[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky ]
Uživatel : 18.97.9.168 () [ Přihlásit ]

Zkušební kostky čs. (lehkého) opevnění

Diskusní fórum > Diskuse o článcích na serveru ropiky.net > Zkušební kostky čs. (lehkého) opevnění

David Pekař (26.7.2018 1:00)

Rád bych doplnil svůj první příspěvek z 20. 8. 2017, ve kterém se věnuji problematice otázek vzešlých z příslušného článku. Nyní se budu zabývat problémem zkoušek stavebního materiálu. Pokud byla možnost použít kamene z místních zdrojů, tak toho stavitel zřejmě využil. V mnoha případech byly totiž otevřeny staré obecní lomy, ve kterých se již aktivně netěžilo, či byly založeny kamenolomy nové, místního významu. Za těchto okolností byl stavitel povinen nechat provést průkazní zkoušku zamýšleného kameniva. Za hlavní sledovaná kritéria zkoušky bylo stanovení pevnosti, nasákavosti, mezerovitosti, objemové a měrné hmotnosti. Dle zjištěných hodnot se poté pro každý druh kameniva nalezla vhodná křivka zrnitosti a z nasákavosti bylo zjištěno, jaké množství vody kamenivo pojme. Vždy se bral ohled na to aby vznik, pokud možno, co nejvíce hutný beton, za předpokladu správného pěchování. Proto se také receptury betonových směsí z různých úseku, od sebe mírně lišily, v závislosti na druhu použitého místního štěrku. K betonáži se používalo kamenivo z pevných a nezvětralých vyvřelých hornin tj. čedič, diabas, melafyr, žula, diorit, syenit, znělec, porfýr či trachyt. Co se týče vody, ta se musela také nechat podrobit rozboru, zda je jako voda do betonu vhodná. U vody se posuzovala její tvrdost, sirnatost a případné organické znečištění. Pokud by někdo měl zájem, mohu se v dalších příspěvcích věnovat výrobě a ošetřování zkušebních kostek, tak jak uvádí tehdejší platná norma ČSN 1093 – 1935.


David Pekař (4.1.2018 2:39)

Nyní se vrátím k tématu podvodného jednání, při stavbě LO. Zde bych především chtěl říci, že záleželo na charakteru a přístupu každého zúčastněného jednotlivce. Byli příslušníci VSD, kteří pečlivě dbali na předpisy a přesně to samé požadovali i od stavitele a pak byli i Ti, kteří ke své práci, přistupovali poněkud laxněji. Za velký problém považuji právě podvody ve výrobě kostek, kdy se k zajištění větší pevnosti kostky, nedodržoval stanovený postup zhotovení. Zkušební kostky, pak zákonitě musely vykazovat vyšší pevnosti, než samotný objekt LO a zkouška tudíž nemohla být objektivní. Dalším sporným problémem, bylo dle mého názoru, též nedodržování správného poměru jednotlivých složek betonu, především vody, kdy se stavitel mohl snažit, kvůli lepší zpracovatelnosti, vyrábět beton s větším vodním součinitelem. V tomto případě byly pevnostní zkoušky opět zavádějící i přesto, pokud byly kostky zhotoveny správně. Myslím si, že většina těchto chyb, vycházela z počáteční nezkušenosti příslušníků VSD, kteří teprve postupem času, získávali praxi v tom, jak pozorně a objektivně kontrolovat stavební práce. Ve vzpomínkách pamětníků, v dostupné literatuře, lze najít i případy opačného ražení, než je uvedeno v článku, tedy příkladného jednání jednotlivých příslušníků VSD, kteří svědomitě dohlíželi nad stavbou, jim přiděleného, stavebního úseku LO.


Tomáš Svoboda (30.10.2017 14:14)

Ohledně frakcí kameniva nemůže být problém. Před naším dělají nové parkoviště a je tam hromada štěrku, kde si člověk vybere do kýblu frakcí, kolik chce. Je toho potřeba jen pár hrstí.. Vždyť z tohoto pohledu jde o kostičku, byť 20ti kilovou..


David Pekař (20.9.2017 0:21)

Vrátím se ještě k mému příspěvku, ze dne 28. srpna, uvedl jsem předtím, poněkud neúplné a zavádějící informace o tom, kdo zhotovoval zkušební kostky. V naprosté většině případů, pravděpodobně zhotovoval kostky jeden z dělníků obsluhující míchačku. Nemusel to být zrovna mistr či polír, mohl to být i dělník, ale musel mít stavební kvalifikaci. K tomuto závěru, mě vede kromě vzpomínek pamětníků i další skutečnost – v zadávacích podmínkách stavby úseku LO, bylo uvedeno, že podnikatel je povinen vykonávat na stavbě neustálou zkušební kontrolu, veškerého stavebního materiálu. Předpokládám tedy, že výroba kostek, včetně jejich ošetřování, byla spíše v režii stavební firmy i když byly samozřejmě případy, kdy kostky vyrobil a ošetřoval VSD, ať už z různých příčin, např. dočasným nedostatkem kvalifikovaných dělníků, či po vzájemné dohodě mezi stavitelem a stavebním dozorem.


David Pekař (15.9.2017 3:55)

Ano, to je vskutku velice zajímavý návrh, vhodný k realizaci. Určitě není problém použít některou konkrétní recepturu betonové směsi a poměry jednotlivých složek přepočítat na objem zkušební kostky. Poněkud složitější situace ale nastane, u dodržení správné skladby betonové směsi. Beton pro opevnění, totiž obsahoval, „široké“ frakce kameniva, které se dnes již téměř nevyužívají. Bylo by tedy nutné, širokou frakci písku a štěrku, složit smíšením, z několika dnes běžně dostupných „úzkých“ frakcí.


Tomáš Svoboda (29.8.2017 9:37)

Tak já to za sebe malinko upřesním. Zatím jsem neměl ambice udělat kostku v té kvalitě, aby odpovídala tehdejší receptuře. Ale neměl by to být v zásadě problém, protože lze připravit směs v menším množství (třeba směs "Boudovou", směs "Mladkovskou" apod.) Zatím mi šlo hlavně po zvládnutí správného postupu a dosažení vzhledu kostky, aby to vyhovovalo třeba jen expozici v muzeu. Faktem je, že už uvažujeme dále a snad se podaří vyrobit kostku přesně podle receptury a postupu a nakonec ji i vyzkoušet stran pevnosti v tlaku. Ale zatím je to hudba budoucnosti.


David Pekař (28.8.2017 4:51)

Ano, příslušný článek Prof. Ing. Leonarda Hobsta CSc., je mi již znám. Nyní něco k tomu, kdo kostky zhotovoval. Přikláním se k názoru, že kostky byly většinou zhotoveny příslušníkem stavební firmy, přesněji řečeno mistrem neboli polírem. Je to logické z důvodu, že za provedenou stavbu ručil stavitel, VSD prováděl záznam o zhotovení kostek tzv. protokol a osobně kontroloval, zda jsou kostky provedeny dle předpisu (normy). Pokud se tedy někde stalo, že kostky zhotovil přímo příslušník VSD, tak si myslím, že buď z vlastní iniciativy nebo z nedostatku polírů např. pokud se betonovalo větší množství objektů najednou.


Stano MAZÁK (25.8.2017 14:07)

Zaujímavý článok "Použití betonů pro výstavbu vojenských opevnění", vrátane pojednania o skúšobných kockách a receptúre pevnostného betónu nájdete na http://novinybetosan.wz.cz/archiv/2012_20.pdf, strana 19 - 26


David Pekař (24.8.2017 1:08)

Tento zmíněný předpis, týkající se návrhu receptur betonových směsí, je údajně veden pod č. j. 4245/taj. hl. št. ŘOP-36. Nemohu to ale zatím bohužel potvrdit, jelikož jsem zatím neměl tu možnost se s tímto předpisem v archivu seznámit. Je pochopitelné, že jsi se zaměřil na pracovní postup výroby kostky a že výsledek pevnosti byl druhořadý. Pokud bys ale chtěl kostku s lepší pevností, musel bys namíchat betonovou směs ve vhodném vzájemném poměru a především z lepšího cementu. Nám ale myslím jde, hlavně o tu kostku a nikoli o to aby splňovala určený pevnostní limit. Já tu zdařilost myslel po stránce, vzhledové, neboť díky tomu ozdobnému předpisovému označení, jsou kopie, od originálů, téměř k nerozeznání.


Tomáš Svoboda (21.8.2017 10:35)

To odpovídá našim nálezům v terénu. Oblázky v betonu se opravdu vyskytují. Předpis jsem ale myslím sám neviděl, ale to není důležité. Pak jsem jen chtěl poznamenat, že nevím, jestli jsem dosáhl dobrých výsledků, protože jsem zkoumal jen postup a ne výsledek. Tedy jistě, kostka vypadá dobře, ale použil jsem jiný cement, takže pevnost by jistě byla někde jinde. Pořád mi ale v hlavě zní, když jsem četl, že se to někde švindlovalo - já jsem myslel, že v tomto lze VSD věřit.


David Pekař (20.8.2017 1:28)

Nejprve bych chtěl Tomášovi poděkovat za přínosný, zajímavý článek a pochválit jeho výsledky, kterých dosáhl při výrobě zkušebních kostek – dle fotografií vypadají velice zdařile. Rád bych nyní rozebral některé otázky, které vznikly z uvedeného článku. První se týká betonové směsi z oblázkového kameniva. Skutečnost, že se v betonu, některých úsecích LO, vyskytuje oblázkový štěrk, není žádné tehdejší pochybení stavitele či VSD. Předpis ŘOP, totiž doporučoval dvě receptury – jednu s kamenivem oblázkovým a druhou s kamenivem smíšeným (oblázkovým a drceným). Obě receptury byly v podstatě stejné, lišily se ale množstvím písku a drobného štěrku do velikosti 10 mm. To bylo dáno právě požadavkem na hutnost betonu, jelikož oblázkové kamenivo má oproti kamenivu drcenému, rozdílnou mezerovitost.


Tomáš Svoboda (18.7.2017 21:55)

Dovolil jsem si sepsat pár informací na téma zkušební kostky, čímž bych chtěl požádat ctěné čtenářstvo o své postřehy na toto téma nebo vůbec volnou diskuzi o kostkách.


Copyright ropiky.net ©1999-2024        Ochrana osobních údajú (GDPR)