Milo Gona (15.6.2011 15:22) Stano, Lastovecká spojka bola postavená preto, aby tá trať nebola peážna a vlaky nemuseli zachádzať do Michalian. Pokiaľ by trať zostala peážna, jej výstavba by bola zbytočná. Muselo dôjsť k posunu hranice. Fotka z bratislavského Múzea dopravy: Jan Voral (21.9.2010 12:10) Na stránce Železnic SR je zmiňováno navrácení železniční stanice Veľaty v uvedeném období. Pokud zústal katastr a tedy i hranice mezi Michaľanami a Veľatami zachován, pak peáž byla skutečně placena za přejezd území Maďarska/oblouk od Veľat na východ,k Lastovcúm na sever/ a Lastovská spojka/na území ČSR/ plnila toliko ten účel, aby vlaky nemusely zajíždět do zabrané stanice v Michaľanech. Proč potom některé objekty na zabraném území nestihl stejný osud jako většinu ostatních? Takovýho železa - istenem... Stano MAZAK (21.9.2010 11:04) Milo, Milo Gona (21.9.2010 10:53) Stano: Asi tam došlo k úprave hranice, ako spomína J. Voral. Ropíky za cestou Veľaty - Čerhov v lese sú úplne vyťažené, naproti tomu objekty č. 45, 46 a 130 sú len rozvalené. Vlak do Trebišova by musel ísť cez Maďarsko. Stano MAZAK (21.9.2010 8:06) Pripájam situačný obrázok diskutovanej oblasti so zakreslenou hranicou Viedenskej arbitráže tak, ako sa mi ju podarilo zrekonštruovať z dostupných materiálov. Jan Voral (20.9.2010 22:44) Neexistovalo náhodou po arbitráži nějaké dojednání, "smlouva", dohoda o tom v jaké minimální vzdálenosti od hranice, múže být vojenský objekt? Je zřejmé, že některé objekty prokazatelně na území II ČSR, potažmo Slovenského štátu, byly vytěženy s Maďarskou dúsledností. Co je potom proti tomu pouhé rozvalení? Nerozebrali sme třeba něco "po dohodě" sami? Jan Lakosil (20.9.2010 20:45) Maďaři byli opravdu zarputilí likvidátoři čs. opevnění. Dovedu si představit, jak to u Lastovců vypadalo na konci roku 1938: Honvédi Lájoš a Géza číhali za bukem s bedničkami ekrazitu a když prošla hlídka financů, doběhli k nejbližšímu řopíku na čs. nebo později slovenském území a rozmístili uvnitř trhaviny podle návodu pánů Rauschera Otta, Töröka Miklóse a Jakaba Barnabáse. Takto připravený řopík byl posléze odpálen v noci a ráno se Maďaři tvářili, že se nic nestalo a čs. úřadům nabídli, že na vlastní náklady pomůžou s vytěžením železa, které si za vykonanou práci ponechají. Pokud vím, tak poslední případ pokusu o odstřel řopíku na slovenském území u Slanské Huty byl zjištěn v roce 1944! Tedy v době, kdy se RA blížila na Slovensko a Maďarům začala hořet paprika u p...., pardon řopík u p.... (viz druhý snímek). První snímek zachycuje skupinovou fotografii maďarských vojáků se sympatickými mimozemšťany vybavenými pro tento účel speciálními velkorážnými zbraněmi, kterými se později inspiroval i Steven Spielberg při natáčení sci-fi propadáku s názvem Válka světů. Mimozemšťany požádal o pomoc při likvidaci čs. opevnění prý sám admirál Horthy, když při jedné z projížděk Felvidékem spadl i s koněm z řopíku... :-)) Milo Gona (20.9.2010 13:13) Maďarská armáda asi odpracovávala nadčasy, lebo rozbité sú aj objekty úseku M-I, nachádzajúce sa na čs. území v katastri Lastoviec. Akoby sa rozhodli zničiť celý úsek. Jan Voral (16.9.2010 19:58) To, že bych tuhle informaci mohl dát k samotnému úseku, mne napadlo sotva jsem ho odeslal do diskuze. A co se týče chyb... tuším malá a velká písmena !? Jinak by to mělo být óólrajt. A ten kroužek navrch. Samozřejmě. Vladimír Sýkora (15.9.2010 22:55) Postřeh je to natolik zajímavý, že by byl vhodný i v komentáři k úseku M-I. Jan Lakosil (15.9.2010 22:15) To je velmi zajímavý postřeh, díky za informaci! Jan Voral (15.9.2010 16:21) Při courání linií LO, úseku M-I Michaľany, jsem si kladl otázku proč je zde tolik objektú v rúzném stupni rozvalení. Z Veľatské obecní kroniky a ze vzpomínek pamětníka jsem se dozvěděl, že obec byla v roce 1938 zahrnuta do arbitráže i když byla /a je/ stoprocentně slovenská. Obyvatelstvo bylo výrazně nespokojené a posílalo petice na všechny strany. Někteří byli za svúj odpor k maďarským úřadúm uvězněni. A maďarské vojsko mezitím zahájilo likvidaci "pevností zanechaných čechy". Stížnostem a žádostem se dostalo sluchu a dne 14.3.1939 byla obec Veľaty odstoupena maďarskem zpět československé (?) republice. Podle pamětníka Maďarské vojsko prý toho dne z obce neodešlo, nýbrž doslova uprchlo. Bourací práce byly zastaveny a hranice, teď už Slovenskej republiky, se posunula na jih, za železniční trať. Zde zřejmě došlo i k výměně části katastrálního území, protože hranice katastrú Veľat a Michaľan přetíná žel. trať na kopci za obcí. U Lastoviec pak byla v r.39 na trati postavena dodnes existující Lastovská spojka, která zlepšila dopravní obslužnost na Východním slovensku. Ale to už je historie železnic, nikoliv opevnění... |