Nová Bystřice

Zdeněk Hanáček (1.12.2008 20:57)

Víťo, pokud si přečteš pozorně můj příspěvek, tak tam píšu za III. sborem v závorce "(taktéž proti neutrálnímu Rakousku)".
Samozřejmě, že Rakousko nebylo tak "poklidnou neutrální zemí" to jsem nikde netvrdil.
Byla to zcela jistě kombinace více faktorů, proč nebyly opevněny nejdříve přístupy k Nové Bystřici a v podstatě celé jižní Čechy. Peníze, vojenský dozor...
Důvody ale můžou být nakonec velmi prozaické. Po vyměření linie v jižních Čechách: Český Krumlov - Staré Město p. L. začali práce prostě u Starého Města. Od začátku (či od konce). Tak se postupovalo i při výstavbě mnohých úseků. Od č. 1.... I když zemský vojenský velitel S. Vojcechovský takový přístup dost kritizoval. V roce 1937 to byla téměř klasika. O rok později se pořadí výstavby už více zaměřovalo na to, aby byl dokončen alespoň 1. sled, nebo pokryto důležité údolí atd.
Jen tak mimochodem k prozřetelnosti ŘOP. Nevím, jestli si to někdo uvědomil a spočítal, ale na konci roku 1937 byla daleko lépe opevněna jižní Morava, než severní (vč. Slezska)!!

Martin Urbánek (1.12.2008 20:42)

Není ten důvod různé hustoty řopíků v úsecích prozaičtější?
Tam, kde se dalo snadněji manévrovat druhy vojsk, tak byla linie stálého opevnění řidší.
Kde byl obtížný terén, tak se spoléhalo spíše na hustotu řopíků, než na pohyblivost mechanizovaných, dělostřeleckých a hypomobilních útvarů.
Lze takový přístup uplatnit i u POKů?

Víta Vítek (1.12.2008 16:43)

No Zdeňku celý III. sbor má hranice pouze s Rakouskem !! A co se prozřetelnosti ŘOPU týká, byl bych opatrnější. Již v 25.7. 1934 se nacisté pokusili ve Vídni o puč, který se jim nezdařil, přesto se rozšířil po větší části Rakouska a na většině míst zasahovala rakouská armáda. Německému zásahu zabránil kupodivu Mussolini, který vyslal 5 divizí na Brennerský průsmyk. 11.7.1936 byla pak podepsána rakousko-německá dohoda ke zklidnění vztahů mezi oběma zeměmi. Ta byla podepsána za cenu politických ústupků na rakouské straně co se nacistů týkalo. A tlak nacistů zesiloval. V tom samém létě se o otázce potřeby anšlusu Rakouska v Německu shodovali, názory se jen rozcházely ve způsobu provedení. Zda pomalejším postupným ekonomickým pohlcením, nebo zda vyvolat vnitropolitickou krizi. Hitler nátlak na Rakušany neustále zesiloval až dosáhl 12.3.1938 svého-připojení, podobný scénář jako později proti Československu. Z toho politického dění v Rakousku od roku 1934 muselo být československým politickým špičkám jasné, kam bude Rakousko chtě-něchtě směřovat. Snad proto máš III. sboru i objekty vz. 36. Nicméně Honza se ptal na něco jiného. Asi za tím byly až v první řadě peníze a vyhodnocení důležitosti směru útoku ( plánovaná výstavba) Navíc u I. sboru asi vyhrávala výstavba opevnění na nejvíce ohroženého ve směru Praha a ne Nová Bystřice, kde dávají lišky dobrou noc :-))

Zdeněk Hanáček (27.11.2008 20:13)

Honzo, řekl bych, že "dodatečně navržený" úsek H-43 sloužil spíše jako prodloužení linie LO III. sboru. Nezapomeň, že v roce 1937 byl prostor Nové Bystřice stále proti neutrálnímu Rakousku! Jinak, jak píše M. Sviták, armáda měla linii v jižních Čechách vytrasovánu už na jaře 1937. Takže jakési přípravné práce probíhaly. Spoléhalo se v nejhorším případě na těžší terén, rybníky, atd. Už tak přece I. sbor překročil stanovený počet objektů na rok 1937.
ŘOP byl náhodou hodně prozíravý, že nechal postavit několik stovek objektů v roce 1937 u III. sboru (taktéž proti neutrálnímu Rakousku). To zase nechápu já. Jinak by byla v září 38 nedostavěná celá jižní hranice.

Jan Ciglbauer (27.11.2008 19:23)

Však říkám... ;-)
Těžko se vžijeme do tehdejšího ŘOPu, co je k tomu vedlo.

Jan Lakosil (27.11.2008 16:40)

to mne opravdu připadá jako sci-fi.

Jan Ciglbauer (27.11.2008 15:30)

Možná trochu scifi, ale co když v roce 37 ještě uvažovalo ŘOP o uzávěře z TO v tomto úseku?

Jan Lakosil (27.11.2008 15:13)

Při debatování nad stopami stolků královopolské lafety v objektech LO 36 u Nové Bystřice jsem si znovu vybavil otázku, nad kterou jsem mnohkrát přemýšlel a není mi to dodnes jasné. Jde o to, že nechápu, proč ŘOP v roce 1937 neopevnilo i prostor severně od Nové Bystřice. Podle mne je to daleko exponovanější úsek než u Starého Města pod Landštejnem a na tamní úsek H-43 se peníze a stavební kapacity našly. Na česko-moravském pomezí ŘOP očividně mrhalo v roce 37 drahými řopíky budovanými v krátkých vzdálenostech v těžko prostupných lesních masivech, o které by ani noha Němce nezavadila a bez jediného objektu vz. 37 nechalo hlavní silnici z Nové Bystřice na Jindřichův Hradec, příp. silnici z Albeře? Motorizované jednotky pak mohly být za pár desítek minut v Jindřichově Hradci. Já to prostě nechápu. Pak to tam vypadalo v září 38 tak, jak vypadalo - objekty bez vybavení a nedostavěné bez záhozů, druhý sled chyběl...