Lk vz.26

Adam Jirmásek (20.7.2012 20:43)

Zdravím, pánové dá se někde najít (VÚA apod.) výkres uchycení LK vz. 26 do brněnky? Případně, jestli s tímto problémem máte někdo zkušenosti a byl by ochotný se o něj podělit. Fotky uchycení kulometu do brna zda na webu jsem viděl, ale výkres by byl přece jenom lepší, nebo nějaká praktická rada :-) Předem díky, Adam.

Martin Nič (6.1.2012 15:24)

Drobná oprava. Na snímcích není LK vz.26 ale ZB 30.

Martin Nič (6.1.2012 15:20)

Nepřispěji sice žádnou historkou, ale jen dvěmi fotkami. Když jsem je viděl tak jsem se docela nachechtal aneb příklad modernizačního potenciálu tohoto LK. Jen rychlá výměna zásobníku nacvičeným grifem tu jaksi moc nejde. :-)

Tomáš Matyska (5.1.2012 22:05)

Tak to asi budeš mít smolíka pacholíka, bo to vubec nevim. Čili, napínavý příběhy došly:-D

Jaroslav Dubský st. (5.1.2012 20:12)

Tak napiš proč se musel pan Holek vzdát svých patentů.Prosím Tome.Jistě se napínavými příběhy jenom hemžíš.Prosím prosím.

Tomáš Matyska (1.1.2012 20:09)

Samozřejmě je Číňani použili v Korejské válce. To jsem nějak nenapsal.

Tomáš Matyska (1.1.2012 20:08)

Ano, ZB 26 byly použity Čínskou armádou v bojích proti vojskům OSN (ehm USA). S největší pravděpodobností část z nich byla poskytnuta korejským milicím.
A aby toho nebylo málo, tak v bojích proti Francouzům (a podle těžko ověřitelných zdrojů i proti USA) byly ZB 26 použity na straně vietnamských partyzánů. Ale jestli je Vietnamci dostali dejme tomu z ČSR, nebo z Ćíny jsem nějak nedopátral. Pravděpodobněji vidím druhou variantu.

Mikuláš Laub (27.12.2011 14:45)

I v KLDR znají LK 26 aneb detaily sousoší u památníku Mansudae (s ústřední sochou Kim Ir Sena) v Pchjongjangu.

Henrich Ťažký (18.12.2011 11:50)

pre ozivenie vlákna... :-)

Tomáš Šústek (23.3.2008 7:18)

No tak přesně to jsem čekal! Odborníci no. Na druhopu stranu mají alespoň trenky s potiskem, to je zase pravda:-).

Jiří Kaštil - začátečník (23.3.2008 0:00)

Nejvíc se budeme divit, že už nic není. Jestli ještě náhodou někdy něco z armády vypadne, tak určitě ne na náš trh. Půjde to do světa, v lepším případě. A ti co to repatriují zpět do vlasti, za to hezky zaplatí. A ty kanony ???...no to bylo tak...byl to vzor 51 , ale vojáci to popletli a říkali vzor 15 :-)

Tomáš Šústek (20.3.2008 6:49)

A jak to bylo s těmi kanóny prosím?

Crha Aleš (19.3.2008 21:29)

Nezbývá nám nic jiného, než-li čekat, až se budeme divit..:-)

Martin Rajnyš (19.3.2008 21:05)

Opavdu by se mnozí udivovali nad tím co tam ještě je.

Martin Rajnyš (19.3.2008 21:03)

Kulomety ještě jsou,jedná se však o zbraně z nedotknutelných zásob v případě válečného konfliktu.Výzbroj pro nástup záloh.Proto ty funglovky po zrušení povinné vojenské služby se snížily i počty kusů.

Tomáš Šústek (19.3.2008 15:25)

Ještě bych podtkl, že ty kulomety vůbec nenesly nějaké stopy používání a pravděpodobně taky nikdy používány nebyly.

Tomáš Šústek (19.3.2008 15:22)

To je fakt s těmi kanóny? Zdá se mi to sotva uvěřitelné. Jestli se náhodou nespletli, jako když se vojáci chtěli zavděčit puškami vz 24, ale ukázalo se, že se celou dobu jednalo o samopaly vz 24. No některé věci se jim pletou. Já sám jsem viděl, že armáda tak před třemi lety měla dosud uleženy LK 26 a TK 37. Byly to kompletní kusy včetně náhradních hlavní a dalších záložních dílů a příslušenství. Vyrobeny byly v roce 1945. Co se armádních slibů týče, těm zásadně nevěřte. Čím vyšší funkce tím více to platí. Nejdůležitější je mít dobrého známého, umět pít a něco obětovat...

Crha Aleš (19.3.2008 11:15)

Neřekl bych do pece, ale vyvoleným.. V každém případě ona velkohubá prohlášení z konference v Chrudimi jsou ta tam..

Jan Ciglbauer (19.3.2008 5:48)

A když pustí, tak do pece...

Crha Aleš (18.3.2008 21:28)

To bychom se ještě divili, Honzo. Vždyť ještě před 3 roky byly ve stavu horské kanony vz.15!! No jo no, oni mají, ale jen tak nepustí..

Jan Ciglbauer (18.3.2008 18:52)

Sakryš, co to ti chlapci vojenský maji ještě ve výzbroji?

Tomáš Šústek (18.3.2008 17:58)

Ano jistě, ventilační zařízení je účinné. Podobně jsme to zkoušeli s doutníky před deseti lety. Jeden můj známý, bývalý velitel pevnostní čety, často vzpomíná na pokusné střelby z řopíku ve výcvikovém prostoru Boletice v devadesátých letech. Stříleno bylo z UK vz 59, LK 26 a TK 37. Dle jeho slov ventilace byla účinná, ale po delší palbě již bylo v objektu nashromážděno větší množství spalin a bylo nutno na chvíli palbu přerušit a objekt vyvětrat. V kritické chvíli by však bylo možno v palbě pokračovat. Nepříjemnější však bylo, že před střílnou se shromažďovaly spaliny a po delší době bylo obtížné mířit přímo. Používalo se proto pomocné mapy a šířkového rozsevu, což se zcela osvědčilo, stejně jako řízení palby periskopem, přes který bylo výborně cíle vidět po celou dobu.

Jiří Kaštil - začátečník (18.3.2008 8:10)

Jednou přijel za mnou na řopík kamarád vrátivší se právě na motorce z Ukrajiny, a přivezl výtečné a strašně levné cigára značky Ataman. Ač jsem sice zavilý nekuřák, v rámci imitace "prudké kulometné palby" jsme je všechny okamžitě vykouřili. V řopíku "nebylo vidět na krok", smrad z machorky jako v samotném pekelném chřtánu, na nás šly mrákoty, když tu náhle.... nikoliv snad mávnutím kouzelného proutku, ale několikerým otočením kouzelnou klikou zavál dovnitř křišťálově čistý vzdoušek... my dali jsme si piva doušek. ..hned nám bylo zase líp. Ventilace účinná je !! ..to je pravda žádný vtip.

Jiří Kaštil - začátečník (4.1.2008 16:28)

Tome, ty starý kamaráde je to pravda pravdoucí. V "bevku" je takový nějaký ventilátorek co asi moc nevětrá. Tak nám otevřeli takový ten poklopek na PTŘS. A stříleli jsme z "pékátéčka" i z kanonu, dvě rány na pohyblivou maketu tanku...skoro jsem se trefil...

Tomáš Šústek (1.1.2008 20:40)

Jinak z kulometu se střílí krátkými i dlouhými dávkámi, podle druhu palby, cíle a požadovaného účinku. U těžkého kulometu je možná i palba nepřetržítá, tj. pás za pásem.

Tomáš Šústek (1.1.2008 20:26)

Co se týče stížnosti na nízkou účinnost větrání, vzpomínám si, že na střelbách z BVP, si někteří střelci stěžovali na nedostatéčné větrání a že si raději otevřeli poklop, no a jiným to zase nevadilo a žádný problém neměli. A Všichni stříleli stejnou úlohu ve stejných podmínkách. Každý voják to tedy vnímal jinak. Dále si myslím, že otevření dveří při běžícím ventilátoru v LO by nebylo správné, neboť by se tím ztratil tah v odvodech plynů a větrání by tak bylo ještě méně účinné.

Josef Frančík (26.11.2007 19:04)

Děkuji za odp. ve věci 26 a opotřebení otvorů v čepu.

Martin Rajnyš (17.11.2007 22:58)

Pokud je kulomet pevně uchycen v čepu,má tedy pevný bod.Vibrace vzniklé střelbou jsou pohlcovány vratnou pružinou jsou tedy minimální.

Josef Frančík (17.11.2007 22:28)

Také by mne velmi zajímalo, zda se posádka vůbec mohla střídat (vzhledem ke svým úkolům uvnitř LO) v obsluze ventilátoru při delších střelbách z Lo. A to i z Tk. Výdrž při toční klikou ventilátoru předpokládá značnou vytrvalostní námahu. Protože nemám žádnou kopii dokumentu o vytrvalostních střelbách z LO vz. 37 (předpokládám takovou zkoušku s výsledným protokolem o zkoušce), žádám případné majitele takového dokumentu o příspěvek na tomto fóru. Důvodem tohoto dotazu jsou mi vzpomínky 2 pamětníků na špatné větrání z Lo a tedy v jejich případě předpokládanou nutnost boje s otevřenými dveřmi. Bohužel nemám písemný zápis těchto vzpomínek. Ale už jsem zde vzpomenul noční palbu z Lo při vběhnutí srny do překážek.

Josef Frančík (17.11.2007 22:15)

Dostal jsem se po delší době opět k počítači, takže se zpožděním děkuji za odpovědi na můj původní dotaz z 9. XI. v čase 0:54. Nyní tedy vím jak to je v praxi při různých zkouškách a předváděních. Dotaz další pak směřuje na vlastní případný (vždy dobový) předpis, který by měl tento faktor předvídat a upravovat. A to i případný firemní, ale raději vojenský. Důvodem k dotazu mi jsou především tehdejší možnosti k obraně úseků při postřelování překážek.
Mimo to je pak i účelný další dotaz na výdrž závěsu Lk (míněno počet ran), nežli by se mohl případně opotřebovat výtluky vzniklými od vibrací ze střelby. Totéž i v místě úchytu vlastní zbraně. V polních podmínkách se totiž vibrace přenášejí do nožiček Lk, tedy zde je případné opotřebení velmi minimální (neznatelné).

Jiří Kaštil - začátečník (13.11.2007 3:47)

...a lahváče.

Luděk Tondr (12.11.2007 22:47)

Ba ne! Já bych vystřílel předpisových 10 zásobníků a pak bych si šel chladit hlaveň :-))

Jan Ciglbauer (12.11.2007 20:46)

Ale kdyby došlo k opravdovému boji, tak by sis ani na předpisy nevzpoměl a stejně bys to solil, že bys z Němců udělal kulatý krychle.

Luděk Tondr (12.11.2007 20:09)

Když si vzpomenu na poučku z vojny, že z kulometu se střílí krátkými dávkami (3-5 nábojů), tak mám dojem, že na ukázkách, třeba ve Slavonicích, se z řopíku vlastně vystřílí víc nábojů, než by tomu bylo ve skutečném boji. Kdyby to měly být jen tak krátké "pšouky", tak by to bylo divácky nezajímavé.

Jan Lakosil (12.11.2007 15:51)

Já jsem měl jen možnost testovat LK vz. 26 v LO při střelbě cvičnými náboji a po 200 ranách je skutečně hlaveň dost rozpálená. A to nejen hlaveň, ale i např. hlavňová spojka, o úchytech lafety nemluvě. Nicméně si myslím, že osádka by vedla nepřetržitou palbu jen v případě nejvyššího ohrožení, neboť by při kadenci 200 ran za minutu by vystřílela truhlík munice za 6 minut a celou dotaci munice za cca. 30-40 min. V případě TK by spotřebování zásob munice šlo ještě rychleji...

Jan Lakosil (12.11.2007 15:45)

Je třeba pamatovat na to, že použití LK vz. 26 v LO má svá specifika, než-li při běžném polním boji.
1, kulomet je uchycen za pístovou trubici k lafetě, která mu odebírá skrze úchyty část tepla.
2, LK vz. 26 má žebrovanou hlaveň, která má sice díky žebrům velkou plochu, kterou se může ochlazovat, ale pro správnou funkci je nutné, aby kolem ní proudil vzduch. Tím se zamezí vzniku vzduchových polštářů z teplého vzduchu mezi jednotlivými žebry, které brání ochlazování hlavně. V případě, že je v činnosti ventilátor, vytváří se v objektu průvan, který zajišťuje trvalé proudění studeného vzduchu kolem hlavně, což v polních podmínkách také nebylo vždy zajištěno.
3, v LO byly v roce 38 velice často osazeny plechové nádržky s vodou. V nouzovém případě bylo možno polévat vodou hlaveň LK uchyceného přímo v lafetě.
Např. dle soupisu evakuovaného vybavení z jednoho úseku LO ve IV. sboru byl v září 38 každý LK v LO vybaven náhradní hlavní. Shodou okolností jsem ve stejné oblasti nalezl i na bednění dochovaný jednoduchý přípravek pro zavěšení ohřáté hlavně.

Luděk Tondr (11.11.2007 22:09)

Na netu jsem našel, že hlaveň bylo nutné vyměnit po nepřetržité palbě 200 nábojů (10 zásobníků).

Josef Frančík (9.11.2007 0:54)

Docela by mne zajímalo, protože to nevím, kolik ran by se takto mohlo vystřílet ran uvnitř Lo vz. 37 z Lk vz. 26 ve střílně ve srovnání s Tk vz. 24 který měl být nejvíce použit v r. 1938 na Plzeňsku. Předpokládám střelivo nejvíce zastoupené, což ve zdejších poměrech u praporů p.pl 18 byly uvedeny největší zásoby nábojů vz. 23.
U LO z r. 1936 to je známo a popsáno i v Plzeňské čáře. Zde bylo ale důvodem hlavně větrání Lo které neměly ventilátor.
Ale jak to je u LO z r. 1937/8. Protože i přes instalaci ventilátoru jsou zplodiny ze zbraní různě objemné a současně různě vydatné za stejný čas střelby. Důvodem je hlavně to, že ne všechny vzniklé plyny odcházely jen střílnou výšlehem z hlavně. Někteří pamětníci si stěžovali na obtížné větrání LO vz. 1937.

Kopič Zdeněk (8.11.2007 19:02)

K tématu lk 26 se můj příspěvek s fotem moc nehodí.tak pardon.ale třeba potěší :-)

Kopič Zdeněk (8.11.2007 18:56)

Pytel cementu nalezený pod objektem s krásným otiskem juty.

Jaroslav Beneš (6.11.2007 19:03)

no, vyprávět Ivovi o Lk. vz. 26 s těžkou hlavní je jako nosit dříví do lesa :-)

Jiří Kaštil - začátečník (6.11.2007 8:55)

...a co teprve když byla u ZB26 použita "těžká hlaveň"...ano skutečně existovala, ale pouze v prototypech. Vykazovala celkově větší životnost, ale ten rozdíl nebyl tak zásadní, aby se vyplatilo vzhledem ke komplikacím při výrobě, z důvodu jednotnosti apod. , tento experiment zavádět do výzbroje. Vypadala velmi podobně jako hlaveň normální, jenom celkově bytelnější...ale viděl jsem ji jenom na obrázku a proto je možné, že Ondra bude mít problém ji tak nějak....sehnat. (na ty zkoušky)

Ivo Vondrovský (5.11.2007 18:49)

Kvůli tomuto zajímavému dotazu jsem prolistoval svůj archiv výstřižků týkajících se LK-26 a našel jsem dva odkazy, přinášející něco konkrétního:
Rukověť pro poddůstojníky, vydaná r. 1937, píše v kapitole o LK-26, resp. v kapitole Poruchy při střelbě: „…Je-li hlaveň silně rozžhavena po vystřílení nejméně 200 ran v palbě dávkami, nutno postupovati velmi opatrně…“.
Článek „Bren a Madsen“ (David Pazdera, Střelecký magazín č. 5 a 6/1997) poměrně podrobně popisuje „chladicí vzduchovou kapacitu“ při zkouškách různých kulometů v Brazílii v r. 1935. Doporučuji prostudovat.

Jiří Kaštil - začátečník (5.11.2007 9:04)

...ovšem pozor na objektivitu testu! Počet vypálených ran do výměny hlavně může kolísat v závislosti na typu použité munice. ( vz.23, vz.31, vz.47, svítící apod.) Je proto nanejvýš vhodné provést komparativní zkoušky s různým střelivem, sestavit přehlednou tabulku a pokud možno zveřejnit ji na těchto stránkách. Jistě budeme všichni zvědaví jak to vlastně je....

Jiří Kaštil - začátečník (5.11.2007 8:27)

pro Ondru G. ....tak na to je nejlepší praktická zkouška. Potřebuješ lk26, jednu náhr. hlaveň, nejméně 15 plných zásobníků....půjdeš na odlehlé místo a do bezpečného prostoru budeš nepřetržitě střílet..až začne hlaveň modrat, fialovět a nebo navíc pocítíš změnu kadence (zpomalování)..neprodleně vyměň hlaveň.Pozor na popálení!! potom můžeš v palbě pokračovat...a pak přesně spočítat vystřílené náboje.

Jiří Duchoň (4.11.2007 20:45)

Zdravím, jestli má někdo zájem o koupi lk 26 za 20 000,- Kč, at si zavolá na tel. 602942358 p. Neuberg.

Ondřej Gelbič (4.11.2007 18:22)

Zdravím, mám technickej dotaz. Za jak dlouho se rozžhaví hlaveň u "dvacetšestky" aby se musela dát chladit. (Myslím po kolika ranách). Díky