šomšág Jan (16.7.2013 14:36) Ano úsek Sedlonov.
Zdeněk Hanáček (15.7.2013 19:56) Jedná se o úsek Sedloňov? Děkuji.
šomšág Jan (13.7.2013 20:53) Prosím o doplnění další velké střílny v úseku X.Objekt 22 má osazenou velkou střílnu vpravo.Děkuji.
Zdeněk Hanáček (1.11.2010 6:31) Díky za upozornění. ;) Doplněno.
Tomáš KOUBELE (31.10.2010 20:49) Další velká střílna u 194a/91/A-140Z, levá.
Zdeněk Hanáček (30.9.2009 11:42) Jasně, improvizace by šla, ale ta deprese, kvůli které tam byla speciální střílna nešla využít.. 
Jan Lakosil (30.9.2009 11:04) Teoreticky tam šel osadit závěs LK, ale nemohli s ním plně využít depresi. Takže jedině střílet improvizovaně, ale to je při depresi -30 st. prakticky nemožné.
Zdeněk Hanáček (30.9.2009 9:14) Dost podstatná informace. Díky Honzo! Z toho tedy vyplývá, že díky vylepšení palebných možností objektů těmito střílnami nakonec nedostaly zbraně vůbec žádné...
Jan Lakosil (30.9.2009 8:47) Lafety DZ-30 byly objednány v počtu 500 ks a do října 1938 se nepodařilo vyrobit jediný kompletní kus. Rozpracovaná objednávka pak byla po Mnichovu stornována.
Zdeněk Hanáček (29.9.2009 22:42) Pánové, nevíte náhodou, zda se podařilo v roce 1938 osadit lafetu do nějaké speciální střílny?? Při podrobném průzkumu nabývám dojmu, že patrně vůbec. Nebyl zde nějaký konstrukční problém s lafetou?
Zdeněk Hanáček (3.9.2008 16:00) Děkuji za další objevené speciální střílny! Zapracuji do svého článku :-) Na fotkách Q2/231 jsou vidět u jedné střílny dva ozuby, u druhé ne, ale vypadá to opravdu jen na normální střílny. Díky za opravu!
Nič Martin (3.9.2008 14:56) Ohledně velké střílny na řopíku Q2/231 (jak je uvedeno v komentářích) bych si dovolil silně pochybovat. Střílny z tohoto objektu jsem se snažil získat pro Sazenou (jednu jsem přivezl, ale než jsem se otočil tak druhou již zašantročili a v Sazený se původní střílny nakonec povedlo svařit) a tak jsem si je prohlížel. Nevybavuji si ale že bych tam zahlédl střílnu s šesti zuby uvnitř. To by mi jistě hned tak neuniklo pokud by tam byla. Takže dle mého názoru tam byly jen normální střílny. Nelze ale vyloučit že jsem ji skutečně přehlédl či si to jen neuvědomuji.
Nič Martin (3.9.2008 14:43) Pro kolegu Hanáčka mám další rozhojnění počtu objektů v nichž byly osazeny depresivní střílny. 12ks těchto střílen bylo osazeno v 10ti řopících úseku 116 viz. komentáře k objektům
Josef Frančík (14.10.2007 0:06) Děkuji kol. P. Holzknechtovi za námahu s vyhledáním informací ve věci rámů střílen. Jak vidno archivy stále ještě nejsou zcela bez možností dalších objevů.
Zdeněk Hanáček (12.10.2007 13:44) Tomu tedy říkám materiál! Přijde mi zajímavé, že ještě 20. 12. 1937 se píše: "dosud je objednáno 800 ks rámů pro zeď 50 cm." Tzn. pro zeslabené objekty. Takže se zeslabené střílny vyráběly i v roce 1938? Nebyla náhodou tak velká objednávka na ně nakonec stornována? Já se teď dopočítal zhruba 320 ks osazených zesl. střílen, což není ani polovina "objednávky".
Pavel Holzknecht (12.10.2007 7:55) Výpis z dokumentu:
Josef Frančík (5.10.2007 12:06) Ano. A ještě - co železné výztuhy. Část musela ve srovnání s normálním rámem vadit. A to hlavně u vnější poloviny zdiva. Z toho důvodu je mnoho navazujících úprav pokud se chce "jenom" osadit střílna s depresí.
Jan Lakosil (4.10.2007 23:20) Bednění mohl tesař přiříznout na stavbě, když zjistil, že mu tam střílna nepasuje :-))
Nič Martin (4.10.2007 18:56) Jisté řešení by mohlo být ve velikosti (rozměru) vnitřní části rámu. Je stejná jako u normální střílny nebo je rozdílný?Pokud by byl rozměr odlišný tak by pro tuto střílnu musel být v bednění připraven i adekvátní rozměr. Pak by nebylo moc pravděpodobné že by se jednalo o omyl.
Josef Frančík (30.9.2007 18:23) Nevím co k tomuto říci. Pokud se vezme LO jako celek, tak si opravdu fandili protože se od samého počátku výstavby veškerého opev., tedy TO + LO, jednalo se též o závod s časem. Politický kalendář, míněno retrospektivně jako sled tehdejších událostí, byl rychlejší než-li výst. opev. Což ostatně je zmíněno naposledy i v Pl. č. ale také i dalších publik. K tomu nutno připočíst aktivační přípravy na boj v opev. Zde míněno toto: tvorba nových útvarů určených do opev., jejich normální výzbroj, výstroj a k tomu výzbroj a výstroj nadpočetná. Tj. taková která byla určena přímo jen do objektů TO + LO. S tím je též spojena i tvorba nových směrnic pro tento specielní druh bojových činností. Dosud není vše v liter. zprac. Jsem si jist, že mnoho dosav. autorů narazilo v arch. i na tyto dok. Ale nehodilo se jim to zatím do jejich vlastních prací. Většinou byl dle mne dův. jejich vlastní velmi omezený počet stran (tedy plocha) které(ou) měli k dispozici pro jimi popis. prostory. S tím souvisí i mnou zmíněný údaj o počtu přebyt. stř. v hláš. VSD ús. D. Jednalo se totiž o vcelku malicherný údaj pro naši práci. Ale údaje o nedostatkových dílech nutných do obj. pro zabet. má každý stav. deník jakéhokoliv ús. LO I. sb. Ostatní sb. jsem nestudoval ale jsem přesvědčen že to bylo velmi podobné.
Zdeněk Hanáček (27.9.2007 20:08) Hmm zajímavé, to si celkem fandili 22. 6. 37, že koncem léta 1937 se bude moct počítat se spec. střílnami, když se zřejmě první osadila až na konci dubna 1938. Mě by třeba zajímalo, kdy byla zavedena do výstroje. A kdy se přestaly vyrábět zeslabené střílny. Nicméně mi přijde rozdílné, když se zeslabené střílny už v r. 1938 nevyráběly a VŽV, VSD, ŘOP, nebo výstrojní středisko je muselo prostě nějakým způsobem "střelit" a speciální střílny, u nichž výroba dá se říct začínala, nebo se rozjížděla, natožpak, aby s nimi bylo nakládáno, jako že je úplně jedno, kam se osadí, třeba místo chybějící normální střílny.
Josef Frančík (27.9.2007 1:47) Opravuji datum vydání 4 doplňku - správně je to 22.5.37.
Josef Frančík (27.9.2007 1:40) Ve 4 doplňku vyd. Vel. I. sb. 22. 8. 37 ke Směrnícím III. část technická pro LO je příloha ve formě tzv. Kupon 14 - měl se vlepit do Stať H Tabulka č. 4, 7 sloupec tab. Zde se mělo škrtnout znění - Sklonění stř. a místo toho vlepit onen kupon 14.
Josef Frančík (27.9.2007 0:08) Aby to bylo ještě zajímavější. Dle 5 doplňku ze 22. června 37. str. 2. - Mj. jen částečný opis -.
Josef Frančík (26.9.2007 2:15) Ps.: ještě že na stavbě nebylo zaměstnáno při betonáži nespolehlivé dělnictvo hromadně, protože pak by mohl někdo přijít i s teorií o sabotáži. Dále - dnešní pohled na období I. republiky je velmi pokroucen totalitní propagandou. Jinak si neumím vysvětlit takový počet názorů na to, že když nejde něco vysvětlit ani není po ruce nějaký přímý doklad, je vše takové v LO ihned označeno některými znalci za chybu betonáže, případně omyl. Ale stavební šlendrián známý při nedávných stavbách paneláků tak moc zase za I. republiky rozšířen nebyl.
Josef Frančík (26.9.2007 2:00) Základní informace o tom kolik je nedostatkových střílen od výrobce zasílaných do výstrojních středisek má deník pohybu materiálu z výstrojního střediska. Odtud mohou také pocházet možnosti zaslání střílen které jsou momentálně nadbytečné tj. jak zeslabené tak s depresí. Stejně tak i u ostatního materiálu určeného k zabetonování. Kdo toto nalezne určitě nás rozesměje všechny.
Josef Frančík (26.9.2007 1:46) Jak vidno jen samé dohady a málo informací od VSD. Pak se můžeme opravdu rozesmát kdykoliv někdo vysloví hypotézu alespoň na základě těch dostupných dokumentů z archivu které má. Nehodlám se přetlačovat o tom kdo má lepší nápad proč je na Rabštejně osazena střílna s depresí teoreticky obráceně. Možnost zasílání přebytečných střílen do úseků a tedy jejich osazování i tam kde jsou nelogické nikdo zatím nevyloučil. Příklad z r. 1937 s použitím zeslabených stř. u normálních Lo existuje. Tedy zde se také spletli dělníci ? Dále - základní vytyčování LO prováděl vyšší taktický dozor. VSD již jen pokračovalo v detailních stavebních pracích. Vyšší taktický dozor pak schvaloval veškeré změny navržené VSD zde spjené i s vyměřováním. Následně pak ještě potvrzovalo nebo zamítalo navržené změny VŽV.
Zdeněk Hanáček (25.9.2007 10:11) >začátečník
Jiří Kaštil - začátečník (24.9.2007 22:59) Já bych poprosil pana Zdenka H. aby taky někdy třeba přihodil nějakou veselou odlehčující historku z putování krásným československým pohraničím, protože my řopíkoví začátečníci jeho ryze odborné a suché řeči čísel vůbec nerozumíme...
Zdeněk Hanáček (20.9.2007 20:11) Pokud se za 3/4 stavební sezony 1938 osadilo 140 spec. střílen., za rok to mohlo být např. kolem 170. Při této spotřebě by to teoreticky znamenalo, že 500 objednaných spec. střílen by vystačilo ještě na roky 1939 a 1940. :-)
Zdeněk Hanáček (20.9.2007 19:53) Já bych také řekl, že je to chyba při výstavbě. Jednalo se dle původního plánu o POSLEDNÍ objekt úseku! tzn. poslední objekt, do kterého mohla být určena jediná dodaná (a nakonec osazená - i když špatně) spec. střílna. Sám objekt je již dosti speciální :-) Až v průběhu září 1938 bylo vytyčeno dalších 5 objektů. Pochybuji, že by pro ně byly už 15. 9. dodány střílny.
Jan Lakosil (20.9.2007 16:51) No tak mi to zase nedalo, abych se nezapojil. ŘOP si nechalo vyrobit 500 ks střílen a 500 ks lafet vz. 37 v provedení +20/-30. Toto číslo vycházelo z odhadnuté potřeby pro použití v již zadaných nebo plánovaných LO a to pravděpodně na několik let dopředu. Zkusím se pohrabat v dokumentech na objednávky lafet, zda tam nebude termín zadání. Bohužel také nemám žádnou směrnici pro objednávání depresivních střílen, ale zdá se mi více než pravděpodobné, že potřeby velkých střílen hlásil VSD na velitelství sboru a to pak zajišťovalo dodávky.
Jan Lakosil (20.9.2007 16:51) To, že existoval chaos v jejich osazování, svědčí nejen případ z Rabštejna, ale i třeba i řopík muzea Veselka, který ač stojíc v rovině, má obě střílny depresivní. Na mne to dělá dojem, že dělníci, kteří si ve skladu vyzvedli střílnu, ani nepoznali, že je to střílna jiného typu a nelámali si moc hlavu s tím, co kam osadí. Bylo asi na VSD, aby ohlídal jejich správné osazování. V obou případech si myslím, že se jednalo o omyl při výstavbě, zvláště vezmeme-li v úvahu, v jakých zmatcích (dělníci narukovali atd) probíhala stavba šikmého řopíku u Rabštejna. Myslím, že by nebylo od věci, kdyby někdo ověřil, zda normální střílna +20/-20 osazená ve směru palby z kopce dolů postřeluje svah v celé délce až k jeho patě. Pokud ano, potřeba velké střílny by zde pak nebyla opodstatněná a byl by zde prostor ke spekulacím. Pakliže se ale v úseku střílna objevila, muselo s někde v úseku počítat s jejím osazením. Obávám se ale, že v archivu asi nenalezneme odpovědi na všechny nezodpovězené otázky. Věřím, že pokud by byla střílna osazena omylem, jistě by se to objevilo v kolaudačním protokolu, ale ten chybí... Navíc nebyl problém vynechat v bednění otvor a střílnu osadit dodatečně, pokud zrovna příslušný rám nebyl k dispozici.
Jan Lakosil (20.9.2007 16:50) Ovšem názor, že depresivní střílna je díky větším rozměrům více zranitelná a proto se osadila směrem nahoru, mne opravdu rozesmál. Pokud bysme uvažovali dle této logiky, pak by bylo výhodnější všude na exponovaných místech používat střílny určené pro zeslabené objekty, které při stejné síle rámu mají menší vnější rozměr a jsou tudíž méně zranitelné??? Pak by i totiž bylo výhodnější dělat depresivní střílny pro stěny tl. 50 cm, které by byly také menší a jak zde bylo níže uvedeno, byly by i méně zranitelné. To bych už více věřil tomu, že polír byl vtipálek a chtěl si z nás vystřelit a tak to nechal zabudovat opačně :-))
Josef Frančík (20.9.2007 14:51) Ahoj. Takže zcela vyloučit použití nadbytečné střílny s depresí -30°, tak jako je tomu u Lo č. 59c v úseku 159 na Rabštejně n. Střelou a se zatím nemůže. Dokumenty archivní, které by žádaly zaslání takové střílny jsem zatím nenalezl.
Zdeněk Hanáček (18.9.2007 23:12) Aha, roku 1938 jsem si všiml. První speciální střílna byla dle mých informací osazena 21. 4. 1938, takže objednávka musela být jistě někdy na začátku roku. Jen bych chtěl doplnit s/potřebu těchto střílen ve II. sboru: 
Tomáš Svoboda (18.9.2007 18:08) Bohužel, ale v záhlaví obrázku v mém příspěvku níže je zmínka o zadání z roku 1938. Víc nevím, bohužel. Jinak tahle korespondence je už z listopadu 38..
Zdeněk Hanáček (18.9.2007 9:10) A ví se, kdy byly zadávány do výroby spec. střílny ve Vítkovicích?
Tomáš Svoboda (17.9.2007 21:44) Taky mě překvapil celkový počet 475 + 25, tj. 500 ks (jedná se o údaje z Vítkovic). Ve ZB zase byla snad objednávka na 500 ks lafet 20/-30, tady by to tedy sedělo. Asi si udělali objednávku, která by třeba pokryla veškeré potřeby, třebas i s rezervou - no ale to je spekulace. A navíc je to jedno, je to takhle doloženo a hotovo.
Zdeněk Hanáček (15.9.2007 23:05) Díky za Vaše vyjádření! Opravdu zajímavá historie bádání kolem speciálních střílen. Zaujal mě přiložený obrázek, kde je uvedeno 475 odeslaných rámů +20/-30 na hl.št.ŘOP (ze Zbrojovky Brno?). Já dal zatím dohromady seznam 141 spec. rámů osazených v objektech a o mnoho více jich už asi nalezeno nebude. Kam se podělo dalších 333 či 334? :-) Byla vůbec nutná tak velká objednávka?
Tomáš Svoboda (15.9.2007 20:43) Já bych se rád vyjádřil k historii údajů o elevaci/depresi speciální střílny. Když jsme psali Zeď, věděli jsme pouze, že existují tyto speciální střílny, našli jsme je v terénu, znali jsme pokyny ŘOPu ohledně jejich používání s tím, že se má zastavit osazování střílen "nakloněných/vykloněných"... Neměli jsme ale jediný dokument, kde bychom mohli vyčíst hodnoty elevace a deprese. Rádi jsme ale věřili tomu, že když je to speciální střílna, bude mít větší rozsah palby nahoru i dolů. . . Sháněl jsem někoho, kdo by třeba měl onu střílnu změřenou či nakreslenou, že bychom toto změřili a hodnoty si tedy zjistili sami. Tehdy tuto akci zajistil Olda Gregar a naměřil hodnotu, která je ve Zdi a Fortsborníku. Tedy zcela bych ji nezatracoval, ale je třeba ji brát jako teoretickou. Odtud pak asi byly převzaty tyto hodnoty asi ostatními autory. Pak první vlaštovka pro mě bylo zjištění J. Duchoně, že se do speciální střílny nevleze klasická lafeta a když jsme proto cíleně pátrali v seznamech, co zůstalo nebo se předávalo ve Zbrojovce, objevil se tam údaj o lafetách +20/-30, bylo skoro jasno. Ale čekal jsem na důkaz, alespoň jedinou zmínku přímo u rámů a ta se objevila - pro mě poprvé v dokumentaci z VI. sboru, kterou ukazuje obrázek v Lakousově příspěvku níže (a je to tam opakovaně, tedy snad nejde o překlep). Třeba se ještě najdou i další důkazy nebo něco přímo o těchto rámech... ; ale zkrátka ujasnění této věci trvalo drahně let, takže sorry za ty zmatky, nebylo to v našich silách. 
Zdeněk Hanáček (15.9.2007 12:56) Zdravím, třeba se v archivu k tomuto případu něco najde. Jedno je ale zvláštní, v úseku 159 byla použita JEDINÁ SPEC. STŘÍLNA! a ještě k tomu ŠPATNĚ, resp. nelogicky UMÍSTĚNÁ, paradoxně snad v nejvíce šikmém objektu LO vz. 37 a zrovna na opačné straně, než je sklon terénu... Docela hodně zvláštní konstalace (-: Kdyby se tato nelogická situace našla např. v úseku M1, kde je v objektech osazeno téměř 20 spec. střílen, tak prosím, jednu si vypůjčili, pro nedostatek normálních. Ale tady to vypadá nesmyslné a téměř jistě ukazuje na chybu při stavbě! Spíše mi přijde, že speciální střílna sice měla být osazena v tomto mimořádně šikmém objektu, ale na opačné straně, kde by se zcela jistě uplatnila!!
Josef Frančík (15.9.2007 12:13) Ahoj. To ce se píše ve Tvém příspěvku ale nevysvětluje proč se takto umístěný rám nalézá právě tam a z dnešního pohledu nelogicky. Současně není zodpovězena otázka kdo a jak v tomto případě rozhodoval. Ve svém příspěvku III. Z mé strany jsem vyslovil domněku proč se tak asi stalo. Velmi pochybuji že by si VSD úseku dovolil riskovat nepříjemnosti bez toho že by tuto skutečnost neoznámil přinejmenším v některém svém hlášení. A to přesto že se jednalo o závěr září. A současně že by přinejmenším nekonzultoval nedostaek materiálu ve svém úseku s nadřízenými VŽV I. sb. při jejich kontrole o 10 dnů před tím.
Zdeněk Hanáček (14.9.2007 18:28) Nejsem znalec Zbrojovky, ale nesrovnával bych osazování nadpočetně vyrobených zeslabených rámů s používáním velkých rámů. Účel jejich osazení byl úplně odlišný. Zatímco zeslabené střílny se zcela jistě už v roce 1938 nevyráběly a byly rozdělovány do stavebních úseků ještě nadbytečné kusy z roku předchozího (kdoví podle jakého klíče?), výroba speciálních rámů se rozbíhala teprve na jaře roku 1938 a pochybuji, že se dařilo produkovat takové nadměrné množství, aby se těmito speciálními rámy (určenými pro postřel svahů až -30˚) zbytečně "plýtvalo" pro momentální nedostatek "normálních".
Josef Frančík (14.9.2007 16:01) Pozn. III. Pokud se jedná o dobu kdy byl tento Lo betonován, tak byl vůbec poslední který se stačil do 30. září 38 postavit. Je docela dobře možné že v té době se použil velký rám z nedostatku normálních, a osadil se na méně ohroženou stranu. Ostatně dodnes tam také chybí rám pancéřových dveří. Zbývá pro tyto úvahy najít podporu i v archivu. Ale pro r. 1938 je to všeobecně u všech úseků na Plzeňské čáře obtížnější. Žádný z úseků nebyl zcela dohotoven, a hlášení VSD jsou roztroušena po mnoha archivních kartonech a to současně tak že se zde prolínají události s předčasným ukončením staveb a odstupováním pohraničí. Tak se stalo že v někerých archivních dok. nebyl právě Lo 59c zmíněn jako postavený. Tedy statistické údaje kontra stavební hlášení VSD.
Josef Frančík (14.9.2007 15:44) Pozn. II. Pokud se jedná o vlastní LO č. 59c úseku 159, nabízí se vysvětlení dvojí. Buď se jedná o použití velkého rámu z důvodů momentálního nedostatku normálních rámů a nebo důvod druhý, tj. o normální použití tohoto rámu z důvodů jeho větších zásob než-li byly taktické potřeby. Protože pak by to vysvětlovalo proč byl použit směrem do svahu. Do svahu jsou v tomto případě vedeny krátké palby, současně je Lo 59c chráněn z blízka svými sousedy Lo 59, 59b které mohou přes Lo 59c vést i daleké palby a současně jej chrání. Naproti tomu pravý rám u Lo 59c nebyl třeba s depresí i když by se z dnešního pohledu více hodil pro palbu po svahu. Ale byl by více zranitelný (má větší vnější rozměr) dalekými palbami jak vlastních Lo tak hlavně nepřítelem včetně děl. A to hlavně z terénní hrany která není dnes pro hustý les vidět, v r. 1937/8 zde les nebyl.
Josef Frančík (14.9.2007 15:26) Pozn. I. - Ne vždy se musí jednat o omyl jenom proto že se v terénu najde něco co z dnešního pohledu nechápeme. U Lo č. 59c v ús. 159 se jedná o něco složitější fakt který není v knize Pl.č. vysvětlen z důvodů nedostatku přímých archivních podkladů. Ale nepřímé doklady jisté vysvětlení nabízejí. U VSD úseků D jsem nalezl dok. který vypracovaly VSD jako hlášení nadbytečných rámů v r. 1937 dodaných výstrojním střediskem v Praze. Ve výčtu se nacházely nejvíce jako nadbytečné zeslabené rámy které byly zaslány proto aby se vestavěly do Lo z důvodů jejich velkých zásob, tj. nad taktické potřeby. Stejným způsobem byly uplatňovány i rámy v r. 1938 odesílané zde opět z výstr. stř. v Praze. V té době už byly k dispozici i rámy velké tj. s depresí vyrobené ve větším počtu než byl taktický požadavek. S jejich uplatňování se mohlo postupovat stejně jako v r. 1937. Z tohoto pohledu by bylo dobré aby znalci Zbrojovky Brno objasnili jak se objednávaly počty zeslabených a velkých rámů (střílen) v Brně. Tedy dle taktických požadavků nebo dle nějakého % z celkově plánovaného množství LO v dané stavební sezoně ?
Jan Lakosil (14.9.2007 13:07) U Rabštejna se zcela jistě jedná o omyl, podobně jako u Veselky v jižních Čechách. O tom,že obě střílny (resp. lafety) umožňují +20 st. není pochyb.
Zdeněk Hanáček (14.9.2007 10:40) Díky za příspěvky, zajímavý materiál! O velké střílně v 159/59c u Rabštejna jsem nevěděl a už vůbec ne, že je určená na palbu do protisvahu. Do článku doplním. Myslím ale, že se bude jednat o chybu při betonáži, protože by to byl zřejmě jediný případ takového umístění spec. střílny! Za další - pokud je pravda, jak píše Honza, že obě střílny umožňovaly stejnou elevaci +20˚, jaký důvod by potom mělo osadit speciální střílnu do protisvahu, když mají stejné možnosti?
Tomáš KOUBELE (13.9.2007 17:03) Schodou okolností jsem se dnes vrátil z výletu okolo Rabštejna a pokud se nejednalo opět o chybu při betonáži, tak je u objektu 159/59c/A-160 použita velká střílna právě na postřelování protisvahu...mimochodem pěkný úsek, co se týče detailů - poznámky na bednění a různé náčrty, díry po konzolách stolků...
Jan Lakosil (12.9.2007 22:45) Nuže tak já bych přispěl svým názorem do mlýna. Jak je všeobecně známo, střílny pro LO navrhla Zbrojovka Brno. Ta je řešila současně s lafetacemi vz. 37, takže výrobek označený jako DZ-19 zahrnoval jak samotnou lafetu, tak i normální střílnu. Rozsah střílny nebyl dle dobových dokumentů určen možnostmi střílny, ale možnostmi lafety. Takže to je +20/-20 stupňů u střílny normální a +20/-30 stupňů u střílny s depresí. Pokud si však střílnu nakreslíme, a budeme v ní hýbat v různych výškách s hlavní, dojdeme k závěru, že by střílna možná teoreticky umožnila větší elevaci a depresi, ale je to bohapustá teorie, neboť by se muselo střílet již bez lafety, teoretický otočný bod by se musel změnit a neodvedu si představit míření s tak vykloněnou zbraní neuchycenou v lafetě. Problém asi je, že všichni zde citovaní autoři přebírají bez ověření chybné údaje ze starší literatury (ze Zdi). 
Zdeněk Hanáček (12.9.2007 20:03) Dal jsem si tu práci a zapátral v literatuře jaká je uváděna elevace, deprese u spec. střílen:
Zdeněk Hanáček (12.9.2007 9:25) Hmm, já myslel, že vlastnosti (elevace, deprese) speciální střílny jsou jasně dány. Jak vidím, narazil jsem na velkou záhadu (-:
Zdeněk Hanáček (10.9.2007 11:17) A ještě jedna věc. Určení speciální střílny se většinou uvádí pro postřel svahů s větší depresí než -20°. Ví někdo o situaci, že byla (v případě, že u ní byla možná až do +25°) použita i do protisvahu s elevací větší než +20°?
Zdeněk Hanáček (10.9.2007 11:12) Teď jsem náhodou objevil v publikaci o Liběchovské příčce, že "speciální" střílna měla odměr +25°/-35°, ale T. Svoboda uvádí ve svém článku o Osazování nakloněných střílen "pouze +20°/-30°. Co je tedy správně?
Nič Martin (11.5.2007 9:11) Ó děkuji za zápočet. :-) CH2 a CH1 mi přišly už moc radikální. :-) Bral jsem v podstatě to co je obecně známé i nechemikům. Ty halogenidy mi ale fakt utekly. Já se to do zkoušky (setkání) doučím. :-) 
Vladimír Sýkora (10.5.2007 18:53) Chemie? A co CH2, přimhouřil bych oko i nad CH1 a co takové halogenidy (X)? No, zápočet bych Ti Martine ale dal :-)
Nič Martin (10.5.2007 13:47) Ten dusík je ale bohatý na velké střílny. I vodík (H2) nabízí dvě střílny. Jen nevím jestlli je něco ještě v boru (B), uhlíku (C), kyslíku (O2) a ozonu (O3). I methylová skupina (CH3) něco myslím nabízí. Ach ta chemie. :-)
Vladimír Sýkora (10.5.2007 12:24) Také díky za upřesnění objektů na "dusíku" (N2 :-)) U objeku 53 jsem si nebyl jistý. Přidal bych ještě 59 (obě) a 208 (taky obě).
Jiří Duchoň (10.5.2007 11:24) Jedná se o Pavla Saláka, nikoli Skaláka.
Zdeněk Hanáček (10.5.2007 9:03) Díky moc za další střílny. V článku doplním.
Vladimír Slezák (9.5.2007 20:54) V úseku N2 Všemily jsou se speciálními (velkými) střílnami ještě tyto objekty: N2/46/D2 N,N2/52/A-160 N levá střílna,N2/53/A-160 N levá střílna,N2/203/A-160 N obě střílny a N2/209/A-120 N pravá střílna.
Jan Ciglbauer (9.5.2007 20:06) Jen doplním, že tato práce a také Seminární práce Pavla Skaláka, která je velmi zajímavá různými podrobnostmi z výstavby a zpověďmi pamětníků jsou k dispozici i v Českobudějovické vědecké knihovně (od kud je mám okopírované...). A za ten omyl s poškozenou střílnou se omlouvám.
Martin Urbánek (9.5.2007 18:30) Jirko, mne by to také zajímalo :-) Můžu se stavit? Případně s Tvým souhlasem bych to naskenoval a umístil zde??
Jiří Duchoň (9.5.2007 15:46) Kolego Hanáčku, práce má formát A4, a je sešitá sponkovačkou. Má asi 12 stran, včetně fotek, a map. Mám ještě několik hotových svazků z doby, kdy jsem je prodával coby provozovatel a průvodce dnes již zastaralého muzea na Veselce. Jsou v ní shrnuty fakta o výstavbě a o stavu úseku v roce 1998, včetně získaných poznatků. Pokud ji chcete, napište adresu a já Vám ji zašlu. Samozřejmě je nutno opomenout chyby vzniklé v důsledku tehdy neznámých skutečností o výstroji LO.
Zdeněk Hanáček (9.5.2007 7:24) Njn, dělníci zřejmě nebyli bezchybní :-) Každopádně ta Vaše práce o 182 by mě moc zajímala.
Jiří Duchoň (8.5.2007 20:04) Poškozena byla střílna pravá, nikoli levá a jak jsem psal již v úvodu, před deseti lety jsem úsek 182 řádně prošel, popsal, nafotil a napsal o něm práci (je v mém archivu), kde jsem i pravděpodobně přesně odhalil objekt, kam tyto depresní střílny zřejmě měly patřit. Byl to tuším objekt na pravé straně toho zachovaného, z kterého by byly účinné oboustranné palby ze strmého svahu k Stropnici. Dělníci si prostě spletli objekt za sousední.
Jan Ciglbauer (5.5.2007 14:43) Kdoví. Snad se časem někde v archivu objeví zapadlý dokument, který nám to vysvětlí. Faktem je že objekt 182/33/A-140z má depresní střílny aniž by je potřeboval, z nichž levá byla po válce poškozena.
Zdeněk Hanáček (5.5.2007 13:36) Ano, o tom půjčování ve 197 vím, proto mě to napadlo. Já bych ale v úseku 182 určitě osazení nějakých velkých střílen předpokládal, kvůli vykrytí jistých terénních zářezů. Třeba se stavěly nejdříve méně "náročné" objekty, ovšem byly právě dodány pouze "velké" střílny, tak použili, jaké právě měli. (vím i z jiných úseků, že se stávalo, že materiál /nejen střílny/, který právě potřebovali, chyběl.) Jiné vysvětlení mě nenapadá, když není opodstatněno použití kvůli terénu. Určitě to musel schválit VSD. Na tak "velkou" chybu firmy se mi to nezdá... Škoda, že úsek je v troskách...
Jan Ciglbauer (5.5.2007 12:04) Také je to možné (v úseku 197 si dokonce pro nedostatek střílen museli vypůjčit v sousedních úsecích), ale proč by měli dodáno více depresních střílen než potřebovali? Zase by to byla chyba. Bohužel se objekty u Veselky, které by mohli mít depresní střílny dochovali jen ve stavu rumiště, takže pravdu se asi nedozvíme.
Zdeněk Hanáček (5.5.2007 9:25) Díky za všechny informace, doplním.
Vladimír Slezák (4.5.2007 21:29) V úseku O1 Hřensko jsou i další objekty se speciálními (velkými) střílnami.Jsou to: O1/17/A-120 N pravá střílna,O1/201/D1 N a O1/202/D2 N.
Vladimír Slezák (4.5.2007 20:32) V úseku M1 Mařenice jsou ve II.sledu i další objekty se speciálními (velkými) střílnami.Jsou to:M1/229/A-120 N obě střílny,M1/238/A-180 N levá střílna,M1/241/A-120 N obě střílny,M1/242/A-120 N obě střílny,M1/243/A-180 N obě střílny a M1/247/A-140 N levá střílna.
Jan Ciglbauer (4.5.2007 18:32) Tak to opravdu ne. Bunkr je od svahu opravdu příliš daleko. Já si také myslím že to byla chyba při výstavbě. Ostatně by to nebyla jediná v tomto úseku - objekt 182/20/A-200z má otočený granátový skluz o 180°. Ne že by se granáty vhazovali do GS nahoru, ale rychlouzávěr se otevíral dolů a zavíral nahoru, čímž ztratil smysl rychlouzávěru.
Zdeněk Hanáček (4.5.2007 18:15) Zdravím a moc děkuji za informace, v článku co nejdřív doplním. Bohužel jsem u něj nikdy nebyl, neznám konfiguraci terénu a tak se jen na okraj ptám. Neexituje možnost, že z jeho depresních střílen mohla být vedena účinnější palba do údolí (svahů) směrem k říčce Stropnici? Ale je to pouze má úvaha.
Jiří Duchoň (4.5.2007 10:13) K článku p. kolegy Hanáčka bych chtěl uvést, že velké střílny má i (od roku 1994 rekonstruovaný) objekt 182/33/A-140zes v obci Veselka a to na obou stranách. Přitom je objekt v úplně rovném terénu a při vzniku brožurky o muzeu jsem se přiklonil k doměnce, že střílny byly prohozeny omylem s některými sousedními objekty, v textu popsanými. Tento omyl mě v době, kdy jsem byl provozovatelem tohoto muzea nutil k tomu, že jsem musel vyvinout nové uzávěry střílen v duchu továrního rukopisu a k úpravě obou typů lafet. Dodnes mám na půdě uloženou upravenou brněndu, která sice nemá potřebnou depresi ani elevaci (to by se musely vyrobit nové náměry a jiná ramena), ale jinak vypadala ve střílně velice vkusně. |