Putování po československém opevnění

Jan Lakosil (8.9.2010 14:58)

Jelikož se kniha velice dobře prodává a vydavatel již nemá zásoby na pokrytí dalších objednávek (zřejmě i díky reklamní kampani, kterou vedl kolega Jirka Novák na forum.opevneni.cz:-), rozhodlo se o realizaci dotisku. V dotisku bude možno provést drobné změny nezasahující do rozsahu a uspořádání knihy, především opravíme chyby a překlepy. Pokud by někdo z provozovatelů muzeí LO chtěl změnit třeba kontaktní údaje, nechť se mi ozve na e-mail. Za dva měsíce se prodalo téměř 1300 knih, takže je vidět, že o opevnění je stále zájem, což může těšit především provozovatele muzeí.

Nič Martin (2.7.2010 9:32)

Podle zařazení fotky sloupu v albu v souvislosti s dalšími fotkami by to logické bylo, nicméně tak nějak stále mám pocit že to asi není to samé místo. Ale oba víme co dokáže jeden "nezvyklý úhel" z něhož mohla být fotka pořízena. Proto také ta domněnka a ne jistota.
A nemůže ta asociace být díky tomuto: jih=teplo=lahodný hroznový mok=Jižní Morava=železobeton rozházený po polích a vinicích=sousedství s Rakouskem. Kdo by si to asocioval s temnými, kopcovatými, lesnatými, chladnějšími a vlhčími horami Novohradek a Šumavy. :-)))

Jan Lakosil (2.7.2010 9:00)

Martine, když jsi nakousl ten mýtus nepostaveného opevnění proti Rakousku - nevím proč, ale všichni si s Rakouskem spojují jen JM a tak nějak zapomínají na jižní Čechy, kde bylo opevnění těžce nedokončené. Takže na každém šprochu pravdy trochu.

Jan Lakosil (2.7.2010 8:54)

Ojojoj, tak s tím chybně určeným řopíkem u Berouna padá chyba na moji hlavu :-). S tím sloupem je to diskutabilní, ale vyloučit nelze obě varianty. Fotka pochází z alba, kde bylo zachyceno obsazení Jaroslavic, takže úplně odjinud to nebude. Podle zářezu, do kterého cesta zajíždí, a okolních stromů patrných i na cenii bych se k zařízení Znojmo 56 docela přikláněl.

Nič Martin (1.7.2010 22:32)

Pražskočárový patriotismus nemůžem mít Alešovi za zlé. Ostatně není to tak dávno co se bojovalo za to, že opevnění stojí i na JM a opak je jen mýtem z říše pohádek. Aleš tím chtěl spíše asi říci, že tu větu bylo možno napsat krapánek jinak. Hlavní ale je, že se tam jak ta mapka tak i historie Pražské čáry objevila.
Spíše mě zaráží jiné chyby. A sice dobovka na straně 142. Nejedná se o řopík 116/126/A-120 zes. nýbrž ve skutečnosti jde o jeho obsouseda směrem na JV tj. objekt 116/123/A-180 zes. Dalším dle mého názoru zavádějícím údajem je popisek pod horním snímkem na straně 179. Z popisku může čitatel získat zcela chybný pocit, že se jedná o záběr jednoho a toho samého místa (1938/2008). Domnívám se ale, že tomu tak není. Orientace sloupu ke komunikaci a terénní parametry neodpovídají zvláštnímu zařízení Znojmo 56.

Jiří Kaštil - začátečník (1.7.2010 10:41)

Republika je tak malá, že všichni obyvatelé to mají na "čáru" blízko. Proto vlastně všichni žijeme v pohraničí. To ví i obyvatel "Vzorné pohraniční obce" - Prahy, pan J.L. Proto to tak napsal. A ty příhraniční obyvateli a restaurátore pevnosti vz.37 v Sazenských pohraničních hvozdech, Aleši C. .....se tomu nediv!!! ...a ty hraničáři se moc neraduj. Opožděný dotisk zadávacího výnosu z roku 1937, kterým jsou do výzbroje přijaty lehké kulometné pevnůstky jako "řopíky vz.37" právě připravuje ze 73-letým zpožděním Ministerstvo národní obrany. Bude to jeho poslední slavný dějinný počin....,než ho po chystaných dramatických rozpočtových škrtech vláda "rozpočtové zodpovědnosti" nadobro rozpustí.....

Jan Lakosil (1.7.2010 10:03)

Aleši, píše se v té větě o tisících objektů stojících v pohraničí, tedy v přítomném čase. Pokud se bavíme o tisících objektech, musíš jet skutečně do pohraničí, neboť těch několik málo dochovaných vnitrozemských objektů můžeš počítat na desítky a jsou navíc tak roztroušené, že náhodnému návštěvníkovi nedávají smysl, pokud nechápe původní předválečný koncept obranné linie. Navíc pokud jde speciálně o VOP, její velmi stručná historie je tam zmíněna a to i včetně počtu vybudovaných objektů. K tomu navíc ta mapa na začátku, takže si myslím, že v tomto směr to není nikterak matoucí. Spíše mne překvapilo, že zmínka o tisících objektech v pohraničí vyvolala větší pohoršení než zrušení vzorů LO, jak si správně všimnul i kolega Hraničář :-)

hraničář (30.6.2010 21:55)

Musím s velkou poklonou autorům složit díky především za vyřazení vzorů objektů lehkého opevnění, což je z mého pohledu vskutku průkopnický čin!

Nezbývá než doufat, že se připojí také další případní budoucí autoři a podpoří dobrý skutek i přístup k historii... ;)

Jiří Doupal (30.6.2010 13:17)

Myslím že Martin to vyjádřil dobře.))

Martin Černý (30.6.2010 12:45)

Aleši, doporučuji, až ti zase nějaký návštěvník bude tvrdit, že u Prahy nikdy žádné bunkry nebyly postaveny, mu rovnou bouchnout knížku Pražská čára. :-)) Ty budeš spokojenej a on jistě taky :-)

Crha Aleš (30.6.2010 11:50)

Nu dobrá..ale přesto si stojím za svým..:-)

Jan Lakosil (30.6.2010 11:00)

Aleši, já myslím, že veškeré tvoje obavy jsou zbytečné. Před úvodem je umístěna ještě celková mapa linií opevnění v ČSR, kde jsou všechny vnitrozemské linie zakreslené a případný laik si udělá snadno představu o tom, kde všude bunkry stály.

Crha Aleš (30.6.2010 10:26)

Honzo, jak jsem napsal, kniha je velice chvályhodným počinem a jako celek ji hodnotím velmi dobře!
Jen malý dodatek k tomu patriotismu: v tom máš částečně pravdu, ale vezmi si jak to zapůsobí na laika..Už od doby, kdy jsem dělal objekt v Karlštejně se skoro pravidelně setkávám s názory návštěvníků typu " co jsme si to tady u Prahy postavili, když tady žádný bunkry nikdy nebyly.." A teď si přečte to, že opravdu bunkry byly jenom v pohraničí..No a je hotovo..
Tady nejde jen o VOP..nevšiml jsem si, že by Roudnice byla hraniční oblastí, Liběchovka také ne..a samozřejmě by se dalo pokračovat Vltavskou linii, i když ta už spíš není než je..Vždycky se to dá napsat jinak..
Tedy s tvrzením, že můj dodatek ohledně věty z předmluvy vyplývá z pouhého patriotismu nemůžu souhlasit..:-)

Jan Lakosil (29.6.2010 16:39)

Nejprve k čertíkovi: Alešova připomínka k první větě úvodu mne už nepřekvapila :-) Když vyšel Souboj bez vítěze, vytkl nám pro změnu, že jsme se soustředili pouze na špionáž v pohraničí a zanedbali vnitrozemí. Zkrátka patriot z VOP se nezapře.
V úvodu je zhruba psáno, že tragické události připomínají tisíce objektů umístěných v pohraničních oblastech. Nejsem si ale vědom toho, že by dodnes ve vnitrozemí stály tisíce objektů, které by návštěvníkům připomínaly tragické události. Vnitrozemí navíc nelze chápat jen jako VOP a Vltavu (jak to vidíme my bunkrologové), ale patří sem i desítky tisíc čtverečních kilometrů jako je třeba Polabí, Českomoravská vrchovina, Drahanská vrchovina, Beskydy, Haná atd. Zde žádné bunkry nikdy nestály a zobecňovat výstavbu předválečného opevnění i na tyto oblasti by bylo poněkud více zavádějící, než jak je to napsáno nyní.
Pokud jde o cílovou čtenářskou skupinu - zájmem autorů a pochopitelně především vydavatele je oslovení co nejširšího okruhu potencionálních zájemců. Kniha je tedy koncipována tak, aby byla čitelná jednak pro laiky, ale zároveň byla i zajímavá pro nás - zájemce o tuto problematiku. Ne vždy toto jde ideálně zkloubit, ale přesto si myslím, že se nám to v rámci možností povedlo celkem dobře. Například vůbec poprvé je v této knize komplexně zpracovaná historie od roku 1935 do roku 1989, abstrahovali jsme historicky nesprávné označení vzorů LO, mnohá muzea LO zde uvidí poprvé dobové fotky vlastních objektů atd. Každý si zde najde snad své, ale samozřejmě idální to nikdy nebude :-)

Crha Aleš (29.6.2010 10:53)

Zdravím kolegové, nevím, kdo z Vás již vlastníte novou knihu s názvem Průvodce po československém opevnění z let 1935-1989..Já ji obdržel hned v pátek, neboť jsem ji chtěl mít již na sobotní sazenskou otevíračku.. Po zběžném přečtění můžu konstatovat, že jako celek je kniha velice povedená, graficky pro čtenáře jistě přitažlivá. Nicméně, hned po první větě předmluvy jsem nadskočil jak papírový čertík..(promiňte kolegové autoři :-) ). Odkdy jsou pevnůstky roztroušeny pouze v pohraničí?? Možná, že se to zdá jako malichernost, ale mě to štve..:-/ Ještě jeden dotaz bych si dovolil? Pro koho je kniha určena, pro laiky nebo odborníky? Trošku mě připadá, že spíš pro tu druhou skupinu a trochu se obávám, že ta první se má šanci občas v textu ztratit.. Ale celkově hodnotím knihu jako velmi dobrou!!