.

Luboš Melichar (16.9.2009 9:33)

Dneska tj. ve středu 16.9.2009 na ČT2 opakují pořad Betonové dědictví (je to v cyklu Ta naše povaha česká).

Ivo Vondrovský (18.6.2009 19:00)

No, já jsem měl tušení, že už jsem podobný seriál viděl, ale v upoutávce je napsáno "nový seriál", tak jsem se naivně domníval, že nový znamená nový a nikoli nově opakovaný...

Jan Ciglbauer (18.6.2009 17:02)

A včera byl v televizi Začátečník na RTA :-))

Jan Ciglbauer (18.6.2009 14:39)

Tenhle seriál už dávali loni, ale díky tomu že tam je pan Durdík, tak stojí znovu za shlédnutí. Lze si jej pustit i zde: http://www.ceskatelevize.cz/program/10169631969-23.06.2009-16:55-2-stity-kralovstvi-ceskeho.html?online=1

Ivo Vondrovský (18.6.2009 13:10)

ČT 2 vysílá od úterý 23. června (16.55 hod.) nový seriál Štíty království českého – Jak rostly hrady. Sice se nejedná o železobeton, ale o kamení, ale přesto by to mohlo být zajímavé.

Pavel Jonáš. (7.6.2009 9:51)

Zdravím. Dnes na ČT 2 ve 20.00 hod. pořad Jak se žije v bunkrech podle Věry Chytilové (dokument 1997).

Ondřej Gelbič (21.11.2008 14:56)

Každopádně kdo neviděl, může zde: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/13.11.2008/408235100021009-20:00-2-kdyby.html

Zdeněk Hanáček (21.11.2008 12:49)

Tady to je na netu:
http://www.mujweb.cz/www/mnichov/goebbels.htm

Luděk Tondr (21.11.2008 9:53)

Joseph Goebbels - Deníky 1938
nakladatelství Dialog v roce 1992

Tady je to v bazaru: http://www.jcsoft.cz/bazar/nabidka.asp?typ=filozof&sm=autorknihy&jmeno=Joseph+Goebbelsv ba

Luboš Melichar (21.11.2008 9:17)

Luďku, jaký nakladatelství vydalo tu knížku, to vypadá docelsa zajímavě

Luděk Tondr (21.11.2008 0:41)

O tom, že chtěl Hitler zaútočit už v roce 1938, svědčí i zápisky v deníku Josepha Goebelse (tedy osobní poznámky, a ne nějaká "propaganda"). Zároveň poznámka z 3.října potvrzuje, že německé vedení nestálo úplně jednotně za Hitlerem, a tedy i státní převrat - o kterém píše Joeachim Fest - byl reálný:

26.září 1938:
...Dlouho se s Vůdcem procházíme v parku. Nevěří, že Beneš ustoupí - ale pak ho stihne strašlivý trest. Do 27. až 28. září bude náš nástup připraven. Vůdce pak má pět dnů prostor k jednání. Tyto termíny stanovil už 28. května.
...Pak však teprve příjde naše mobilizace. Ta proběhne tak rychle, že svět užasne. V 8-10 dnech bude hotovo. Jestliže napadneme Čechy z našich hranic, pak Vůdce myslí, že to bude trvat 2-3 týdny. Napadneme-li je po našem vstupu do Sudet, bude to vyřízeno, jak věří, za 8 dní. Radikální řešení je nejlepší. Jinak se té věci nikdy nezbavíme. Ostatně náš nástup už je všude viditelný. To už nelze popřít.
...Na chvilku přichází Ribbentrop. Věří, že se nehne ani chcíplý pes, budeme-li jednat. A o tom jsem i já přesvědčen.

Luděk Tondr (21.11.2008 0:41)

30.září 1938:
...Musíme nyní počkat na vývoj nejbližších dnů. Kdyby teď Češi odmítli, pak by se nám nesporně naskytla velká přležitost. Ale tuhle laskavost nám Praha pravděpodobně neudělá.
...v noci pak přichází konečné rozhodnutí. Dosáhli jsme tedy v podstatě všeho, co jsme podle malého plánu chtěli. Velký plán teď nelze za daných okolností realizovat.

1.října 1938:
...Praha bezpodmínečně přijala mnichovský návrh... Celé zahraničí se koupe v blahu. Slovo "mír" je na všech rtech. Svět je naplněn šílenou radostí. Prestiž Německa nesmírně vzrostla. Teď jsme opět skutečnou velmocí. Nyní platí: zbrojit, zbrojit!

Luděk Tondr (21.11.2008 0:40)

2.října 1938:
...V každém případě se musí Keitel pokusit co nejrychleji obsadit česká pohraniční opevnění. Daladier už odmítl půjčit Čechům peníze pro nová opevnění. Tady se chytili do vlastní pasti.
...Polsko znovu přimáčklo Prahu. Pak Praha přijímá polské ultimátum. Již dnes je obsazen Tešín. Tady jak se zdá, už nejsou možnosti konfliktu. Maďaři se chovají bezměrně zbaběle.
... Ve 14 hodin začíná vstup německých oddílů. Jaký to den! Jak šťastný den! Člověk by chtěl sám sebe obejmout radostí.

3.října 1938:
...Večer jsem u Vůdce. Probral znovu politickou situaci. Jeho rozhodnutí zničit jednou českou zem je neotřesitelné. Znovu zdůrazňuje, že Londýn a Paříž, kdyby byl postupoval tvrdě, by nezasáhly. Já si myslím, že by však mohly do toho spadnout i bez vážného úmyslu. Hloupí lidé z naší vlády varovali Vůdce písemně. Přímo nestydatost! Také několik předních nacistů. Ti teď vyletí. Právem. V takových krizích se všichni musí tvrdě a bezpodmínečně postavit za Vůdce.

8.října 1938:
...Prohlížím si mapu s českými bunkry. Tady si Praha postavila něco pořádného. Dobře, že teď je máme za zády. Obrana na základě nových hranic je pro Prahu nyní zcela vyloučena. Strategicky jsou nám vydáni pod nůž. Teď uděláme z Čech vazalský stát. Na to jsou dost dobří.

10.října 1938:
...Dlouhá rozmluva s Vůdcem. Viděl české bunkry a nyní také dospěl k přesvědčení, že vojenské uchvácení Čech by bylo stálo mnoho krve. Je to tedy nejlepší tak, jak to je.

Tomáš Šústek (18.11.2008 22:22)

ad 1 Souhlasím, že napětí dosáhlo vrcholu a taky nepředpokládám, že by následovala nějaká další jednání. Taky jsem uvedl, že by to vedlo ke ztroskotání vyjednávání a ne k dalšímu kolu.
Německo s československou vládou tehdy nevyjednávalo a to by se sotva změnilo.
ad2 Prostředníci, tj, Fr a An, by nakonec však stejně vyjádření čs vlády ve věco Mnichova vyžadovali, ač se při předání tvářili, že je náš názor nezajímá. To byla dobrá příležitost vymáchat jim huby v jejich přístupu a znemožnit je před veřejností a opozicí. Co se týče hranice na Těšínsku, tak si nejsem zcela jsit, ale myslím, že dohoda jednala jak s čs stranou tak Polskem a výsledná hranice taky nevedla tak jak chtěla čs strana ani polská.
ad3. Mnichovská dohoda sice byla podána jako pouhé stanovení podmínek britsko-francouzského plánu, ale ve skutečnosti zacházela mnohem dále . Byly zde věci o kterých dříve nebylo hovořeno. S poukázáním na tyto skutečnosti (nemluvě o tom, že s čs stranou to nikdo ani nediskutoval) bylo možné tuto dohodu zdvořile a s úsměvem odmítnout.

Dále bych rád připomenul, že Hitler se sice později chvástal, že mu "spojenci" vzali válku, ale myslím, že to jenom aby udělal dojem. Z jednání je totiž zřejmé, že kdykoliv se zálo, že Chamberlain považuje dohodu za nemožnou a chtěl se vrátit s nepořízenou, Hitler začal dělat ústupky. Je tedy jasné, že ve skutečnosti se za každou cenu snažil získat co nejvíc, ale bez války.

Zdeněk Hanáček (18.11.2008 21:26)

Pánové, vycházíte z mylných údajů!
1) osobně si myslím, že napětí v té době dostoupilo vrcholu a nebyl už žádný prostor k politickému manévrování...
2) když se zeptali čs. vyslanci v Mnichově, jestli se očekává nějaká odpověď, je známo, že jim bylo řečeno, že dohoda je automaticky považována za přijatou!!
Zde mne napadá analogie - Po 1. sv. válce, kdy Dohodové mocnosti stanovily hranici na Těšínsku a poláků se také nikdo neptal, jestli souhlasí. (!) Z toho mi vyplývá, že "velmoci" mohly v té době (20., 30. léta..) zasáhnout do pravomocí parlamentu "malých" zemí v zájmu "vyšších zájmů", nebo blaha všech. :-))
3) stále se zapomíná, že Mnichovská dohoda byla "POUHÝM STANOVENÍM" kdy a které úseky budou obsazeny. Nikdo po 21. 9. 1938 neřekl, ani nová vláda, že ruší přijaté usnesení předchozí čs. vlády, která SOUHLASILA s odtržením části čs. pohraniční.
Z toho vyplývá, že 29. 9. 1938 v podobě Mnichovské dohody nad námi nebyl vyřčen ortel (a otázka, zda se bránit, nebo ne?), protože s obsazením jsme "SOUHLASILI!" 21. 9. 1938.
4) zamyslete se nad tímto:
Odmítnutím Mnichovské dohody bychom vlastně jen odmítli "POSTUP při obsazování pohraničí" se kterým jsme týden předtím souhlasili.!
Jednat bychom mohli po Mnichovu už jen o jediné otázce (třeba v parlamentu), že takové "RYCHLÉ OBSAZENÍ" odmítáme a budeme potřebovat delší lhůtu na vyklizení tohoto území...

Tomáš Šústek (17.11.2008 19:47)

Plně souhlasím, šlo o pevné nervy, kdo je bude mít pevnější vyhraje. Myslím, že stačilo jednání o přijetí jenom protahovat a pak odmítnout s tím, že její provedení je za těchto podmínek nemožné pro nedostatek času. Myslím, že odmítnutí dohody a tím krach celého jednání, by v krátké době vedlo k pádu zápdních vlád a zlepšení situace.

Luboš Melichar (17.11.2008 13:07)

Nebylo kam spěchat, právě svoláním parlamentu a jednáním o přijetí nebo nepřijetí Mnichova se dal získat čas. Pochybuju, že Hitler chtěl skutečně bojovat. Wehrmacht nebyla na válku zatím připravená. Podle mě spíš blufoval (všechny ty návštěvy různých delegací spojenců v německých fabrikách, přehlídky jednotek před zahraničními pozorovateli). A pokud chtěl bojovat určitě by nezaútočil hned 1. října.

Zdeněk Hanáček (17.11.2008 9:40)

Souhlasím, že čs. parlament by bylo obtížné dát narychlo dohromady..

>L.T.
1) ČSR také 20 let plánovalo jít do války VŽDY jen se spojenci (velmocemi) :-))
2) Ano, ale to už je řečeno ex post. Vidíte, že vše zařídila politika (ať francouzská, anglická, nebo německá) a ne vojáci.
3) Kolik bylo atentátů na Hitlera? 666? ((-: Otázka je, zda by tehdy spiklencům všechno vyšlo a jestli na to vůbec měli prostředky...

Luděk Tondr (17.11.2008 0:34)

Před měsícem vyšla kniha "Hitler - kompletní životopis" známého autora Joachima Festa (pracoval na filmu "Pád třetí říše"). O Mnichovu píše na strankách 518-530.

Autor uvádí, že:
1) Hitler plánovál zahájit vojenský útok proti ČSR 1.října 1938

2) Hitler byl rozezlen tím, jak mu Francouzi a Angličané neustále ustupují a Mnichovskou dohodu nevnímal jako vítězství, ale jako prohru, protože najednou neměl důvod k válce s ČSR, kterou si přál vyprovokovat. "Ten mizera Chamberlain mi zkazil vpád do Prahy!"
Ještě v únoru 1945 prohlásil: "Měli jsme v roce 1938 jít do války. Ale ti zbabělci přistoupili na všechny naše požadavky. To pak bylo obtížné trvat na nepřátelství"

3) Existovalo hnutí spiklenců, vedených pplk. Hansem Osterem - vedoucím ústředního oddělení Abweru, které bylo nachystáno - v případě odmítnutí mnichovské dohody a vyhlášení války Hitlerem proti ČSR - provést vojenský převrat. Jenže dohoda byla přijata, válka se nekonala a spiklenci neměli důvod k převratu, protože Hitler se stal přes noc miláčkem davu, co získal vše bez jedinného výstřelu... :-))

Přiznávám, že se mi to dobře četlo a českou dušičku to utvrdí v přesvědčení, že jsme se přeci jenom bránit měli...

Ivo Vondrovský (16.11.2008 18:38)

Svolání parlamentu v době Mnichovské krize bylo z několika důvodů neúčelné či nemožné:
a/ Hitler by na jeho zasedání nečekal a západní mocnosti předem považovaly Mnichovskou dohodu za přijatou.
b/ Parlament se nemohl sejít, protože 16. 9. byla zakázána SdP, která byla nejsilnější stranou (44 poslanců ze 300).
c/ Kdysi jsem kdesi četl rozbor, že i kdyby se parlament v plném složení sešel, pravděpodobně by dohodu schválil. Vládní strany by zřejmě hlasovaly ve shodě se svými ministry a maďarské a zbývající německé strany by asi také nebyly proti.

Luboš Melichar (16.11.2008 12:21)

Nebýt nenažranosti Hitlera, vypuknutí války a následně anulování Mnichova (a to až někdy během války, ne okamžitě) nikdy by k obnovení ČSR v předmnichovských hranicích nedošlo. A to ať to schválil parlament nebo ne. Já spíš myslel, že se tím dal získat čas k dalšímu jednání ev. posílení obrany. Vždyt začínal říjen, než by se sešel parlament, než by zamítnul přijmutí Mnichova (nemylím, že by to parlament schválil, to by si poslanci pod tlakem lidí nedovolili), byl by konec října a chtěl bych vidět sebevraha, který by bez možnosti použití svojí nejsilnější zbraně (letectva) zahájil útok na naše opevnění v horách. A když mluvíme o tom obnovení původní čs. hranice, k němu nikdy nedošlo. Vždyť to hraničářské "Od Jasyni do Aše Republika je naše, naše je a naše zůstane" už nikdy nedošlo naplnění. Napřed Stalin zabral Podkarpatskou Rus a pak celý Československo.

Tomáš Šústek (16.11.2008 9:18)

Žáden strach, ono by to s těmi ztrátami nebylo tak žhavé. Vemte v úvahu ztráty Polska v září 1939, nebo na západě v roce 1940, nic katastrofálního se nedělo, takže nevím proč u nás by to mělo být jinak. Ale o to vlastně nejde, jestli se bránit nebo ne, k tomu stačí jednoduchá chlapská úvaha.

Zdeněk Hanáček (15.11.2008 21:46)

Přesně tak. Souhlasím, že to vyklizení Českého Těsína jsem zprvu moc nepochopil. Ale na jednu stranu Těšín byl před HOP čs. armády, takže jeho vyklizení by odolnost obrany nesnížilo. Na straně druhé by to mohlo být gesto vůči polské vládě, že jsme ochotni jednat o územních ústupcích (za cenu Polské neutrality).
Pokud by se počkalo na souhlas parlamentu a on by to pod tlakem (ať už kohokoliv) schválil, nešlo by už tento stav vrátit a původní čs. hranice by již nebylo možné nikdy obnovit v původním rozsahu!

Tomáš KOUBELE (15.11.2008 20:23)

To jsou velká slova kolegy Šústka "Měli jsme všichni padnout!". Kdyby snad k něčemu takovému došlo asi by už neměl možnost napsat sem svůj názor.. (-:

Tomáš Šústek (15.11.2008 19:29)

Mi se to velmi líbilo, neřekl bych, že to byla nějaká katastrrofální porážka, ústup podle plánu, jen to nešťastné obklíčení 1. armády, no ale to se dalo čekat. Jinak záběry BVP tam opravdu byly, ale celkově to nevadilo. Dílo bylo dobré. Skandální ovšem bylo vydání Českého Těšína bez boje. Kdo za to mohl musí být okamžit zatčen a zastřelen. U Bohumína by se to nestalo, tam za to ručí Začátečník, to není žádný posera, ten bez pořádného odporu a bez rozkazu neustoupí. A hlavně žádné diskuze se zrádci. S takovými se vůbec nevyjednává ale věší se. Odpověď na otázku zda se bránit je jednoznačná, diskuze je zbytečná. Ptá-li se někdo: "Co jsme tedy měli dělat v tak zoufalé situaci?" Pak odpověď je prostá. Měli jsem všichni padnout!

Luděk Tondr (15.11.2008 19:24)

Naprosto souhlasím.

Luboš Melichar (15.11.2008 19:17)

Těžko by nás mohl někdo označit za agresora. Země která je napadená, jejíž vojáci bojují na vlastním území nemůže být podle mezinárodního práva agresor. A to ani, kdyby někdo rozhodl, že se máme vzdát území. To by možná mohlo být až pokud by proběhlo demokratické referendum o odtržení Sudet a naše armáda by to tam utopila v krvi. Tohle prohlášení, že by nás spojenci mohli označit za agresora podle mě vzniklo trochu jako vysvětlení pro lidi proč kapitulujeme a nejdeme do boje sami, aby se ukázala bezvýchodnost situace. Navíc nezapomínejte, že vláda provedla něco co by se mohlo za určitých podmínek považovat za vlastizradu. Vždyť rozhodla o předání třetiny státu bez schválení parlamentem. Podle mě měla dál čas na zdržování, např že o tom nemůže rozhodnout sama a musí to buď projít parlamemtem nebo všelidovým hlasováním. To ale neudělala a hned kapitulovala. Pokud by nás v tý době Německo napadlo musela by Společnost národů označit za agresora Německo a ne ČSR.

Pavel Jonáš. (15.11.2008 18:29)

Zdravím. To je fakt, že z hlediska platnosti Mnichovské dohody bychom to takhle projeli. Pak by asi ani Lidice nestačily jako popud k jejímu zneplatnění. Na druhou stranu pro zachování rovné páteře mi připadá případnější odpověď na tu stále omílanou otázku spíš "Nemohli, ale měli". Tenkrát nás to jako národ semlelo a mlátíme se v tom doteď. Zkuste s někým nezúčastněným zapříst hovor třeba o vlastenectví a jste pasován přinejmenším kulantně řečeno na nechytrého. Třeba i tohle řopíkářství trochu pomáhá a bude líp. Přeji všem hezký den.

Libor Martinů (15.11.2008 18:10)

Padla tam jedna poznámka v hlášení že "naši spojenci nás pokládají za agresory, protože jsme odmítli Mnichovský diktát". Tohle se taky v diskuzích na téma "měli jsme se bránit" opomíjí. Jaká by byla pozdější reakce spojenců na snahy naší diplomacie o jeho anulování? I za dané situace byla tato smlouva uznáma Velkou Británií až někdy v r.1942 nebo 43. Takhle by mohla být považována za stále platnou a dneska jsme mohli být třeba jednou ze spolkových zemí.

Ján Labák (14.11.2008 23:15)

Ma odpověď na otázku "Měli jsme se bránit?" Je jednoznačná MĚLI! Lepší padnou s hrdostí než se potupně vzdát!

Zdeněk Hanáček (14.11.2008 22:45)

Luboši, mám to zatím na HDD :-)

Luboš Melichar (14.11.2008 21:59)

Když už tady tak hezky rozvíjíme teorie, nemáte to náhodou někdo vypálený na DVD

Pavel Jonáš. (14.11.2008 16:59)

Zdravím. Když tam hovoříte o možných a nemožných typech obrněné techniky, opominuli jste německé nejmodernější tanky. Jednalo se o T-72, mihly se tam v dost krátkých záběrech, snad záběry z Bahen. Snad i záběr na BVP, ale to se mi možná jen zdálo. Bylo to všechno trochu rozostřené a zčernobílené, tak těžko odhadovat. Nebo to byla technika československá, ovšem pak nechápu, že jsme je nehnali svinským krokem a nevymáchali jim čumáky v Rýnu. Tím nic nekritizuji, pořad se mi líbil, další část seriálu "Naše slavné prohry". Díky za tohle, vždyť kolik přadů na tohle téma je k vidění. Znovu je možno se ptát:"Měli jsme se bránit?" Přeji všem hezký den.

Libor Martinů (14.11.2008 4:34)

Padla tam na začátku zmínka, že "počasí nám přeje, je mlha a Němci nemohou létat". To by musela být jejich generalita úplně padlá na hlavu, aby se na začátku útoku zbavila své největší výhody. Taky je otázky, kdy je tento útok uvažován. Sotva byli schopni zaútočit hned začátkem října a před začátkem zimy by možná váhali, takže tohle se mohlo odehrávat spíš až na jaře. Jinak ale pojetí pořadu bylo dobré-hlavně tam padlo pár zmínek o leteckém teroru na zázemí a metodách SS. Kdy jsme něco takového naposled slyšeli ve sdělovacích prostředcích?

Luboš Melichar (13.11.2008 23:23)

Souhlasím, já bych ty Renaulty už taky nevytahoval :-). Je ale fakt, i když většinu Panzerwaffe tvořily Panzer I a II, v tý fikci se vůbec neobjevily (nebo se mýlím?). Celý to zase mělo potvrzovat teorii, že jsme neměli žádnou šanci, že jediná možnost bylo odevzdání pohraničí a nebojovat.

Zdeněk Hanáček (13.11.2008 22:53)

Myslím, Luboši, že Renaulty by nemělo už smysl vytahovat.. Hetzery bych z těch záběrů prostě vystříhl, dnes technika umí určitě hodně...to samé s těmi samohybnými děly. Jinak záběry z povstání byly příhodné. Divím se, že chtěl Vojcechovský podřídit i VI. sbor. Asi neměl dost starostí s linií od Boudy po Vltavu :-) Joo, když je někdo zvyklý na Sibiřskou magistrálu :-))
Souhlasím s Luďkem, že nápad to byl dobrý. Také je pravda, že tam byl v podstatě stále jen náš ústup. Trochu divně mi přišla zpráva o zlikvidování 7. výsadkové divize o 1000 mužích u Bruntálu za cenu veelkých čs. ztrát... Dále o objetí "některých našich tvrzí u Králík" a proražení k Zábřehu... "Elitní" 1. tanková divize měla být nasazena někde v povodí Ohře a tudíž by na IV. armádu těžko útočila. Dle mých informací měla krom Pz. I a II, 16 tanků Pz. III.

Luděk Tondr (13.11.2008 22:29)

Bylo to dobře udělané. Vcelku se mi to líbilo, nápad i zpracování bylo dobré.

Pokud bych měl najít nějaké "mouchy", pak to, že film přesvědčuje diváky na základě emocí, ale jen velmi málo na základě faktů. Je to prostě "citovka" útočící na srdíčko, takže většina diváků si asi odnese dojem "neporazitelné německé mašinerie", ze které jde strach a které nemá smysl se stavět na odpor. To si české srdíčko ještě utvrdí u záběrů hořící matičky Prahy.

Já netvrdím, že bychom vyhráli, ale ve filmu mě naprosto chyběly údaje o počtech čehokoli. Když němci útočí, tak kolik čeho mají na kterých směrech, a co můžeme postavit proti tomu.

Když generál ve filmu říká, že proti nám kdesi útočí elitní tanková divize s tanky Panzer I a Panzer II, tak jsem si v duchu říkal, že aspoň tady nám mohl režisér dát šanci vyhrát bitvu (když už ne válku). Kdyby generálovi vložil do úst, že tam poslal naše kanónové LT 35, které ty německé kulometné plechovky od sardinek "I" rozstříleli a Panzer II zahnali na ústup. No škoda... prostě jsme to zas všecko prosr...

Luboš Melichar (13.11.2008 21:49)

Souhlasím s Tebou Zdenku, mě se to taky docela líbilo. Ty Renaulty mi tam taky vadily, ale asi by se to dalo zdůvodnit, že ještě někde byly ve skladu a při těžkých ztrátách našich tanků se prostě ještě použily (i když ta teorie je trochu přitažená za vlasy, munice atd.). Ty Hetzery to je něco jinýho, těžko je mohli Němci mít. Ale zase byly dobře použitý záběry z Květnovýho povstání pro znázornění pouličních bojů v Praze v roce 1938 no a Hetzery jsou skoro na každým záběru ze Staroměstského náměstí. A ten rozhovor, no třeba se gen. Vojcechovský zeptal ještě jednou v říjnu, no a když hrozil průlom tak mu byl VI. sbor podřízen. Ale myslím, že to celý bylo ve výsledku docela dobrý a snad to kromě nás taky někoho oslovilo (pár mých kolegů nebunkráků mě na to dokonce upozorňovalo). Jen víc takových pořadů, škoda, že ho neodvysílali někdy na začátku října.

Zdeněk Hanáček (13.11.2008 21:22)

Co říkáte, pánové, na dokument Kdyby? Mě se zdál docela zajímavý, i když vzpomínky pamětníků byly už použity poněkolikáté. Co se týká záběrů obrněné techniky, nezařazoval bych tam staré francouzské Renaulty, nebo německá samohybná děla, či Hetzery... Ale pro všeobecnou představu laické veřejnosti asi posloužily dobře. Několik výhrad bych měl i k operačním rozkazům, které dost dobře nebyly možné. Např. přesun 2. rychlé divize (která k 1. 10. nedisponovala ani jedním tankem, byly nejspíš navagonovány v prostoru Soběslav u 4. rychlé divize) na zastavení průlomu německých tankových jednotek na Zábřeh. Proběhl zde i rozhovor velitele I. armády s HV, který žádal o přesunutí VI. sboru pod jeho velení. (uskutečnil se 28. 9. ve 12:00) Tato jeho žádost byla Hlavním velitelstvím zamítnuta.
Jinak hodinový program na toto téma se jen tak nevidí.

Jiří Duchoň (12.11.2008 20:11)

V pondělí 17.11 na ČT 2 - 21:15 hod - Šumná Česká Kanada. Mělo by tam být něco i z Pevnostního areálu Slavonice.

Zdeněk Kopič (11.11.2008 14:56)

13.11. ČT 2 -20 00hod.Kdyby....

Miloš Doležal (31.10.2008 17:16)

Jirka Dušek se stal rázem mediální hvězdou :o))) bude promítání na schůzi? :o)))

Tomas Rh (29.10.2008 15:54)

Dýchne na vás historie šedesátých let:)

Ondřej Gelbič (29.10.2008 11:14)

Omlovám se blbě jsem to zkopíroval http://www.tvrtm.cz/tyden-v-regionu-ivysilani-2154.html

Ondřej Gelbič (29.10.2008 11:13)

Od kolegů z forum.opevneni.cz http://ichk.web2day.org/?lng=cs&web=206

Zdeněk Hanáček (22.10.2008 22:02)

28. 10. bude ČT 2 vysílat (15:55 - 16:20) dokument Mnichov 1938 - "Unikátní dokument z roku 1968 - se svědectvím Jana Masaryka a Prokopa Drtiny".

Ondřej Gelbič (10.10.2008 22:11)

Není to zrovna na čt, ale nechtěl jsem zakládat nové téma, toto jsem našel na idnes http://zpravy.idnes.cz/podivejte-se-jak-ceskoslovensko-mobilizovalo-v-zari-1938-pir-/domaci.asp?c=A080919_102825_domaci_jw

Zdeněk Hanáček (25.9.2008 23:49)

V neděli 28. 9. v 14.55 hod. odvysílá ČT1 film Uloupená hranice. Hned po něm poběží v cyklu Zatopené osudy - výstavba Vranovské přehrady v 30. letech.

Ivo Vondrovský (23.9.2008 9:28)

Dnes, v úterý 23. září od 15.15 hod., bude na ČT 24 diskutovat Mgr. Straka z VHÚ na téma mobilizace 1938.

Honza Vavruška (18.9.2008 10:49)

Když už jsme u toho, v sobotu běžel zajímavý díl Historického magazínu, věnovaného Stráži obrany státu. V souvislosti s naším koníčkem by se na toto téma určitě nemělo zapomínat :-)

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10160491877-historicky-magazin/208452801280032-13.09.2008-21:32.html

Jan Ciglbauer (17.9.2008 21:30)

Zítra 18.9. na ČT2 21:05 Historie CS - 1938 - opevnění a mobilizace.

Ondřej Gelbič (5.8.2008 14:55)

Něco z Březinky přesněji o kanónu http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1096911352-objektiv/208411030400727-27.07.2008-10:30-bolivie-irsko-norsko-tibet.html?index%5B%5D=129859

Honza Vavruška (1.11.2007 16:32)

Skutečně zajímavý díl seriálu.... zde odkaz:
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1100627928-ta-nase-povaha-ceska/407235100011021-31.10.2007-20:00-betonove-dedictvi.html

Petr Kozel (1.11.2007 11:46)

Tak co pánové nechcete si bunkr zamaskovat vinnou révou ? A co obvodová překářka z okrasných cibulovin? Jinak je třeba pochválit pana Stehlíka za jeho příspěvek do pořadu.

Pepa Drobný (1.11.2007 9:31)

Také jsem to shlédl. Škoda, že tam ukázali desítky řopíků, ale žádnou 36ku.

Jan Ciglbauer (31.10.2007 21:07)

Však to také nebyl dokument o opevnění. V upoutávce na příští povahu českou jsem také zahlédl řopíky, ale jen se tam asi mihnou, díl bude o proměnách Šumavy po válce.

Ondřej Gelbič (31.10.2007 20:34)

Tak jsem skouknul Tu naši povahu Českou docela to bylo dobrý akorát je škoda že neukázali žádné muzeum lehkého opevnění

Jan Ciglbauer (26.10.2007 19:08)

Středa 31.10.2007 ČT2 - 20:00 - Ta naše povaha česká - Betonové dědictví: "Je morální a důstojné poskytnout dnes nevyužité válečné bunkry i pro byznys?"

Nič Martin (29.6.2007 11:51)

Slyšel jsi správně. Před válkou bylo postaveno kolem 5000 bednových (nikoliv betonových) bunkrů. Nechtěl bych být špeditérem co by měl stěhovat bedny z nichž se stavěly tyhle bunkry. :-)

Martin Urbánek (28.6.2007 23:40)

Martin má pravdu :-( Je smutné, že padl další řopík, ale aspoň je to zdokumentováno. Slyšel jsem v reportáži Novy špatně?, že řopíků bylo vybudováno kolem 5000?
U nás ve VVP Dědice padl za vlast (kvůli panu Balcarovi!) jeden žárovický cvičný srub a jedna "pixle". Nevím, jak dlouho a čím se bouralo na Žárovicích, ale "pixle" (malá německá pozorovatelna) odolávala jeden pracovní den, jedné sbíječce. Kvalita s řopíky nesrovnatelná!

Nič Martin (28.6.2007 21:42)

To že někde něco leží několik let neznamená že to po těch x letech už nebude zničeno. Ty řopíky v lomu vadily celou dobu a letos se naskytla možnost je definitivně odstranit. Ono samo o sobě není moc bezpečné když vám při clonovém odstřelu kromě sutě, která zůstane ležet u paty stěny, spadne z horní etáže i železobetonový monolit o váze více jak 100 tun. Při pádu z výšky cca 20 m se tenhle blok dokáže pěkně rozparádit a při jeho "nepravidelném" tvaru je i velmi těžko odhadnutelné kde pod stěnou může skončit. Skrátka takovýto blok představuje při odstřelech bezpečnostní riziko a tak se není co divit že když se firmě naskytla možnost konečné likvidace pevnůstek tak této možnosti využila.
231 spadla na stejnou etáž jako bylo č.36 teprve relativně nedávno.
Já bych viděl jako důležitou věc že se z pevnůstek vůbec podařilo zachránit aspoň nějakou část původních panc.prvků. V tomto směru máme štěstí že tam pracují ti správní lidé, kteří umožnili záchranu těchto prvků. U jiné firmy by se třeba mohlo stát že by se s námi nebavili a že by jsme se do lomu vůbec nedostali a všechna ocel by skončila ve šmelcu.
Takže ještě jednou poděkování řediteli a zaměstnancům lomu Chlum.

Pavel Jonáš. (28.6.2007 21:30)

Zdravím. Není to sice přímo o těch našich malých betonových drobečcích, není to na ČT, ale i tak docela zajímavé. Posuďte sami:
http://aktualne.centrum.cz/video/?id=83082
http://aktualne.centrum.cz/video/?id=80228

Luboš Melichar (27.6.2007 7:03)

Docela by mě zajímalo, z jakýho důvodu došlo k rozbití těch řopíků na Maršovickým vrchu? Vždyť 36 ležela až na dně lomu a to už hezkých pár let. To samý 231.

Nič Martin (26.6.2007 23:59)

Futra pancéřáků jsem nenašel ani jedny stejně jako roury sání ventilátoru. V hromadě armatury z objektu č.233 se nacházela i jedna zdeformovaná trubka telefonního prostupu. Vchodová střílna z čísla 231 taktéž nebyla k nalezení. Možná se ale ještě nacházela uvnitř té změti armatury s kusy betonu.

Nič Martin (26.6.2007 23:54)

Po dnešní návštěvě a jednání v lomu mohu říci toto. Na Maršovickém vrchu dosud byly zničeny tři řopíky a sice č.233, 36 a 231 v pořadí jak jsou psány. Dvě střílny a jedna vchodovka skončily neznámo kde (možná ve šrotu, ale taky dost dobře u někoho jiného neb na střílny je tam zájemců víc než dosti). Další střílnu (asi z č.36) jednu vchodovku typu 1 a dva skluzy si vzal jeden pracovník lomu - má se jednat o nadšence pro opevnění. Dle vyjádření obsluhy bourače bylo zbourání č.36 snadné (beton se loupal jak perník). Naprosto jiná ale byla situace u č.231. Tady byl beton kvalitní (často se jednalo o modrý beton) a rozmlácení řopíku zatím trvalo cca 20 hodin a v době mé návštěvy ještě nebylo hotovo. Poslední řopík který padne lomu za oběť je řopík č.37 (s elegantními štukovými okénky kolem výdechů). Ten se má také bourat ale zatím není jasné kdy. Dle vyjádření ředitele na podzim, v zimě ale taky možná za několik let. Zatím nepřekáží těžbě a tak ještě nějakou dobu počká. Z jednoho řopíku bylo 5010kg železné výztuže. Dva kusy mřížových dveří sice byly k dispozici ale byly totálně zdeformované a potrhané od oškrtu bouracího bagru. Ve střepech skončily i periskopopvé truby a trubky výdechu ventilace. Z ventilačních mřížek se mi podařilo najít pouze jedinou a sice u trosek řopíku č.233. Foto viz. karty objektů.

Pavel Jonáš. (25.6.2007 22:32)

Zdravím. Další příspěvek, který bych raději nepsal: http://www.nova.cz/tvarchiv/?238d=22.06.2007&238m=d&238p=ODPOLEDNITN&238v=98116 Má to za sebou... Jak dopadly pancéřové prvky? V Sazené něco sháněli, třeba by se to dalo nějak domluvit. Mějte se.

Pavel Jonáš. (18.5.2007 18:53)

Zdravím. Jen odkaz, bylo to včera. Tady je:http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10118379000-udalosti-v-regionech-praha/33248.html

Zdeněk Hanáček (15.5.2007 9:38)

Souhlasím, na novácké poměry se až divím, že něco takového vůbec vysílá.

Honza Vavruška (15.5.2007 8:35)

Náhodou mě se reportáž líbila, na novácké poměry je tento pořad na velmi slušné úrovni. Přihlédnu-li k tomu, že dnešní generace - v lepším případě - ví něco o tom, že byla nějaká okupace v březnu 1939, tak si myslím, že je dobře, že se něco takového občas vysílá a ještě k tomu v takovémhle čase... Nu a nějakou tu nepřesnost bych jim i odpustil ;-) Na mapce bylo vidět, že je to ČR a ne ČSR, málokdo by asi věděl, že tam tehdy bylo Německo...

Zdeněk Hanáček (14.5.2007 23:07)

Zdravím Vás, ve Víkendu mě nejvíc zaujal komentář, že "pevnost Cihelna stála na hranicích s Polskem" ((-:

Pavel Jonáš. (12.5.2007 20:51)

Zdravím. Pondělí 14.5. 21.10 na Nově pořad Víkend. Něco o mobilizaci 1938. Viděl jsem upoutávku a doufám, že jsem si to zapamatoval dobře. To víte, bydlí s námi jeden Němec a schovává mi věci:-) Mějte se.

Martin Urbánek (7.5.2007 21:33)

Přesně tak :-) Malé přeřeknutí je omluvitelné. Mnohdy mozek myslí něco jiného než se verbálně vyjádříme, jako pedagog bych mohl povídat :-)))

Nič Martin (7.5.2007 21:28)

Já myslím, že dotyčný člověk mluvil dobře. S tou ráží je to jen taková malá piha na kráse. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že mluvit na kameru když s tím nemáte zkušenosti není sranda a různé přeřeky jsou normální.

Radek Cincibus (7.5.2007 16:08)

Pepa Drobný : možná kdyby na kohokoliv z ostatních "bunkráků" mířila kamera,řekne cokoliv :-D
Nakonec 6 je jen otočená 9.

Kopič Zdeněk (5.5.2007 8:59)

Kdo neviděl pořad Poslední vojáci,opakují ho 7.5. ve 3:05 ráno.Slyšel jsem že to bylo dobré.

Pepa Drobný (3.5.2007 9:04)

Toulavá kamera
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1126666764-toulava-kamera/32621.html

vždycky nadáváme, jak to laičtí komentátoři a reportéři zkoní. Teď tam nechali mluvit i bunkráky a při uvedení, že TK vz. 37 měl ráži 7,62 mě zamrazilo.

Pavel Jonáš. (27.4.2007 21:32)

Zdravím. Neděle 29.4. 10:00, pořad Toulavá kamera - Bunkry pod Králickým Sněžníkem.

Pavel Jonáš. (23.4.2007 20:08)

Zdravím. Jen krátký záběr, ale potěší. Paraglajdník si uměl vybrat pěkné místo...http://www.nova.cz/tvarchiv/?238d=23.04.2007&238m=d&238p=ODPOLEDNITN&238v=54832

Zdeněk Hanáček (20.4.2007 9:26)

23. 4. bude na ČT2 ve 12:00 zajímavý pořad POSLEDNÍ VOJÁCI
(1999)

Martin Urbánek (14.3.2007 18:17)

15.3. na ČT 1, ve 21:50, má tam být cosi u bunkrech, ale asi to bude dost krátké :-)