výdřeva

Ján Labák (17.2.2009 12:32)

Michale pěkne, ale chtělo by to větší detail, bo z toho je prd vydět:-)

Michal kulčár (16.2.2009 12:26)

Měl jsem možnost na useku kde máme řop prozkoumat jinak zamčený D1 a tam jsem taky našel kolem střílny a příruby strčený karton, přikládám foto

Ján Labák (9.2.2009 23:04)

Že bych přibrousil střílnu:-) Je to příprava na příští rok bo letos je krize, tak musíme šetřit!

viktor makarenko (9.2.2009 10:52)

Z vlastní zkušenosti mužu říci že prkna šířky 16cm jdou střílnou na 100% protáhnout. Tedy jednou střílnou jsem je protahoval bez problému, ale do té druhé se už ale nevešly, takže možná že bude hrát roli přesnost odlitku střílny?!

Ján Labák (8.2.2009 23:21)

No u nás je taková, možná, zajimavost. Prkna měli šířku přesně 16 cm, ale je to velmi na těsno abych je protáhl skrz střílnu, jedině že bych je nechál udělat tenčí, teda místo 3cm tak min. na 2 cm?! V jednom našem objektu se dochovala část výdřevy, tak s tím nebude problé, to odfláknout:-)

Tomáš KOUBELE (8.2.2009 9:53)

Osobně bych si nejdříve zjistil jak byla výdřeva v daném úseku skutečně pokládaná a jak vysoká prkna se používala, popř. z úseků blízkých. Určitě bude vypadat lépe, když bude výdřeva mírně "odfláknutá" než aby na sebe prkna přesně navazovaly a tvořily rovný povrch upravený ještě přebroušením /-: Případné mezery bych vyplnil betonem, který se jakoby tlačí skrz. Např. kolega mi také radil v místěch spojů použít černou barvu, aby při focení neprosvítala bílá omítka..

V.Pokorný (7.2.2009 21:59)

Na Skutině se vydřeva čelni stěny dělala tak, že se použily taková prkna, aby prošly střilnou a čelní stěna je tedy v celku, nenapojovaná...

Ján Labák (7.2.2009 19:04)

Zdravím kolegové! Chtěl bych se zaptat zdalí máte někdo zkušenosti s výrobou vodorovné výdřevy. Jde mi jen o to jak jste ty desky napojovali na čelní stěně? Jestli jste jednotlivé prkna uprostřed objektu překládali nebo jste je řízli zarovno z vrchu dolů! Jde mi o celkový dojem tak ať finálně nevypdá blbě. Jedná se o objekt A 180. Dík za odpověď.

Josef Frančík (3.2.2009 20:46)

Děkuji za info.

Michal kulčár (3.2.2009 15:25)

pro T.K: asi tak: neměli jsme u sebe zrovna foták, a v tu chvili mi ani nepřišlo že to muže být zajímavá věc...
pro J.F. z databáze:
XVI/15/A-140Z
datum betonáže - jaro/léto 1938
stavební firma- Ing. Rudolf Kaulich, Moravská Ostrava

Tomáš KOUBELE (2.2.2009 17:59)

Teď prosím kolegu M.K. bez urážky a opravdu to nemyslím špatně! ..To je právě dnešní trend, kdo nemá vlastní bunkr jako by nebyl a tomu odpovídá i konečný výsledek rekonstrukce při kterém se někdy nevratně ztratí hromada zajímavých a nezdokumentovaných informací.. Pro příklad nemusím jezdit daleko /-:

Josef Frančík (2.2.2009 17:00)

No díky za dodatečnou snahu.
Ale šlo by také určit z kterého roku byl Lo postaven ?
Případně další info ?
Nevím totiž kde Vaše snahy realizujete.
Stavební postup u Lo vz. 37 je v hlavních rysech jakž takž známa. Ale co firma, to jiné stavební praktické detaily.
Např. velkoplošné bednění z vložených plechových dílů, viz Rabštejn n. S.
Takže tam kde se některé detaily mohou při jakékoliv úpravě ztratit, raději to vyfotit.

Michal kulčár (1.2.2009 20:10)

Já to bohužel nefotil.. nevím možná to dřevo i s tím kartonem zustalo, podívám se.

Josef Frančík (1.2.2009 17:23)

Zajímavý asi dobovýdetail.
Šlo by vložit fotečku ?

Jiří Duchoň (27.1.2009 17:47)

Zřejmě tím pouze ucpali netěsnosti, když se jim nechtělo fošny přesně tvarovat, aby se neprosypal beton...

Michal kulčár (27.1.2009 15:04)

zdravím, nevím jestli totu už bylo, u nás na řopíku jsme trhali zbytky výdřevy, a kolem kovových prvku byl dán karton, dávali ho tam proto že měli křivé dřevo, nebo proč? tady jsem to nějak nenašel.