Jan Lakosil (15.5.2012 21:23) V pátek 18. 5. 2012 proběhne v rámci vysílání ČRo zvláštní přímý přenos z nově vybudované naučné stezky po objektech polní obrany v Železné Rudě - více informací na:
Jan Lakosil (15.6.2011 15:22) Kniha se letos dočkala dalšího dotisku, který bude expedován v nejbližších dnech. Obsahově změny zahrnují kromě oprav i několik nově doplněných fotek. 
Tomáš KOUBELE (8.12.2010 17:18) Taky jeden zajímavý poznatek. Opět další závora v prd... http://www.vhu.cz/cs/novinky/280
Jan Ciglbauer (8.12.2010 12:12) Zajímavý poznatek z čeho všeho se v poválečném období stavěly kryty... http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&lang=1&i=35549&mm=2&xb=2&vd=1&PHPSSIDWx=0a936f641bd9221a4c37801c357fc5e9
Jan Lakosil (21.7.2010 10:05) Pokud vím, tak kromě Holýšovska jsme zatím nikde na škvárový zához nenarazili, takže se jedná podle mého soudu o čistě lokální záležitost. Nicméně pokud se bavíme o konkrétní fotce v knize, na snímku není úprava PAO, nýbrž objekt SLO opatřený týlovým záhozem s dřevozemní úpravou vstupu. Tyto úpravy byly prováděny v první polovině 50. let z důvodů snahy o zamaskování dochovaných objektů a zvýšení jejich bojové hodnoty. Úpravy PAO byly budovány až v letech 1958-62 a tyto původní dřevěné konstrukce byly odstraňovány a nahrazovány prefa rámy. Rozhodně ale nemám pocit, že chybějící nakrytí zeminou na škváře je nedodělek, vojáci to jistě dodělali, ale.... Škvára je materiál plný nejrůznějších síranových a dalších svinstev, a rozhodně nepředstavuje vhodný základ pro růst vegetace. Má vysokou propustnost vody, takže veškerá srážková voda protékala dolů na původní terén. Proto se i zachovaly dobře ty dřevozemní úpravy, které jsou jinde rozpadlé. Zkrátka není to vhodné podloží pro růst vegetace a čerpání živin přes kořeny. Musela by tam být ještě jedna hodně silná vrstva opravdového humusu, ale to se mi nezdá.
Jiří Kaštil - začátečník (19.7.2010 22:43) ..pokud by se ve své době takovýmto způsobem upravovaly řopíky i u nás na Karvinsku a Ostravsku, bezpochyby by obdržely zemní valy z černého kamene - vytěžené hlušiny z místních kamenouhelných dolů, které byl a je, dodnes všude dostatek, tedy správně řečeno nadbytek. Na té by mnoho let také nic nerostlo..tedy pokud by nebyla překryta vrstvou úrodného humusu... Na závěr odkaz na jedno videjko z YOU TUBE , je to mimochodem zcela neskrytá a otevřená reklama na PAO. Nezapomeňte na zvuk! Tak tedy : http://www.youtube.com/watch?v=UYSuBK8jwyA
Jiří Kaštil - začátečník (19.7.2010 22:29) Řopíky tam byly zahrnuty materiálem příslušných vlastností, ovšem z jakéhosi důvodu už nedošlo k překrytí vrstvičkou hlíny či drnů. Nemám to samozřejmě nijak podloženo, ale myslím si to.... Toto zjištění asi není nikterak objevné, navíc je otázkou zdali je vůbec správné. Ovšem subjektivní dojem a údiv nad "paradoxem" popsaný ve výše uvedené knize, takříkajíc "vaří z vody" snad ještě víc než já. Myslím si, že se z nějakého důvodu ve své době drnování nepodařilo realizovat a vzhledem k nákladnosti a logistické náročnosti celé operace a vzhledem k důležitějším úkolům v pozdějším čase na ně již bylo rezignováno. Nebyl by to jediný nedodělek při tzv. reaktivaci čs. opevnění. Oproti roku 1938 tady ovšem nebyl ve hře čas, ale otázka určení priorit, a jak jinak ...otázka peněz.... Tento příspěvek berte pouze jako námět k další diskuzi o tak palčivém a aktuálním problému, jakým PAO jsou....
Jiří Kaštil - začátečník (19.7.2010 22:13) Shodou náhod, jsem pár reaktivovaných řopíků v předmětné lokalitě (Holýšov) viděl. Myslím si, že ona šedá hmota, kterou jsou týlové stěny tamějších objektů obsypány, je svými vlastnostmi srovnatelná s materiálem, který se používal na PAO na Jižní Moravě. Dle mého mínění je na Moravě v drtivé většině použit na násypy písek, či minimálně jakási silně písčitá půda. To že se na ní tak dobře daří vegetaci je způsobeno pouze překrytím vrstvou úrodné hlíny. Ta jediná věc bohužel PAO úpravám řopíků na Holýšovsku chybí...Dle mého názoru se tedy nejedná o nějakou zoufalou improvizaci s použitím "škváry" , nýbrž o NEDODĚLKY!
Jiří Kaštil - začátečník (19.7.2010 21:59) Ahoj! ...všichni pravověrní reaktivanti a rekreanti. Vracím se k polemice s informacemi v knize UOŽO po dlouhé době, nicméně nedá mi to, nevyjádřit se k ožehavému tématu, jakým bezesporu technologie provádění PAO u reaktivovaných řopíků je. Vrtalo mi to sice hlavou už dlouho, ale píšu až dnes...V textu knihy můžeme narazit na větu: "V oblasti Holýšov-Jivjany se na zřízení zásypů dokonce použila z nedostatku jiného materiálu škvára, na níž se však nedaří žádné vegetaci, což objekt paradoxně demaskuje." Podobný popisek nalezneme v oné knize i u soudobé fotografie řopíku na Holýšovsku, dokumentující skutečný stav......
Jan Lakosil (26.11.2009 17:27) To bylo překvápko :-) Bunkry v hlavních zprávách tak často nebývají. Reportáž +další fotky jsou i na adrese:
Luboš Melichar (25.11.2009 18:46) Honzo, že ses nepochlubil, že budete i v televizi. Pro ty co to neviděli http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209411000141125-udalosti-v-regionech-praha/
Jan Lakosil (24.11.2009 15:59) Zájemcům o historii čs. opevnění po roce 1945 doporučuji ve středu 25.11.09 stanici Český rozhlas Leonardo - bude se v přímém přenosu vysílat ze Šumavy z pásma opevnění. Vzhledem k rozsahu naplánované akce se jedná asi o historicky nejrozsáhlejší projekt čs. opevnění přenášený veřejnoprávními prostředky. V přímých vstupech budete moci slyšet historiky z VHA a VHÚ, kamery budou přenášet montáž originální filtroventilační soupravy.
Jan Lakosil (7.11.2009 20:33) Po cenných konzultacích s Mirkem Srbem, který se s neuvěřitelnou vervou ujal úkolu identifikace čerpadla v bunkru, jsme dospěli k názoru, že se jedná o membránovou pumpu, která nese znaky výrobce Sigmund. Pro porovnání na této adrese:
Jan Lakosil (6.11.2009 16:45) Zámek nikdy nikoho nezastavil, tento objekt chrání jeho dokonalé maskování.
Michal kulčár (6.11.2009 16:00) Nechat ho tak jak je by taky nebylo špatné, ovšem to by musel být zřejmě zamknutý jinak ho stejně někdo jednou vybere...
Jan Lakosil (6.11.2009 15:20) Díky vstřícnosti kolegy angažujícího se spíše na forum.opevneni.cz a jeho katalogu starých čerpadel bychom snad brzy mohli pokročit s identifikací dochovaného čerpadla. S napětím očekávám jeho verdikt :-)
Mira Vrba (5.11.2009 20:55) Tohle je čerpadlo vyrobené v Olomouci a přejaté armádou v roce 1953.To,které našel Honza je možná starší,civilní nebo od jiného výrobce. 
Michal kulčár (5.11.2009 20:26) Aha Jiří mě zřejmě předběh, tak copak tam všecko bylo v těch bedýnkách?
Jiří Kaštil - začátečník (5.11.2009 20:20) Tak to je pecka. Předpokládám, že se jedná o filtroventilační soupravu FVKP a také o pevnostní periskop PFP-5. V blízkosti svého bydliště jsem dnes po příchodu z práce začal zřizovat úkryt ÚŽ6, ale zatím mi schází to správné vnitřní vybavení. Nevíte náhodou o něčem?
Jan Lakosil (5.11.2009 18:46) Zkoušel jsem pátrat po starých ručních čerpadlech na internetu a nic jsem nenašel. Nezjistil by někdo, v jaké době byl tento typ vyráběn? Táta si ho pamatuje, že v 50. letech byly na statcích, než vznikla JZD. Takže by to možná mohlo být i prvorepublikové, případně těsný začátek 50. let. Přídávám celkovější fotografii interiéru úkrytu. V popředí bedny s pevnostní výbavou, vlevo vzadu stojí čerpadlo. Na stolku stojí petrolejka se zásobou petroleje. 
Michal kulčár (5.11.2009 17:16) Zatím nebudu nic prozrazovat ale uvidíš po zimě :) už to nebude tak nanic jako tet...
Jiří Kaštil - začátečník (5.11.2009 16:53) ..hale, co to poudáte...stréčku...vodu z bunkra vylejete aji kýblem, no báť..teho čerpadlá, by byla enem věčná škoda, kor pro vás....vy byste to do tých sraček namočili..a co z teho? To není na takové to domácí...čvachty-žbluňky-chrochty-prsky...To je památka, to je eném do múzea, víte stréčku...na takové to naše pokoukání....
Michal kulčár (5.11.2009 14:59) já pro něho klidně pojedu přes celou ČR pokud nikdo nic nenanítá, u nás v Dolní Lutyni jsou řopíky v polích a je tady vysoká hladina spodní vody se kterou máme každoročne velké potíže, jenen že by to byl dobrý exponát ale mělo by to i praktickou cenu.
Jan Lakosil (5.11.2009 13:06) No tak kdyby o to čerpadlo byl opravdu velký zájem, vypíšeme výběrové řízení a vítěz pak obdrží GPS souřadnice vchodu do úkrytu :-))
Michal kulčár (4.11.2009 15:57) To čerpadlo je fakt nádherné, škoda že ho nikdo nemá, u nás by bylo totiž potřeba vypumpovat D2 :)
Jiří Kaštil - začátečník (3.11.2009 17:14) ...škoda, kdyby jsi ho zapřáhl za auto a přivezl, mohli jsme "přečerpávat" "nevyčerpatelnou" zásobu veselých, skutečných i smyšlených bunkráckých historek, na které bychom si vzpoměli....
Jan Lakosil (2.11.2009 15:44) Čerpadlo tam ale bylo ponecháno spolu s většinou ostatního materiálu, aby udělalo radost dalším nálezcům. Já strávil hledáním tohoto objektu dva dny a jedná se asi o nejdůmyslněji zamaskovaný úkryt, který jsem kdy našel.
Jiří Kaštil - začátečník (2.11.2009 15:23) No proto!!....
Jan Lakosil (2.11.2009 14:53) Kdyby tam bylo jen čerpadlo :-) Celý objekt byl doslova nacpán bednami s nejrůznějším (nezbraňovým) materiálem z období konce 50. a začátku 60. let. Pokud se zadaří návštěva dle plánu, tak za dva týdny provedeme v utajeném antimuzeu na Olši kontrolní měření přetlaku uvnitř objektu pomocí původního měřáku :-))
Jiří Kaštil - začátečník (2.11.2009 13:53) Pofiderní americký bunkr mě sice nechává naprosto chladným...ale do toho čerpadla jsem se zamiloval! Jestli jste ho tam nechali napospas, vy lumpové...tak..tak, jsi u mě "Mrtvej Homolka"..pane Jane!
Jan Lakosil (1.11.2009 23:17) A to ještě není zdaleka vše. Podařilo se nám v Bavorsku dohledat jeden z objektů, které vybudovala americká armáda v 50. letech proti Československu. Jedná se o pozorovatelnu zaměřenou na hraniční přechod a přilehlé čs. opevnění. Američané si k ní nechali vybudovat skrytou lesní cestu a celou oblast prý uzavřeli. Před pár lety se jí propadl dřevěný strop, ale nápisy v angličtině a zbytky původní výbavy US army jsou tam dodnes patrné. 
Jan Lakosil (1.11.2009 23:07) Musím se podělit o zajímavost z oboru poválečného opevnění. Myslel jsem si, že po stovkách prošlých objektů polní obrany už mne nemůže nic překvapit - v bunkrech jsou ve značeném množství dochovány lafety UL-1, ženijní nářadí a občas vědro nebo trinkwasser. Ovšem středeční nález ručního kalového čerpadla mne opravdu překvapil - v úkrytu už stojí skoro půl století, kdo ví, jestli je ještě funkční? Tahle mašinka by se zcela jistě hodila do muzeí LO v zátopových oblastech jako je Pohansko apod :-) 
Jiří Kaštil - začátečník (1.11.2009 1:18) ...a vůbec, viděli jste někdy někdo, německý bunkr?......To jsou strašné sračky, co.....???
Jiří Kaštil - začátečník (13.3.2009 16:04) ..odrazila se jako pingpongový míček, odletěla na Drahanskou vrchovinu, a prostřelila skrz naskrz německý bunkr. Toliko strohá řeč dobového dokumentu....
Martin Urbánek (13.3.2009 7:33) Začátečník si asi dlouhodobě plete tuto diskuzi s diskuzním forem na novinkách.cz :-), tam se často uvádí příspěvky mimo téma a jalové argumenty.
Jiří Kaštil - začátečník (12.3.2009 21:31) ...střílel jsem do uzávěry z cca z 10 metrů pod mírným stranovým úhlem, aby mě případně odražený projektil netrefil do ksichtu. Uzávěr schytal z obou zbraní dohromady 9 zásahů. Jediným poškozením, byl odřený brynýr v místech dopadu střel. Byly to rozprsky asi jako když hodíte o stěnu rajče. Šamozřejmě v menším. Nevýhodou bylo, že se materiál roztříštěných plášťů střel poněkud zalisoval do okrajů, a uzávěra již nešla vytáhnout tak lehce .Na její vytažení, ale stačil silnější ráz ruky. Navíc střílna byla rezavá. Nicméně to uzávěra přežia vlastně nepoškozena. Proto nechápu fotku z "Denkšriftu" tam němci vyfotili asi nějakou propagandistickou plastelínovou uzávěu. Hele...za ty prachy jaké to stálo, to prostě muselo být dobré...A jak připomínám, znáte snad lepší bunkry a pevnostní materiál než "made in czechoslovakia" ???
Jiří Kaštil - začátečník (12.3.2009 21:15) ..to vás učí kde??.. V "Ústavu pro výchovu křesťanských panen v Salašárech"? Zná někdo lepší opevnění než je Maginotova linie a z ní odvozené Čs. pevnosti???..a jestli řeknete, že: JO.., tak mě naserete...a nvíc ještě budete lhát.
Martin Urbánek (12.3.2009 19:47) Rychlost dopadová nebo úsťová? Byla střela jen z oceli nebo měla dutinu s jádrem nebo trhavinou?
Jan Lakosil (11.3.2009 21:48) Parametry granátu ráže 57 mm použitého pro postřelování.
Jan Lakosil (11.3.2009 21:48) V té zprávě se psalo něco v tom smyslu, že tu technologii betonu doporučovali Francouzi. Každopádně prof. Bechyně s armádou spolupracoval technologii betonu i po válce a tu poválečnou zprávu podepsal. Bohužel nemám její kopii, měl jsem možnost si ji jen pročíst. Celé to vyhodnocení na mne dělalo dojem, že po válce s předválečným betonem nebyli spokojeni a s pomocí Kloknerova ústavu hledali nové technologie, které by použili pro výstavbu nových pevnostních objektů.
Ivo Vondrovský (11.3.2009 20:09) ŘOP nepřevzal od Francouzů ani technologii výroby betonu, ani způsob armování. Naopak je odmítl a vyvinul za pomoci prof. S. Bechyně vlastní beton a za pomoci prof. B. Hacara vlastní armování. Kdo někdy viděl poškozený srub na Maginotce, tak jistě potvrdí podstatný rozdíl proti našim stavbám.
Martin Urbánek (11.3.2009 18:30) Potřeboval bych Honzo parametry toho střeliva i zbraně, z které se střílelo. Je to dost podstatné. Samotná ráže nic moc nenapoví.
Tomáš KOUBELE (11.3.2009 18:00) Když jsme u těch zbraní, mrkněte na cca dvacátou minutu tutý reportáže (-: - http://www.ct24.cz/vysilani/2009/03/02/209411000140302-18:00-udalosti-v-regionech/
Jan Lakosil (11.3.2009 15:13) Také jsem o tom TK slyšel dneska v rádiu, ale z kterého muzea LO nebo TO neříkali :-))
Martin Urbánek (11.3.2009 13:06) ... že by další specialista na dělostřeleckou munici? Stačilo, abych o něco dříve začal dělat do řopíků a měl odhodlání ... a nemusel jsem studovat vojenské vědy na vysoké škole a dělat diplomku na balistickou odolnost, tolik promarněného času :-)))
Jiří Kaštil - začátečník (10.3.2009 20:28) ...jako bychom neznali Honzu...že jo... Zase maluje čerta na zeď, respektive maluje do té zdi díru. Viděli jste někdo zodolněné strážnice na Polském Westerplate??? To by jste se potrhali smíchy....., ale jen do doby, než se seznámíte s rolí jakou sehrály v roce 1939. Němci je tam drtili z křižníku, a snažili se všelijak....Pravda je složitá, a jednoduchá zároveň. Bunkr je přesně tak odolný, jako je odolná a odhodlaná jeho posádka....
Jan Lakosil (24.2.2009 16:44) Při poválečných zkouškách v 50. letech řopíky také odolaly 105 mm granátům. Problém je zřejmě v tom, že beton klade daleko menší odpor při vnikání menší střely s velkou kinetickou energií (viz Röchling) a při použití zpožďovače bylo tedy možno řopík zničit i střelou z předpolí skrze zához, v případě LO bez zához by zřejmě střela probila i týlovou stěnu a vylítla druhou stranou ven. Navíc podle čs. poválečného vyhodnocení německých testů se ukázalo, že předválečná technologie zpracování betonu a ukládání armatury (převzatá od Francouzů) se ukázala jako naprosto nevhodná. Legendy o super kvalitě čs. předválečného betonu tak trochu pokulhávají :-)
Martin Skoumal (24.2.2009 15:47) knížka je to pěkná a zajímavě zpracovaná, asi sem zahlédl jednu chybu v popisu obrázku(přehozené pozice), ale to je detail. Spíše bych se chtěl zeptat na jinou věc...Odolnost řopíku normálního provedení byla jeden zásah děl.granátem 105mm, v knize se píše že po válce ČSLA prorazila stěnu 57mm kanónem....Jak je to možné...byly podmínky obou testů srovnatelné, nebo ta 57 má větší průraznost apod.?
Jiří Kaštil - začátečník (12.1.2009 23:34) Jednou vám povím, jak jsem chtěl na vojně úmyslně rozbít zornice masky OM10 a málem jsem si při tom přivodil otevřenou zlomeninu holení kosti...brrr. Masky jsem měl samozřejmě dvě...jednu navíc..jinak bych ji při "ztrátě" samozřejmě musel platit ...A tak jsem ji nakonec od zlosti alespoň spálil. Nebo vyhodil z okna?? ...já už po těch letech ani nevím.
Jiří Kaštil - začátečník (12.1.2009 23:28) ...o to víc mě nasralo, když jsem na you tube zahlídl nějaké videjko... jak veselá partička opilých kamarádů dovádí v české hospodě s maskou M 52u!! ...Já nevím, možná ta maska není nijak vzácná, ale já jsem ji asi nikdy a nikde nejspíš neviděl...jo možná na K-S-8...ale to nepočítám. No a ti povedení chlapíci na tom YOU TUBE namalovali fixem té masce řasy a obočí, takže vypadala docela "mile". Týpek si ji pak nasadil na hlavu a tím chobotem začal vysávat pivo z půlitru. Divím se, že se neutopil, protože pivo mu šlo až do očí. V těch skleněných zornicích byla vidět hladinka....no legrace až za hrob....
Jiří Kaštil - začátečník (12.1.2009 23:14) ...a od roku 1970 začali vyrábět ty buldočí ksichty, které nazvali "OM-10". Ale nepředbíhejme... asi na přelomu 50-60 let, prostě ty staré dobré M52 dodatečně vylepšili přidáním takové gumové předkomory, aby měla stejné vlastnosti jako ta BSS. A ta vylepšená maska s označením M52u ..je právě ta, která je v té knize. V "Utajené obraně" jsou ještě na fotce pikolíci s BzK 59. A ti mají obyčejné M52. Je to zřejmé podle charakteristického zakřivení té příruby na chobot...směrem k tělu. A tak jsem si koupil M52 i BSS..a chodím s tím strašit děti sousedů... ale bohužel nemůžu sehnat M52u..Zrovna tato maska, je ale z těch všech typů, ve své hrůze ta "nejkrásnější"....
Jiří Kaštil - začátečník (12.1.2009 22:57) Masku M52, takovou tu celohlavovou s tím chobotem, ve které vypadá člověk jako "mutant" z planety "X", vyráběly Gumárny Zubří podle Sovětské licence od roku 1952... tak nějak do roku 1955. Byly ovšem zjištěny nějaké nedostatky v podobě možného podsávání výdechového ventilu při nadechování, a tím i možnost vdechnutí nějakého "svinstva". A tak začala být vyráběná vylepšená maska BSS-MO-4...která je téměř úplně stejná, ale má zdvojený ten výdechový ventil. Ta se vyráběla od rohu 1956 do roku 1964. Asi toho vyrobili "milion", protože si dali pauzu....
Jiří Kaštil - začátečník (12.1.2009 22:45) Jak jsem to uviděl, zatoužil jsem hned takovou masku mít, ačkoliv jsem plynové masky do té doby víceméně nesnášel, protože ve mě vyvolávaly jen ty nejhorší emoce, vzpomínky a asociace. Nic na tom nemění ani moje veselá příhoda z vojny, která je popsána někde tady na foru. Protože můj otec "pamětník" sloužil v letech 58-60, myslel jsem, že tuto masku bude dobře znát. O to víc mě udivilo, když po ukázání příslušné fotky v knize řekl: "...ta je nějaká divná...takovou jsme neměli". A tak jsem se začal o situaci živěji zajímat....
Jiří Kaštil - začátečník (12.1.2009 22:37) Přátelé! Kamarádi! Vy, kteří knihu "Utajená obrana železné opony " máte tak jako já doma.. a vracíte se k ní, a prohlížíte si nostalgické černobílé fotografie, jste si určitě všimli, že ten voják s přilbou, na fotce na obalu knihy, ten co stojí v popředí v takovém panelovém rámu v nějakém okopu, a který se dívá na své kumpány s tarasnicí v pozadí, má nasazenou plynovou masku "M52u". Na té fotce to samozřejmě není vidět, ale další fotografie téhož místa a těch samých lidí v knize to dosvědčují.
Jan Lakosil (11.6.2008 9:56) Ceny objednávaného vybavení byly z doby před měnovou reformou, na wikipedii jsem našel ceny potravim před a po reformě, tak to lze dobře porovnat. O té poválečné výrobě trinkwasserů jsem také přemýšlel, ale zatím jsem nic takového ve výstroji LO neviděl. Fakt je, že těch německých trinkwasserů museli mít mraky, neboť jimi vybavovali řopíky ve VVP Boletice ještě v roce 1959 a dávali je zcela určitě i do prefa úkrytů budovaných v letech 1958 - 59.
Jan Lakosil (11.6.2008 9:51) Jirko, já osobně tomu moc nevěřím, že se Ti do rukou ta knížka dostala náhodou, zvlášťě když mi kvůli ní volala Tvoje manželka :-)) Kapitoly týkající se toho, kolik se toho jen vykopalo, natřelo a postavilo psal skutečně Martin Dubánek, nemám však tušení, zda je to doslova přepsané z hlášení nebo zda to takto přepsal. Každopádně díky za připomínky, v druhém díle to ohlídám :-)
Jiří Kaštil - začátečník (10.6.2008 15:22) Zajímavá je v té knize tabulka, ze které se dají vypočíst ceny materiálu do LO, s jakýma se kalkulovalo v roce 1952 pro novovýrobu chybějících věcí. Ceny jsou asi z doby před měnovou reformou, ale nevím jakou v té době měla koruna hodnotu a jak velké byly výplaty. Lecos se dá poznat ale i tak. Brousek ke kose i s pouzdrem byl bratru za 15 kaček, sekyrka za 70, odpadové koše, záchyt lehkých zbraní, uzávěry střílen byly všehovšudy za pár stováků, ale třeba závěs periskopu už stál "2200 vočí". Ventilátor pěkných 8900 Kčs a spekuluje se o přenesení jeho výroby z Radotína někde na Slovensko. Z textu ovšem není patrné, zda k tomu opravdu došlo. Brněnské lafety, za nekřesťanských "padesát talířů" se jak známo radši už ani nevyráběly. Jak je vidět ceny věcí do opevnění nebyly nikdy žádný med. Pěknou cenu měl kýbl, ten stál hezkých 40 korun...jo, a asi se zvažovala novovýroba Trinkwasserů, nebo něčeho podobného...pětilitrový za 8 pětek, nebo za stovku 10 litrový. Že by se něco takového vyrobilo i po válce???
Jiří Kaštil - začátečník (8.6.2008 14:29) Tato moje recenze není žádnou zásadní kritikou jinak velice bohulibého díla , jakým "Utajená obrana" je.. Aby zas někdo nebyl "nas..ný". :-) Je to jen pár dojmů z věcí, které mě vyloženě "píchly do očí"...PS: Těším se na druhý díl... :-)
Jiří Kaštil - začátečník (8.6.2008 14:24) Nevěřili byste, ale náhodou se mi dostala do ruky zajímavá knížka "Utajená obrana..." Je to knížka pěkná, má hezké grafické zpracování, pěkné obrázky. Píšou se v ní zajímavé věci...Nezbývá než poděkovat autorům, za jejich práci a ochotu podělit se se svými poznatky...Ale i tato krása má své "pihy". Textu by prospěla generální slohová korektura. V každé druhé větě je totiž..."zákopy se vykopaly...bunkry se spravily, se natřely ..se zřídilo atd. ...všechno: "ono samo se...." Druhá věc je, že celý text je doslova prošpikován subjektivním hodnocením, vlastními dojmy, údivem, nebo ničím nepodloženou kritikou. Myslím , že vím odkud vítr fouká, protože čtu články Martina Dubánka ve Střelecké revui. Nevím jestli z tohoto soudku je i věta.."Za jeden pracovní den připadlo na jednoho vojáka JEN! 3,4 běžného metru vykopaných zákopů při hloubce 140cm. Možná je to jen doslovný přepis nějakého dobového dokumentu. Tak či tak autor za svůj život asi mnoho "běžných metrů zákopu" nevykopal...
ivan fuksa (6.5.2008 14:36) jo to je přesně tam pokusím se vyhrabat foto
Martin Rajnyš (1.5.2008 0:16) Ivane,nabylo to na Šibeničníku za vojenským autoparkem?Ten kopec je samej okop a palpost,já tam nacvičoval organizaci družstva u bigošů.
ivan fuksa (30.4.2008 21:22) ne nebyl byla tam pevná nevylámaná skála samotného mě to překvapilo
Jan Ciglbauer (30.4.2008 17:24) Určitě tam nebyl? Ty objekty jsou často tak zamaskované (zadrnované), že z nich vůbec nic neni vidět. Ta šachtička byla zasypaná?
ivan fuksa (30.4.2008 17:00) tak já bych o dobrých podkladech věděl ale nevím jak je vytřískat z AČR ale chci se zeptat já jsem na bývalém vojenském cvičišti ve Stříbře našel vedle PŽ-2 a UŽ-6 našel v zemi díru obdélníkovýho půdorysu která vypadala jako vstupní chodbička do POKu byla i ze stejných prefabrikátů ale objekt tam nebyl a asi nikdy nestál nevíte co by to mohlo být?
Jan Lakosil (30.4.2008 9:59) No my žádné lepší podklady k dispozici nemáme a pokud bys měl lepší kompletnější databázi OPO, není problém ji tam nahrát. Já se obávám ale, že se nikdy nepodaří zpracovat OPO tak podrobně jako LO a TO, už jen díky tomu, že mnohé objekty polní obrany jsou už nenalezitelné a neexistují k nim podobné výkazy jako k objektům LO.
ivan fuksa (29.4.2008 15:54) tak to já používám ale počet objektů neodpovídá pravdě a některá místa tam vůbec nejsou
Nič Martin (28.4.2008 13:54) Tak,tak. A při troše práce se dá z těchto přehledů i zjistit v kolika sledech objekty stojí. Nicméně ani tak není sranda je najít. Já jsem si ze zajímavosti vyjel na objekty v okolí Brůdku a ačkoliv jich tam má být docela dost tak se mi (no reps. Alešovi) podařilo najít jen jedem POK a to ještě náhodou při cestě zpět k autu.
Jan Lakosil (28.4.2008 8:57) Katastry obcí, na jejichž pozemcích stojí bunkry OPO včetně jejich vojenských evidnečních čísel a typů jsou už několik let v databázi na těchto stránkách.
ivan fuksa (28.4.2008 8:15) a ještě jeden dotaz dá se v archívu dostat k nějakým věcem ohledně poválečného opevnění? já se dostal jenom k předpisům pro KŽ-3 A UŽ-6
ivan fuksa (28.4.2008 8:10) Tak mě šlo s mapkama hlavně o to že už relativně nějaký pátek po poválečném opevnění běhám a vždycky mi dá největší práci najít přibližné místo kde se objekty nachází takže bych nechtěl přesné mapky kde se objekty nachází protože to by znamenalo že budou objekty rychle vykradeni a nic na koukání tam už nebude. Proto by mi stačili aspoň názvy obcí kde jsou. A děkuju za objasnění té fotky. Jinak doufám že tato kniha nebude jediná na téma OP a že budou mít minimálně tak dobré jako je tahle
Jan Lakosil (28.4.2008 0:00) Na str. 99 je skutečně překlep, nicméně ta informace v popisku platí i pro KŽ-1, takže to takový průšvih není :-) Co se týče detailů rozmístění OPO týče, jedná se o obecnou knihu o opevnění (podobně jako Československá zeď o předválečném opevnění), která byla omezena rozsahem a prostě nebylo možné se věnovat všemu. Na ukázku jsme tam dali dvě mapy z roku 1956 zachycující objekty u Kunžvartu a Všerub. Je také nutno přihlédnout k tomu, že na na některé objekty polní obrany stále platí určitý stupeň utajení, což také omezilo publikační možnosti. Nicméně nic kolegovi Fuksovi nebrání v tom, aby si sám OPO zmapoval a vydal o tom knihu! Pro kolegu J.C: linie OPO není silné slovo, zatím jste viděl jen několik uzávěr proti Rakousku. Proti Německu bylo budováno daleko silnější opevnění, pokud chcete vidět linii, doporučuji navštívit úsek OPO Všeruby - Česká Kubice.
ivan fuksa (27.4.2008 10:52) to by mi stačilo moc díky
Jan Ciglbauer (27.4.2008 7:39) Ten článek o lafetě pro LO36 mám černobíle okopírovaný, jestli ti tak bude stačit, můžu ti ho oskenovat.
ivan fuksa (26.4.2008 20:28) a nemáš někde ten článek rád bych si ho přečetl. je pravda že linie je silné slovo tak řekněme uzávěry :-)
Jan Ciglbauer (26.4.2008 18:30) Bohužel ještě knihu nemám. O lafetě pro LO36 byl kdysi článek ve střelecké revue i s fotografií prototipu.
ivan fuksa (26.4.2008 16:45) ještě jeden dotaz na straně 99 jsou fotky a já u první fotky na této stránce mám napsáno KŽ-1 nejde tam o tiskovou chybu? není to KŽ-2?
ivan fuksa (26.4.2008 15:42) v té knize se zmiňuje o lafetě do LO.vz 36 z dob první republiky nejsou nějaké výkresy,fotky či bližší informace o ní? jinak kniha je úžasná ale mohlo by tam být víc detailů kde se linie objektů táhne
Martin Urbánek (25.4.2008 17:35) Našel jsem "ji" a objednal za 279KČ na "Knižním webu". 
Luděk Tondr (25.4.2008 8:21) ten dobrý zdroj to musel ukrást přímo z tiskárny, protože to nabízí za 145 Kč, kdežto na stránkách Boudy je to 340 Kč...
Jan Lakosil (24.4.2008 22:04) Jó, také nás překvapilo, že to prodává na aukru někdo dřív, než jsme ji dostali my:-)) Inu někdo má dobré zdroje.
Jan Ciglbauer (24.4.2008 14:41) Kdy že ta kniha oficiálně vyšla? 
Tomas Rh (24.4.2008 14:39) To je panečku fofr...:) http://www.aukro.cz/item352097635_utajena_obrana_zelezne_opony.html
Petr Kozel (24.4.2008 12:53) JJ, už se na ni taky těšim :-). Je to záslužný počin- konečně se někdo odhodlal něco o téhle tematice napsat...
Jan Ciglbauer (24.4.2008 8:39) Konečně první ucelená publikace o poválce. Díky hoši :-) Doufám že jí co nejdřív potkám v nějakém knihkupectví. |