Jan Lakosil (25.9.2024 21:54) Pro zapálené příznivce lafet Ul-1 a jejich výrobních čísel bych měl jednu malou perličku - foto čelní desky s neobvyklým ražením. Předpokládám, že by se mohlo jednat o nějakou sérii lafet, která byla vyrobena v roce 1968 jako kompenzace za lafety UL-1 vyrabované téhož roku sovětskými okupačními jednotkami na liniích LO. Žádná další přejímací značka v podobě mečů či jiného ražení na desce není. 
David Pekař (22.7.2024 1:18) Dle nových poznatků lze nyní rozlišovat tři modifikace "nových" truhlíků příslušenství UL-1, přičemž truhlík z aukce můžeme označit jako pozdně "nový". Kromě již uvedených znaků stojí za povšimnutí arch s razítky MO, které značí, že kontroly obsahu byly provedeny po roce 1992. Kdyby arch byl opatřen razítky před tímto rokem, jednalo by se o razítka MNO nebo útvaru, kterému byla bedýnka s příslušenstvím přidělena. Aby nedošlo z příspěvku ze dne 14.5.2024 k mylnému předpokladu ohledně výroby příslušenství VÚ-1117 Jaroměř, musím vyjádřit domněnku, že tento útvar možná vyráběl pouze samotné dřevěné truhlíky. 
Jan Lakosil (21.5.2024 23:14) Není potřeba žádná odborná seminární práce, stačí sepsat bodově charakteristické znaky jednotlivých provedení bedniček + fotky detailů k tomu. Případné hrubki odchitíme přet zveřejněním :-)
David Pekař (20.5.2024 1:41) Potvrzuji že samostatný článek se vzhledem k novým poznatkům o truhlících příslušenství UL-1 jeví dosti příhodně, avšak neoplývám redakčním nadáním. Byl bych ale jistě poctěn být nápomocen jeho vzniku.
Jan Lakosil (17.5.2024 22:34) Informací o truhlících je očividně hodně, nestálo by to již za zpracování samostatného článku s doprovodnými detailními fotografiemi?
David Pekař (16.5.2024 20:03) Na přiloženém obrázku chci poukázat na skutečnost, že i bedýnky se shodnými zámky se liší jejich vzdáleností. Další věcí, které jsem nejprve nevěnoval pozornost je způsob připevnění kování a zámků. Na snímku má bedýnka připevnění řešeno pomocí nýtů avšak u původního vzoru truhlíků (viz. předpis) jsou použité vruty. U truhlíku z níže uvedené aukce je kování připevněno šroubky. 
David Pekař (14.5.2024 19:13) Tuto bedýnku nového typu se mi v aukci podařilo získat, nyní je součástí mé sbírky materiálu. Využiji tedy příležitosti k uvedení poznatků o bedýnkách nového typu. Zámkové spony jsou masivnějšího tvaru oproti sponám starším a co jsem dosud viděl jsou vždy blíže u sebe. Po otevření víka zůstávají spony na bedýnce. Jejich popisové označení může být černé - na boční straně nebo bílé - na horní straně víka. V závislosti na způsobu a barvě označení lze při detailním pohledu objevit u vnitřních přihrádek odlišnosti. Zatímco bedýnky se značením v černé barvě mají dřevěný kolíček pro matice M 18, bedýnky s bílým značením tento kolíček nemají. U nich se matice ukládaly našroubováním na příslušné upínací šrouby pro palebné sruby do společné přihrádky. Tento rozdíl lze najít i na schématických nákresech uložení výbavy. U bedýnek, kde chybí kolíček pro matice je vynechán i jeden dřevěný zkosený segment v pravé části pod koncem kulometného držáku pro LK-52 a též nově vymezená přihrádka pro klíč č.8-10. Bedýnka z aukce je opatřena skladištním lístkem útvaru Stříbro, inventurním listem s razítkem VÚ-1200 Praha a jako výrobce soupravy příslušenství UL-1 je uveden VÚ-1117 Jaroměř, což byla 2. výzbrojní základna.
Jan Lakosil (13.5.2024 22:08) Když to zpětně čtu, myslím, že jsem si tehdy v paměti v bunkrech viděného jen prohodil oba typy bedniček, se závěrem samozřejmě souhlasím. Jinak na aukru proběhla letos bednička nového typu s nalepeným seznamem a koženkovým obšitím pytlíku (https://aukro.cz/prislusenstvi-k-lafete-ul1-7058425935). 
Martin Nič (13.5.2024 17:01) Nechci být nějak šťouravý, ale jasno dle všeho mohlo být již v červenci 2005, kdy v SM číslo 7 vyšla dobová fotka truhlíku k lafetě UL-1 (ona fotka co pak byla i v utajené obraně). A přesto jsi téměř 2 a půl roku poté špekuloval kam kterou bedničku časově zařadit a která je stará a která nová (viz. 20.11.207 21:43 a 21.11.2007 11:04. To je ale dnes už jen nepodstatná marginalita. Důležité je, že se vysvětlila třeba záhada duplicitních držáků UK a pytlíčků s koženkou v některých starých bedničkách.
David Pekař (13.5.2024 1:05) Skutečně jednoduchá záležitost, přiznávám že mi tato souvislost unikla. Takto je to ale jasné - zdvojení držáků UK-59 vzniklo tím, že původní byl namontován a ošetřen vazelínou na lafetě. Ze svého pohledu jsem předpokládal, že při dodání nové soupravy příslušenství byl vyřazen i držák UK-59 na lafetě, poněvadž přítomnost dvou kusů stejných držáků k jedné lafetě je naprosto zbytečná. Nyní jsem si uvědomil, že stejná situace je i v případě panoramatických terčů. V objektech, kde jsem našel dva držáky UK-59 byly i dva panoramatické terče - jeden osazen na základní desce a druhý na podlaze mezi zbytky truhlíku.
Jan Lakosil (12.5.2024 23:57) Martine, já myslím, že bylo v tomto jasno již v roce 2008, kdy jsme s Martinem Dubánkem publikovali dobové fotografie truhlíků na příslušenství UL-1 v knize Utajená obrana železné opony. Následně vyšel v reprintu i samotný předpis na UL-1 z roku 1961 rovněž s fotografiemi truhlíků, které byly v letech 1959/1960 dodávány k lafetě.
Martin Nič (12.5.2024 21:46) Podle toho co Honzo píšeš byla tedy lafeta UL-1 dodána z fabriky k útvaru v takovéto sestavě. 
Martin Nič (12.5.2024 21:37) U starších bedniček byl ten „Seznam součástek a příslušenství …“ na víku nalepen vždy. Někdy byl i doplněn dolepeným páskem s dopsanými dalšími položkami neuvedenými na původním vytištěném plánku. U novějších bedniček si ale nějak nevybavuji že bych ho na víku viděl. Minimálně můj exemplář ho nemá a na víku nejsou stopy po tom, že by tam kdy bylo něco přilepeno. V novější bedničce co mám ve sbírce místo toho byl přiložen jen revizní papír z KVS ČB. Z jiné bedničky jsem tehdy vytáhl i to lejstro „Seznam předmětů v soupravě – výkaz neúplnosti“. 
Martin Nič (12.5.2024 21:22) Vida. Tak Honza právě po XY letech potvrdil správnost mého závěru a zároveň vyvrátil svůj závěr z příspěvku z 21.11.2007 11:04 o tom, že bednička se zavíráním blíže k sobě je dle něho starší, neb je vždycky nacházel v objektech, kdežto bedničku se zavíráním dále od sebe poprvé viděl až ve skladu útvaru (viz příspěvek 20.11.2007 21:43). Původní již notně shnilé a rezavé příslušenství bylo při některé z následných údržeb vyměněno za nově dodanou bedničku s příslušenstvím. A protože bedničky se zavíráním blíže k sobě nahradily ty původní tak proto je kdysi Honza často nacházel v objektech. Zároveň se vysvětlil i problém pytlíků. Co si pamatuji tak ve starších bedničkách (zavírání dále od sebe) jsem nacházel většinou pytlíky s koženým obšitím (v drtivé většině případů již ale tvořily živnou půdu pro různé druhy hermelínů :-) ), kdežto v novějších bedničkách byly pytlíky s koženkou. A těmito byly nejspíše později nahrazovány ony shnilé původní kusy.
Jan Lakosil (9.5.2024 22:22) To je jednoduché. Držák na lafetě byl namontován ze soupravy dodané společně s lafetou. Zbylé příslušenství v soupravě časem zrezivělo, tak ho vojáci při prováděné údržbě vyhodili, a do objektu se umístila nově dodaná bednička s kompletním příslušenstvím včetně nástavce na UK-59.
David Pekař (8.5.2024 23:05) Měl bych dotaz ke kulometným držákům lafety UL-1, konkrétně k držákům pro UK-59. V jednom z rotních opěrných bodů pravděpodobně 104. motostřeleckého pluku jsem narazil na dva palebné objekty KŽ-1 s dochovanými lafetami. Zmíněné kulometné držáky byly v každém z objektů v počtu 2 kusů, vždy jeden držák namontovaný na lafetě a druhý na podlaze mezi zbytky ztrouchnivělého truhlíku. Tato skutečnost je v rozporu s níže uvedeným příspěvkem ze dne 21.11.2007 11:04. Víte někdo důvod přítomnosti dvojice stejných držáků na jednu lafetu? Zdá se, že lafety měly už z výroby držáky na UK-59, přestože se již v truhlících příslušenství zmíněné držáky nacházely.
David Pekař (24.3.2024 0:47) Je zřejmé, že vlivem dosti nepříznivých klimatických podmínek docházelo v OPO k poměrně brzké degradaci bedýnek příslušenství, proto 7. brigáda PS zjevně zvolila svépomocně náhradní řešení a neodebrala originální bedýnky ze skladových zásob. Dnes už ani není možné nalézt v OPO dobře zachovalou bedýnku příslušenství a pokud ano tak pouze v ojedinělém případě, když byla bedýnka při deaktivaci objektu ponechána na kulometném držáku lafety. Při shánění příslušenství UL-1 jsem vzápětí registroval rozdíly i mezi originálními bedýnkami. Jsou to sice pro některé kolegy již známé informace ale přesto je uvedu. Odchylky u bedýnek i mezi příslušenstvím byly způsobeny zřejmě tím, zda šlo o bedýnky uložené v objektech či ve skladech. Truhlíky se odlišují dvojí podobou zámkových spon, jejich roztečí a dvojím textovým značením (někdy je označení bedýnky doplněno výrobním číslem). Barva značení příslušenství bývá černá ale vyskytuje se i bílá. Truhlíky se dále liší průvodní dokumentací. Na spodní straně víka je vždy přiložena soupiska, někdy doplněna schématem uložení materiálu. V některých truhlících se nalézaly i záznamní archy kompletnosti s razítky o provedených inventurách. U samotného příslušenství je situace následující - v prvním případě měl šroubovák dřevěnou rukojeť, rámeček lapače nábojnic měl obšití z hnědé kůže a dva ze tří plochých klíčů byly jednostranné. V případě druhém měl šroubovák plastovou rukojeť, rámeček lapače nábojnic měl obšití z červené koženky a jednostranné ploché klíče byly nahrazeny klíči oboustrannými. Podle určení zda byla souprava příslušenství určena pro SLO či OPO byly z truhlíku vyjmuty či naopak přiloženy upínací prvky pro palebné objekty.
David Pekař (28.11.2022 22:02) Tedy náhradní bedýnka nalezená pouze v objektech polní obrany v rámci 7. brigády PS. Protože logicky ale musely bedýnky po čase trpět vlhkem všude a ne jen někde, lze konstatovat že 7. brigáda PS nestáhla větší část vybavení ze svých objektů. Vzhledem k tomu, že se objevily objekty ve správě dalších brigád PS, ve kterých byla nalezena klasická bedýnka s přihrádkami, lze usuzovat že půjde skutečně o náhradní bedýnku, která nahradila původní shnilou a rozpadlou s organizérem. Já jsem v palebném objektu z let 1959-61 ve správě ČSLA nalezl patrné zbytky přihrádkové bedýnky.
Jan Lakosil (24.11.2022 23:14) Já myslím, že je to přesně tak, jak psal Jirka Kaštil před lety - "revitalizovaná" původní bednička v novém kabátě. Pokud si pamatuji, tak v některých objektech polní obrany byl používány pro uložení příslušenství v igelitovém pytli i jiné než klasické bedničky na příslušenství. Ty původní už zřejmě shnily a byly tedy nahrazeny. Tyhle igelitové balíčky byly taky pouze záležitost objektů ve správě 7. brigády PS, jinde jsme to asi ani neviděli takto balené. V oblasti beden v opevnění mne podstatně víc trápí transportní bedna na brněnskou lafetu, kterou se zatím nepodařilo nikde dohledat... :-(
David Pekař (22.11.2022 22:05) Stejně jako tehdy Vás i mě překvapila existence bedýnek UL-1 bez vnitřních přihrádek, ve kterých bylo nářadí a příslušenství zabaleno ve voskovém papíru a jako celek zataveno do igelitu. Tehdy se řešila zvláštní konzervační emulze a zda jsou tyto bedýnky starší či novější, oproti běžně známým s přihrádkami. Je s odstupem doby již odhalen původ bedýnek bez organizéru? Jde o zjednodušené bedýnky, kterými se doplnily původní zničené vlhkostí? Nelze si nevšimnout několika zvláštností - dlouhé kladivo, jednostranné ploché klíče, celtový pytlík a také absence držáku univerzálního kulometu.
Jiří Kaštil - začátečník (23.11.2007 22:01) "Konzervační emulze"..je voda kontaminovaná olejem, která se do zdánlivě nepoškozeného pytlíku dostala mikrotrhlinami, když byl pod vodou, či na něho voda dlouhodobě stékala. Voda je totiž prevít a dostane se všude....Každopádně si nemyslím, že se jedná o původní výrobní provedení truhlíku. Staré, nové či nejstarší,prapůvodní....Samozřejmě bunkrologie nás "dnes a denně" učí nedělat ukvapené závěry, ale tohle je můj názor, který na to mám. Samozřejmě tato zajímavost aspiruje na titul "Objev POKu"...tedy pardon "Objev roku"
Jiří Kaštil - začátečník (23.11.2007 21:52) Pánové, tato "perlička z hlubin OPO" by myslím si, mohla dokumentovat způsob údržby vybavení těchto objektů. Vzhledem k drsným podmínkám panujícím zřejmě v útrobách některých POKů, brzy začlo trpět příslušenství. Nezbývalo, než jej časem revitalizovat...Absenci popisu truhlíhu lze vysvětlit tím, že byla bedna nově natřena. Plesnivý, shnilý, či jinak poškozený pylík lapače byl ušit z náhradního materiálu. Vybavení, silně naolejované bylo zataveno do igelitu. Přepážky v bedně, které již teď překážely, byly vylámány, či se jedná o zcela jinou náhradní bednu.Kladivo, které je nepůvodní bylo nově doplněno, nebo byla pouze vyměněna shnilá násada.
Jan Lakosil (22.11.2007 14:39) Pytlíky z bedniče s zavíráním dál od sebe byly vždy jutové s koženkovým obšitím. Naopak ty druhé měly kožené obšití. No a tu poválečnou celtu spíše považuju za improvizaci....
Jan Ciglbauer (21.11.2007 18:24) Martinovo teorii by nahrávalo i to provedení odpadového pytlíku z poválečné celty.
Jan Lakosil (21.11.2007 11:04) No já netvrdím, že má teorie je správná, ale v podstatě stejné důvody jako u tebe mne vedly k tomu mému rozdělení. Nevím, kolik bedniček jsi viděl přímo v objektech SLO a OPO, ale ty, co jsem viděl já (cca. 30 ks), byly vždycky se zavíráním blíže u sebe. Ten druhý typ jsem viděl až u skladových kusů. Nicméně v předpisu na UL-1 je vyfocen ten typ se zavíráním dále od sebe. Také je možné, že bedničky dodávalo více firem?
Nič Martin (21.11.2007 10:28) A já tentokrát budu v opozici. To provedení bedničky které ty pokládáš za novější já naopak pokládám za starší. Co mě k tomu vede? Stav bedniček s takovýmto uzavíráním. Prošlo mi jich rukama přes 50 a při tom jsem si všiml, že bedničky s tímto zavíráním u okraje víka jsou očíslované, ošoupané, orýpané a hlavně otlučené. Naproti tomu bedničky s jiným typem zavírání, které je blíže středu víka, jsou neočíslované, barva je minimálně poškozena a nejsou otlučené od manipulace. V neotlučených bedničkách jsem nacházel klíče (pokud se tam nacházely)oboustranné tedy 8-10, 14-17 a 24-27. Naproti tomu v těch opráskaných bedničkách byly klíče 8, 14-17 a 27 tedy většinou jednostranné.
Jan Ciglbauer (21.11.2007 10:01) Díky za vysvětlení.
Jan Lakosil (20.11.2007 21:58) Výrobní číslo lafety jsem si nepoznamenal, přiznám se, že je ani nesleduju. Objekt, v kterém jsem to našel, byl postaven v letech 1956-58 pro potřeby PS. Vybavování lafetami zřejmě probíhalo masově v letech 1959-61. 
Jan Lakosil (20.11.2007 21:43) To J.C: UL-1-3 je lafeta UL-1 určená pro SLO. Původně byly lafety pro SLO označovány UL-3, lafety UL-1 byly určené pro OPO. Ty chybějící šrouby s maticemi a podložkami tam nebyly proto, že byly potřeba pouze pro lafety osazované do palebných objektů.
Jan Lakosil (20.11.2007 21:35) To, že byla bedna pod vodou, nemohu samozřejmě vyloučit, ale zdá se mi to nepravděpodobné. Bedna byla uvnitř naprosto čistá bez nánosů bahna a igelit zvenku také bez jakýchkoliv stop bahna. Bedna je zvenku od bahna z jiného důvodu: palebné objekty KŽ-1 mají strop skládaný z trámců šířky 10 cm a pokud dojde k porušení izolace, protéká spárami do objektu bahýnko s vodou, které znečišťuje nejen bednu, ale i lafetu a další vybavení uložené uvnitř. Když jsem to našel, zkoušel jsem těsnost pytlíku a nikde nic neutíkalo! Ta kapalina uvitř nemusela být nutně voda, možná nějaký konzervační roztok. Nedokážu si ale představit, že by se do neprodyšně zataveného igelitu dostala voda a už se nedostala ven. Prostě tam už musela být při zavaření.
Martin Urbánek (20.11.2007 21:26) Myslím, že jsi klepl hřebíček na hlavičku :-)
Martin Rajnyš (20.11.2007 21:09) Podle stavu bedny a nánosu bahna,je můj tip,že celá bedna i s obsahem byla nějaký čas pod vodou.Voda se dostala nějakou netěsností dovnitř a po opadnutí okolní vody už v pytlíku zůstala.
Martin Urbánek (20.11.2007 20:24) Zajímavý nález Honzo :-) Zatavení příslušenství do "igelitu" je dodnes zcela běžná praxe při tzv. "dlouhodobém skladování" vojenské techniky.
Jan Ciglbauer (20.11.2007 18:59) V "seznamu součástek a příslušenství v truhlíku pro objekt UL-1-3" mé bedny s příslušenstvím jsou přeškrtnuty položky č.4 Upevňovací šroub, č.11 Šroub úplný, č.13 Matice M 18, č.14 Podložka 18. Nevím ale jestli se jednalo o chybějící věci, nebo vyřazené, případně vůbec nedodané. Samozřejmě věcí v bedně není více, jako kladivo a podobně, ale nejsem první majitel. Myslel jsem to s tou poslední sérií, protože je bedna toho novějšího typu. Mimochodem, můžete mi někdo vysvětlit rozdíl mezi starší a novější bednou?
Nič Martin (20.11.2007 16:51) Zajímavé. Když tak na to ale koukám tak mě napadá i jiné vysvětlení.
Jan Ciglbauer (20.11.2007 9:48) No tak to je nález. Že by nějaká poslední série lafet přišla i se zjednodušením příslušenství?
Jan Lakosil (20.11.2007 0:00) Do bunkrů dělám už nějaký ten pátek a donedávna jsem byl přesvědčený, že už mne v oblasti poválečné výbavy v podstatě nemůže nic překvapit. A ejhle! Při průzkumu OPO jsem našel tuto bedničku. Zvenku vypadala jako normální bedna na příslušenství UL-1 (novějšího typu), jen mne zarazilo, že nemá nápis. Po jejím otevření jsem však zůstal nevěřícně zírat na její obsah. Uvnitř totiž nebyly žádné přihrádky a přípravky pro uložení příslušenství lafety, jak jsme zvyklí z normálních beden na UL-1, nýbrž holé vnitřní stěny a zatavený igelitový pytel se součástkami. Zajímavé však bylo, že pytel byl zcela napuštěn jakousi vodou (konzervační emulzí?) a součástky k lafetě v ní dá se říci plavaly. Další překvapení na mne čekalo v podobě nezvyklého pytlíku na nábonice, kdy lapač nebyl vyroben z juty, ale z klasické poválečné celty - viz foto. Pamatuju si, že jsem na JM nacházel v objektech ještě zaplombované bedny s vykradeným příslušenstvím, ale celtový lapač nábojnic plovající v igeliťáku napuštěném vodou, to je pro mne novinka. Další záhadou je i nezvykle dlouhá násada kladiva. Podle délky násady bych ho tipoval spíše k lafetě vz. 37, než k UL-1. Nesetkal se někdo již s něčím podobným? Možné však je, že se jedná o specialitu OPO, kde jsou pravda podstatně drsnější podmínky pro uchování vybavení než v krásných suchoučkých řopíkách. Takže není důvod k panice a kolega Kaštil nemusí pro svůj boubelatý řopík napouštět vodu do igelitových pytlíků :-)) Přišlo mi to však zajímavé a nedalo mi to se o tuto informaci nepodělit. 
|