Předpis pro překážky v linii LO

Ivan Fuksa (4.5.2022 10:35)

Byl jsem správci stránek upozorněn, že jsem neodpověděl na tento dotaz. Jelikož je tomu již 10 let, nevím, co mě k tomu vedlo, ale pokusím se to dnes napravit. Sice už uběhla nějaká doba od mého příspěvku, ale názor o tom, že „na pevnostech se dělalo spousta věcí, které byly zbytečně složité a předimenzované“, z mé strany pořád platí. Opevnění, je jedno jestli LO či TO, beru jako součást zajištění hranic, kdy opevnění je jen jedna z mnoha součástí. Kdy bez toho, že všechny součásti budou podobně silné, byla by obrana znehodnocená. Je pěkné, že jsme měli mít asi nejlepší lehké a těžké opevnění, ale na druhou stranu člověk vidí, jak z důvodu nedostatku byl zmenšen počet děl u dělostřeleckých baterií, či byl nedostatek lehkých a těžkých kulometů (například v anketě armáda 1938 se dočteme, že za mobilizace na liběchovské příčce byl takový nedostatek LK, že ve střílnách měli pušky). Stejně tak jako moderní a někdy i technicky složité vybavení interiéru objektu vedlo k tomu, že když za květnové ostrahy a následně za mobilizace do objektů nastoupili záložníci, tak měli velké problémy s osvojením si zacházení s tímto vybavením. Tento problém mám zatím podchycený u některých pluků ZLO, kde například v květnu 1938 tyto jednotky, jakmile dorazily do postavení, umísťovaly do LO, ale po špatných zkušenostech z jejich nasazení v LO je v září přemístily do volného terénu a objekty obsazovali vojáci prezenční služby (jsem si vědom, že problém není dán jen složitým vybavením). Tak občas přemýšlím, jestli ta snaha o co nejlepší opevnění nebyla nakonec kontraproduktivní.
Jako ukázka překombinovaných a složitých věcí je dle mého například plánovaný, ale nakonec zrušený skládací „proštuchovák“ do granátových skluzů na TO, kdy při zkouškách granátu vz. 38 zjistili, že se jim čas od času zasekne granát ve skluzu a nejsou ho schopni dostat ven, a to ani v případě, když tam hodí druhý granát. Nebo plán umístit do každého objektu nového typu radiostanici, a to v době, kdy byla každá posádka ráda, že měla jednu radiostanici. Nebo tak clona, co měla být u výdechu. Sama armáda u lafet do LO vz. 37 udávala, že jsou příliš složité a drahé. Dalo by se pokračovat, ale jako ukázka, proč mám názor, co mám, to asi stačí. Sama armáda si evidentně uvědomovala, že jejich původní návrh na podobu především lehkého opevnění je příliš finančně náročný a hledala levnější a jednoduší varianty. Není to branné tak, jako že to je špatné, je to prostě ukázka doby, a že z prvotních velkolepých plánů se muselo z důvodu nedostatku peněz ustoupit. Velmi hezky to popisuje Jan Pavel ve svém starším článku v Historii a Vojenství o financování modernizace armády v druhé polovině 30. let. Podobným vývojem si prošla i Maginotova linie, kde místo velkolepých plánů došlo k seškrtání spousty věcí, a i přesto se ctí obstála při konfrontaci s Němci.
Nerad bych aby to vyznělo zle, sám mám naše opevnění velmi rád a jeho průzkumem jak v terénu, tak v archivu trávím velkou část volného času, ale snažím se na to dívat trošku jinak, protože podobného opevnění. Hlavně po tolika letech je dle mě hlavní cíl ne soudit, ale snažit se zjistit v jakém stavu opevnění bylo, a proč některé věci stavěli tak jak stavěli.

Ivo Vondrovský (7.11.2011 16:36)

Mně, ale jistě i ostatní čtenáře, by zajímaly konkrétní příklady „spousta věcí, které byli/byly zbytečně složité a předimenzované“. Můžete jich několik z té spousty uvést?

ivan fuksa (5.11.2011 20:56)

tak z dnešního pohledu to je jasné, taky jsem potkal na poválečném opevnění zachovalé 3 řadí překážky, jen trošku ohnuté. ale na na pevnostech se dělalo spousta věcí které byli zbytečně složité a předimenzované. tedy takový je můj názor.

Jan Lakosil (4.11.2011 14:55)

Při prohlídce poválečných překážkových pásů jsem nikde nezaznamenal, že by se po 60 letech zavrtávací kolíky nějak propadly. U některých obvodových překážek LO 36 se skutečně používaly atypické víceoké kolíky, v tomto případě se však nejedná o centrálně řízenou výstavbu ŘOP, nýbrž aktivitu ZVV Brno, neboť v jiných sborech se obvodové překážky z prasečích ocásků neprováděly.

ivan fuksa (4.11.2011 9:50)

a nebude to kotvení do betonu díky tomu že to vydrží stát déle a nebude to mít tendence popadávat díky vlivu počasí na rozdíl od těch zavrtávacích? protože v předpisu G-V-2 opevňování, práce běžné, se zavrtávací kolíky objevují. tak to se teda pokusím ten OIN někde sehnat

Mikuláš Laub (29.10.2011 14:25)

Aha, tak řekl bych, že Ivan nejspíš začíná pracovat na diplomce o překážkách v LO.
Ke šroubovicím bych dodal, že se někde používaly u obvodové překážky v LO 36 (přinejmenším III. sbor)

Jan Lakosil (29.10.2011 12:00)

Bylo by zajímavé zjistit, kdo nařídil provádět u kotevních kolíků (rasečích ocásků) betonové bločky, namísto zemních kotev (šroubovic), které se používaly za první světové války. Betonový kotevní blok zvyšuje neúměrně cenu a především nároky na dopravu a rychlost výstavby protipěchotní překážky, které pak na mnoha místech chyběly. V tomto směru udělali na ŘOP zřejmě krok zpět...

Ivo Vondrovský (29.10.2011 9:09)

Domnívám se, že u lehkých překážek z hlediska technického žádný velký vývoj neprobíhal, protože šlo více-méně o typy dávno známé a prověřené už za I. světové války. Významné bylo taktické použití těchto překážek. K tomu vydalo ŘOP dne 16. června 1937 zásadní pokyny, zařazené jako příloha XXII ke směrnicím pro VSD. Pokyny následně rozpracoval i II. sbor a jejich text pod názvem „Směrnice pro projektování a volbu překážek v LO“ zveřejnil OIN, zpravodaj KVH Praha, v č. 82 (15.9.2007).

Stano MAZÁK (25.10.2011 9:01)

Výstavbou pechotných prekážok v línii LO sa zaoberá č.j. 22.790/Taj. Hl.št. ŘOP/1937 s prílohami, zlomky ktorých (výtlačok č.10) sa dochovali vo fonde Velitelství VII. zboru, VHA Bratislava ( Frolo CD).

Petr Kozel (25.10.2011 7:03)

Pokud si dobře pamatuji, tak to existuje v rámci jakéhosi "sborníku" pokynů pro VSD, je tam tuším i charakteristika jak provedení jednotlivých typů, tak spotřeby materiálu na 100m, jak má být překážka vedena ve volném terénu, v lese, palebné průseky atd.
Je třeba hledat v inventáří I. sboru - že by další nadšený archivní badatel ??? :D
P.

ivan fuksa (23.10.2011 23:36)

omlouvám se že má otázka byla špatně položena. Právě mě jde o ti archivní prameny, protože jsem se setkal pouze z detailně propracovanými předpisy pro budování překážek pro TO, tak jestli je zachováno do dnes něco podobného pro překážky pro LO, nebo z čeho vlastně je čerpáno v publikacích? protože nikdo nemá odcitováno použitý pramen. a právě na tom jsem se teď zasekl, když se snažím nějak vytvořit vývoj překážek v opevnění.

Ivo Vondrovský (23.10.2011 23:15)

Teď vůbec nerozumím otázce. V Aronově publikaci je v tabulkách na str. 157-160 uvedeno konkrétní zadání překážek (zátarasů) v jednotlivých úsecích LO i TO. Pokud byla od léta 1938 zadávána výstavba, tak bylo pochopitelně vyřešeno i taktické a technické provedení.
Tyto tabulky a další údaje v níže doporučených knihách samozřejmě vycházejí z archivních písemností.

ivan fuksa (23.10.2011 22:11)

Moc děkuji za tip, já tito zdroje znám a většinu už jsem pročetl. Mě jde přímo o archivní prameny, tedy jestli nějaký předpis vůbec existuje. protože se teď trošku o překážky hlouběji zajímám a zjišťuji že známe rozdělení překážek na typ: A,B,C se objevilo docela pozdě, tak jestli to pro LO vůbec stačili do října 1938 zpracovat.

Ivo Vondrovský (23.10.2011 21:21)

V tom případě prozatím doporučuji například:
Aron a kol.: Čs. opevnění 1935-1938. Vyd. OM Náchod, od r. 1990 několikrát.
Frančík a kol.: Plzeňská čára. (Pevnosti 28). Vyd. Fortprint 2006.
Rozpočet pro zřízení pěchotních překážek… In BOING, zpravodaj KHV Brno, č. 58, 31.7.2005

ivan fuksa (23.10.2011 20:37)

vlastně oboje, sice jsem se z taktickým už setkal, ale vždy to byli jen protitankové překážky. Takže mi jde o jakékoliv bližší informace.

Ivo Vondrovský (23.10.2011 20:32)

Máte na mysli předpis s taktickými nebo s technickými pokyny?

ivan fuksa (23.10.2011 19:19)

mám takový dotaz, setkal jsem se při hledání věcí k překážkám s předpisem pro budování překážek v linii TO, existuje i něco podobného pro linii LO?