[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky ]
Uživatel : 44.222.104.206 () [ Přihlásit ]

Proč jsou řopíky v I. sboru červené?

Diskusní fórum > Diskuse o článcích na serveru ropiky.net > Proč jsou řopíky v I. sboru červené?

Jan Lakosil (22.11.2023 17:48)

Já myslím, že konstatování o výměně červené za hnědou vychází čistě z nálezů v pozůstatků barev v terénu. Využití hnědě s nádechem do červena by se dalo opravdu chápat v severozápadních Čechách, ale jinde to opravdu nedává smysl.


David Pekař (19.11.2023 22:40)

Rozhodně nejsem zastánce červených řopíků, neboť aniž bych musel znát nějaký určitý předpis řekne mi zdravý rozum, že na maskovací nátěr objektu vojenského charakteru nelze použít výrazné lesklé barvy. Přestože byl níže zmíněný obsah dobové směrnice patrně znám i autoru publikace Pevnosti sv. 6 Pražská čára, je v kapitole o maskování na str. 10 uvedeno, že v některých úsecích VOP je doloženo použití červené barvy výměnou za hnědou. Zajímalo by mě jakým způsobem je zde doložení červené barvy myšleno. Směrnice sice o červené barvě nehovoří ale v jednom případě lze o možném použití nějaké červenohnědé barvy uvažovat a přitom dodržet znění směrnice ve smyslu přizpůsobit objekt rázu okolí. Ten případ by nastal pokud část linie s objekty procházela zoranými poli v oblasti s železitou zeminou. Oxidace a mutace barev založená na různém stupni míchání barev je zajímavé téma. Možná právě tento problém je základem toho, že se někde může jevit tehdejší výskyt červené barvy.


Jan Lakosil (8.11.2023 0:06)

Přikládám výřez ze směrnic pro LO I. sboru z roku 1937 - mimikry se měly provádět přímo na beton.


Karel Rejcha (7.11.2023 21:37)

Nejedná se o fragment nýbrž je to foceno přímo na stěně objektu č.3 nad pravou střílnou. Omítku jsem při svých návštěvách úseku moc nestudoval, až se zase dostanu na linii zkusím nafotit vícero objektů a porovnám to. Přikládám i foto pravé strany objektu


Jan Lakosil (6.11.2023 22:15)

U toho vzorku z E-23 mne zaráží struktura natíraného podkladu. Maskovací nátěr se zpravidla prováděl na vyrovnaný betonový povrch, popřípadě hladkou omítku. Takto hrubý povrch s viditelným kamenivem je opravdu zvláštnost. Je takováto kamínková omítka i na stěnách stojících objektů? Nebyl by ještě celkový pohled na fragment s hnědou plochou?


Karel Rejcha (5.11.2023 0:38)

Při průzkumu úseku E-23 Krtín překvapil dochovaný flek hnědé nijak nezoxidované barvy, aby tady byl příspěvek i z našeho I.sboru


Tomáš Chmela (4.11.2023 17:58)

Tak posíláme pro ukázku co jsme našli s kolegou Knapíkem v Bořím lese. Na fotkách je vidět hezká okrová a hnědá.


Jan Lakosil (6.9.2023 22:18)

Přidávám další příspěvek pro "nevěřící Tomáše" a zatvrzelé příznivce rudých řopíků - výňatek z dobových směrnic z roku 1937 pro maskování LO v I. sboru, které uvádí odstíny barev. A o červené nebo červenohnědé ani slovo, jen tmavě hnědá. Také je tam uvedeno, že barvy nesmí být jasné a lesklé, což by si mnozí autoři maskovacích nátěrů mohli vzít k srdci a používat pro příště tlumené matné barvy. A jsou tam rovněž uvedeni výrobci barev, kdyby měl někdo chuť se ponořit do hlubšího bádání.
Mimochodem ve směrnicích uvedené přípustné míchání barev by mohlo vysvětlovat rozdílné procesy mutací barev v úsecích či na jednotlivých objektech.


Jan Lakosil (23.7.2023 19:06)

Na jižní Moravě se nám vyloupl další řopík, který je namaskován na základě podrobného rozboru barev a dobových fotografií. A světě div se, opět bez červené barvy!


Jan Lakosil (7.5.2023 20:35)

Dnešním dnem máme první ověřený odčerveněný objekt LO v I. sboru - muzejní řopík v Roudnici nad Labem!


Jan Lakosil (29.4.2023 21:42)

Díky za sdílení fotek z průzkumu. Kromě hnědé je potvrzená i světle zelená, i když bude to chtít ještě další průzkum na ověření.


Tomáš Chmela (26.4.2023 22:13)

Zdravím, tak bysme se s kolegou Knapíkem chtěli pochlubit, co jsme našli při průzkumu 2. Úseku (Hrádek) ve III. Sboru. Narazili jsme na tyto vzorky zachovalé pod cementovou omítkou, nebo pod vrstvou hlíny.


Jan Lakosil (13.3.2023 20:45)

K tématu mutace hnědé barvy do červené přidávám jednu čerstvou fotografii. Povšimněte si dvou různých odstínů původně hnědé. Spodní červená byla vystavena působení vnějších vlivů, horní hnědočervená byla od roku 1939 skrytá pod zabetonávkou vchodu. Je tedy vidět, že ani krytí betonem nebránilo v mutaci barevnosti, ale má vliv na rychlost chemické reakce (oxidace).


Tomáš KOUBELE (3.3.2023 23:30)

Nějak místní patrioty musím vyburcovat, když nezabrala ani motivační fotografie :) Navíc z toho samého úseku je pod č.7 řekl bych celkem slušně daný dohromady odstín "špinavě" žluté vs. dochovaný odstín ze sousedního úseku C14. Samozřejmě fotografie resp. jejich nasvícení apod.. matou a mohu se tedy mýlit. Ale jako neznalý této lokality se tedy dotazuji, co je správně?


Jan Lakosil (3.3.2023 22:53)

Nechme se tedy překvapit, s jakými objevy nás seznámíš. A když se ptáš na tu žlutou barvu, nemohu si odpustit odpověď, aby jsi si znovu přečetl ten můj článek. Nepíšu tam jen o červené. A najdeš tam mimo jiné fotky křiklavě žlutých barev třeba z Pražské čáry nebo z Podkrušnohoří. A oba víme, že je výrazná žlutá použita i na Plzeňské čáře. Buď tedy opatrný, místních patriotů by se mohlo dotknout, že prakticky celou oblast I. sboru označuješ za Žatecko. Na druhou stranu u Žatečáku si určitě šplhneš :-)


Tomáš KOUBELE (3.3.2023 21:06)

Koukám ani motivační fotografie nejspíš nebyla dostatečně motivační? Ale neboj až něco najdu, tak to sem klidně přidám.. V souvislosti s diskutovanou červenou si prostě nemůžu odpustit dotaz proč jsou řopíky na Žatecku křiklavě žluté?


Jan Lakosil (1.3.2023 22:19)

Já tedy ještě nahraji motivačně fotografii z jednoho z mých kamuflážních průzkumů, na kterých mne věrně doprovází barevná vzorkovnice s (nejen) odstíny RAL. Tomáš si svoje výsledky nechá pro sebe, ale třeba se najde někdo jiný sdílnější, kdo by se s ostatními podělil o fotografie dochovaných barev s přiloženou vzorkovnicí. Výsledkem by pak mohla být jakási "databáze" barevných vzorků zmutovaných či původních roztříděná podle úseků.


Jan Lakosil (28.2.2023 13:18)

Já myslím, že téma červených řopíků zajímá více lidí, než by se mohlo takto na první pohled zdát. Třeba se jen bojí napsat :-) Ne ale vážně, já se také rád podívám, co se ti podaří zjistit. Nějaké svoje závěry ohledně odstínů RAL už také mám, dokonce jsou podle nich už natřené dva řopíky.


Tomáš KOUBELE (28.2.2023 13:06)

Tak vzhledem k počtu diskutujících to asi moc nikoho netrápí jako mě.. takže si asi nechám výsledky pro sebe :D


Jan Lakosil (28.2.2023 12:27)

Kvůli tvému odporu k chemii a teoretické (archivní) bunkrologii bylo nutno skočit rovnou na poslední bod. Původní odstín hnědé na Plzeňské čáře jsme si právě objasnili. Takže už nemusíš sedět, klidně můžeš zase dutat a hurá do terénu se skalpelem, vzorkovnicí RAL a foťákem! A těším se, že se s námi podělíš o svoje poznatky!


Tomáš KOUBELE (28.2.2023 11:55)

Tak jsme se přehoupli přes první kvízovou otázku a plný očekávání sedím a ani nedutám :D "..Mělo následovat chemické složení hnědého pigmentu a vysvětlení, proč někde červená a někde nečervená (to zhnědnutí lapačů byla příprava na vysvětlení pojmu oxidace železa). Pak byly připravené směrnice velitelství I. sboru pro maskování LO v roce 1937, kde jsou nařízeny konkrétní barevné odstíny maskovacích barev (dostal je samozřejmě i VSD úseku E-22). Pokud bys ani nevěřil generálu Noskovi, že nám chce zatajit červenou barvu, byly připraveny dobové barevné fotografie maskovaných řopíků z roku 1938 s krásně patrnými hnědými skvrnami a barevné fotky ze 40. let, kde je patrné začínající červenání hnědé barvy. No a na závěr jsem měl pro tebe připravený výlet k Úterskému potoku pro skvěle dochovanou hnědou z roku 1937"?


Jan Lakosil (28.2.2023 11:32)

No sláva! Sice ti to trvalo, ale nakonec jsem tě k té střílně dotlačil :-) Samozřejmě, že ani u střílny nelze vyloučit určitý stupeň oxidace hnědého pigmentu, ale byl prakticky minimální. Uvědom si, že vnitřek střílny je kryt proti dešti, a korozivně mohla působit jen vzdušná vlhkost. Ocelolitina byla krytá dvěma nátěry kvalitního minia, které s barvou podle mých dosavadních poznatků nijak nereagovalo. V roce 1949 byly střílny přetřené a pokud tento nátěr byl kvalitně provedený, tak nám zachoval původní barvy ve střílně v prakticky netknuté podobě. Ovšem upozorňuji, že ne každý objekt měl ve střílně maskovací nátěr, některé objekty měly pouze šedou střílnu. Takže až vyrazíš do terénu, hledej první nátěrovou slupku na miniu.


Tomáš KOUBELE (28.2.2023 10:36)

Odpověď zní střílny. Ovšem po nějakých 7-8 letech by už počasí dokázalo s hnědou zatočit než se překryla poválečným nátěrem?


Jan Lakosil (28.2.2023 10:18)

No vida, myslím, že to nakonec dáš. Tak ještě popřemýšlej, na jakou ocelovou součást LO se dával vnější kamuflážní nátěr, a kde byl po válce překryt novými nátěry, které zabránily přístupu vzduchu a tím pádem i oxidaci pigmentu. Odpověď zní?


Tomáš KOUBELE (27.2.2023 21:43)

Takže zbývá suchý beton :D ..předpokládám tedy ocelové součásti objektů? Pokud to tak je, tak by jsme měli špatně i zelenou, která se dá najít ve Stříbře na rámech dveří ve světlejších odstínech překrytých poválečnou černou.


Jan Lakosil (27.2.2023 17:53)

Určitě i v přikrytém nátěru asfaltem docházelo k oxidaci, nějaký vliv vlhkosti betonu tam být mohl. A teď se pomalu dostáváme k tomu, k čemu jsem tě chtěl dotlačit skrze ten původně zamýšlený rychlokurz. Při znalosti o těchto oxidačních procesech, jaký podklad pro hnědou by byl na objektu LO vhodný pro zachování původního nátěru? Je potřeba vyloučit vlhký beton, takže zbývá...?


Tomáš KOUBELE (27.2.2023 7:49)

OK beru, že barevný odstín mohl být zakonzervovaný asfaltem. Ovšem jako se čerstvý beton, prostředí.. podepsaly na změnách odstínů barev, nemohl se i černý asfalt podepsat na změně odstínu podkladní barvy?


Jan Lakosil (26.2.2023 23:10)

Složení barev bylo zřejmě závislé na výrobci, od kterého stavební firma nakupovala nátěrové hmoty. Obávám se ale, že nebude úplně jednoduché dohledat, jaký typ barev byl na tom či onom úseku použit. Nicméně hnědší odstín pod asfaltovým nátěrem celkem jasně potvrzuje popisovaný problém oxidace barvy z hnědé do červené. Konzervace původních hnědých odstínů přetřením jinou barvou (zabraňující kontaktu - oxidaci hnědé se vzduchem) je ten jednoduchý klíč ke správné hnědé na Plzeňské čáře, ke kterému měl původně dospět kolega Koubele...


Karel Rejcha (26.2.2023 16:33)

Ještě bych se trošku vrátil k tématu barev. Dle mého názoru by se měli všechny možnosti prověřit, okolo opevnění je stále co zjišťovat jak v archivu tak při terénních průzkumech. Tento víkend jsem navštívil objekt VIII.a/44/C vím, že se bavíme o řopíkách, ale souvislost to určitě má. Na tomto objektu se dochovalo dost pozůstatků kamufláže, jako například černá, zelená a naše červená/hnědá. Po odloupnutí steklého asfaltu ze stropnice na mě vykoukla dle mého opravdu hnědá barva. Myslím si, že za rok nebo ani ne mezi výstavbou starých a nových typů objektů se složení barev nijak nezměnilo


Jan Lakosil (23.2.2023 21:28)

Plenty byly samozřejmě používány v objektech i po osazení lafet UL-1. Trochu mne překvapil i fakt, že minimálně na jižní Moravě byly v objektech často osazeny jak plenty, tak klasické uzávěry střílen.


Václav Balvín (22.2.2023 8:43)

Myslel jsme to tak, že plenty byly dále použity i po instalaci nových lafet UL-1, což by se o využití uzávěrů určených k předválečným lafetám říci nedá, i když vím že někde na jižní Moravě byly nalezeny i v přezbrojených objektech na UL -1.


Jan Lakosil (21.2.2023 22:18)

Archivní podklady potvrzují, že na Plzeňskou čáru uzávěry byly dodány. Byly ale v drtivé většině případů staženy do začátku 80. let. Střílnové plenty mají původ z 50. let, tedy souvislost s UL-1 tam žádná být nemůže.


Václav Balvín (21.2.2023 7:45)

Tak zajímavé je, že je vůbec nějaký potvrzený nález, já byl celou dobu za to, že vůbec na Plzeňské čáře nebyly dodány v rámci výbavy. S těmi jednoduchými plentami jsem se setkal ve většině objektů a jsou tam leckde dodnes, bez rozdílu, zda byla v objektu instalována lafeta vz. 38 nebo UL.


Jan Lakosil (17.2.2023 11:45)

Já mám potvrzený nález jednoho malého uzávěru u Kladrub na Plzeňské čáře, jednalo se o předválečnou produkci MO původně z příslušenství brněnských lafet. Pracuji tedy s teorií, že VŽV odebralo část uzávěrů od brněnských lafet určených pro JM a Slovensko a přesunulo je na Plzeňskou čáru. Chybějící uzávěry pak byly částečně kryty poválečnou produkcí a výrobou malých střílnových plent určených k uzavření střílnových otvorů. Na základě jednoho kousku lze ale těžko dělat nějaké definitivní (u)závěry.


Václav Balvín (16.2.2023 20:54)

Nenalezl jsem na tebe mail, tak můj je vasekbalvin@seznam.cz.


Tomáš KOUBELE (16.2.2023 10:01)

V jakém rozpoložení jsou ty fragmenty svěráčku resp. byly by k dispozici? Můžeme kdyžtak přes mail nebo FB.


Václav Balvín (16.2.2023 8:32)

Svěráček jsme nikdy kompletní nenalezli, pouze ty jeho pohyblivé části, tedy závitový šroub s pohyblivou čelistí. Procházíme to průběžně asi od roku 2005, ale v současné době se spíše soustředíme na čísla střílen (spolupráce se „střílňáky“) a na stopy po instalované výbavě jak z let předválečných, tak z období reaktivace.


Tomáš KOUBELE (16.2.2023 7:45)

Abych byl přesnější, nedokážu si už vybavit, jestli vůbec jsou z Plzeňské čáry.. spíš ale ne. Dotaz na kolegu Balvína - nedokázali jste najít svěráček ke Strakonici resp. kdy jste to procházeli?


Václav Balvín (16.2.2023 7:04)

Pokud jde o uzávěry střílen, tak tyto jsme na Plzeňské čáře nikdy nenalezli, tedy alespoň ne na úsecích od Kladrub po Holýšov, který jsme detailněji prohledávali. Jsem tedy zvědavý, jestli Tomáš sdělí nějaké informace k výrobcům nalezených uzávěrů.


Jan Lakosil (15.2.2023 23:22)

Pro mne není zas tak důležité, kde jsi je našel, ale jestli byly prvorepublikové nebo poválečné. Měly nějaký znak výrobce (MO, kladívka v trojúhelníku apod)? Nebo nějaká čísla?


Tomáš KOUBELE (15.2.2023 21:01)

To bohužel nemůžu sloužit. V době, kdy jsem začal luxovat, byly ty "lepší" lokality prochozeny jinými. I tak mezi těmi nálezy příslušenství ke Strakonici dokážu vytáhnout min. dva malé a jeden velký. Ovšem odkud jsou to už si nevzpomenu.


Jan Lakosil (15.2.2023 17:02)

Když se nám tu pěkně rozjela diskuze o Plzeňské čáře, měl bych ještě jednu nejasnost, která mi trochu vrtá v hlavě a zatím ji nejsem schopen úplně vyřešit. Nesouvisí to sice s červenou nebo hnědou barvou, ale třeba budeš, Tomáši, vědět něco bližšího. Během reaktivace byly do všech zachovaných objektů Plzeňské čáry osazeny strakonické lafety, ke kterým byly také dodány klasické velké a malé uzávěry střílen. Uzávěrů střílen bylo ale málo a na všechny objekty nevystačily a tak byly nahrazovány střílnovými plentami. Otázka zní – z jaké produkce šly uzávěry na Plzeňsko? Pouze z předválečných zásob nebo i z poválečné produkce? Našel jsi při průzkumu Plzeňské čáry nějaké uzávěry hlavních střílen, popřípadě jakého typu a výrobce?


Jan Lakosil (14.2.2023 18:51)

Já bych bunkrology na teoretiky a praktiky úplně nerozlišoval. Spíše bych to viděl na skupinu progresivních, kteří jsou schopni vnímat či chápat nové poznatky v oboru a posouvat poznání o kus dál, a pak je tu skupina konzervativních, kteří se zpravidla zasekli na určité úrovni poznání a nemohou nebo nechtějí se posunout dál. Toť vše. Je to přirozené členění lidské společnosti, které se projevuje ve všech lidských oborech od nepaměti. Důležité je, že obě skupiny dokážou klidně spát, ať jsou řopíky červené, růžové nebo fialové. A když jsme u té fialové barvy, dnes jsem přišel na mechanismus vzniku fialové barvy na LO u Slavonic, kterou jsem nahrál o příspěvek níže. V úseku Slavonice byly totiž používány dva odstíny zelené – světlá a tmavá. Pokud byla tmavě zelená vytvořená smícháním světle zelené a hnědé, došlo postupem času k chemickému procesu, kdy světle zelená mutovala do modré a přidaná hnědá do červené. Výsledkem procesu bylo smíchání zmutované modré a červené, z nichž vznikla fialová.


Tomáš KOUBELE (14.2.2023 7:48)

Ještě více mohlo být toto téma rozebráno v prvotním článku a vyhnuli bysme se této nesmyslné debatě, kdy jsem na normální otázky na začátku do teď nedostal konkrétní hmatatelné odpovědi. Pardon, dostal.. ve formě nepochopeného rychlokurzu s fotografiemi orezlých lapačů, u kterých kromě šedé, žluté, bílé, černé a dalších odstínů rzi jsem měl objevit také hnědou. Nezlob se na mě, ale s chemií a především jejím pochopením na mě opravdu nechoď. Pokud neuvidím hmatatelné důkazy, nemám potřebu měnit odstíny barev našich objektů.. A pokud si to zase trochu otočíme jako ty na začátku, jsou dva druhy bunkráků - teoretičtí a praktičtí. Ty praktičtí vycházejí právě z poznatků konkrétních objektů a více méně aplikují "rozumy" těch teoretických, kteří mají čas a především chuť se do toho archivu zavřít a trávit tam čas. Tzn. že červené bunkry v samém finále nejsou ostudou těch praktických :) A jak jsem už napsal, pokud přede mě někdo nepostaví hmatatelný důkaz, mám stále klidné spaní.


Jan Lakosil (13.2.2023 23:44)

Popravdě, měl jsem upřímnou snahu to téma maskování rozebrat ještě více do hloubky, určitě by to zajímalo i další návštěvníky stránek. Ale po tvé odpovědi "tak jsem rád, že jsme se nedostali k dalším krokům.. jen těžko předpokládat, co by následovalo" mne veškerá snaha opravdu přešla, neboť ze samotné odpovědi je zřejmé, že veškeré vysvětlování je v tomto případě zbytečné. Jak jsem psal, aspoň mám o starost méně a můžu ušetřený čas věnovat dalšímu bádání nad mimikry. Zajímavou fotku mi poslal kolega Jirka Duchoň ze Slavonic - mutace neznámého odstínu maskovací barvy do fialova - to je opravdu badatelská výzva!


Tomáš KOUBELE (13.2.2023 13:09)

Určitě zajímavé informace, které bych si rád prostudoval a nejspíš bych se i začervenal resp. odčervenal. Ovšem podány nebo spíš chybějící v prvotním článku ke kamufláži objektů LO.


Jan Lakosil (13.2.2023 12:17)

Jo, jo, já jsem taky rád, že jsme nedošli dál, mám aspoň ušetřenou práci :-) Mělo následovat chemické složení hnědého pigmentu a vysvětlení, proč někde červená a někde nečervená (to zhnědnutí lapačů byla příprava na vysvětlení pojmu oxidace železa). Pak byly připravené směrnice velitelství I. sboru pro maskování LO v roce 1937, kde jsou nařízeny konkrétní barevné odstíny maskovacích barev (dostal je samozřejmě i VSD úseku E-22). Pokud bys ani nevěřil generálu Noskovi, že nám chce zatajit červenou barvu, byly připraveny dobové barevné fotografie maskovaných řopíků z roku 1938 s krásně patrnými hnědými skvrnami a barevné fotky ze 40. let, kde je patrné začínající červenání hnědé barvy. No a na závěr jsem měl pro tebe připravený výlet k Úterskému potoku pro skvěle dochovanou hnědou z roku 1937 (vzhledem k nařízenému, resp. doporučenému výrobci maskovacích barev pro rok 1937 byla stejná hnědá i ve Stříbře). Jako první jsi pak mohl na Plzeňské čáře mohl na jaře odčervenit řopík. Uzavřel bych to tedy upraveným citátem Alberta Einsteina - kde není vůle, tam není cesta...


Tomáš KOUBELE (13.2.2023 7:14)

Jestli je to takhle, tak jsem rád, že jsme se nedostali k dalším krokům.. jen těžko předpokládat, co by následovalo? A pokud máš na mysli tu hnědou z úseku C-14, tak stále mé otázky ze začátku diskuse přetrvávají.


Jan Lakosil (12.2.2023 23:06)

No nic, měl jsem vymyšlený diskuzní rychlokurz, v kterém jsem tě chtěl postupnými kroky prokousat k pochopení té změny hnědé na červenou barvu. Na konci kurzu bys dostal odstín RAL nebo ještě lépe číslo objektu na Plzeňské čáře, kam si dojít pro dochovaný správný odstín hnědé z roku 1937, která byla na Plzeňské čáře. A taky bys pochopil, proč se dochovala právě tam. Pokud ale nevidíš, že lapač po oreznutí zhnědl (oxidací ocelového plechu), tak to opravdu vzdávám. Tady je každá snaha marná, když jsi se zasekl hned na prvním bodě rychlokurzu, tak nemá očividně ani smysl pokračovat vysvětlováním výroby a složení hnědého pigmentu v předválečných barvách, používáním organických a anorganických příměsí k obarvení kysličníku železitého atd. Všechno je to vlastně o chemii a přírodních procesech s oxidací hlavní složky pigmentu, o bádání v archivech nad směrnicemi o maskování LO a ověřování poznatků v terénu. Jedno bez druhého nejde. Kdo to chce pochopit, pochopí, kdo nechce pochopit, ať si klidně dál natírá bunkry na červeno, modro a růžovo. Pro svůj klid v duši jsem pokus o maskovací osvětu udělal.


Tomáš KOUBELE (12.2.2023 17:54)

No pozor, já se přece nebráním tomu, že ty odstíny byly jiné a především čerstvý cement s nimi musel slušně zatočit.. A pokud se opravdu ukáže chyba v červené, budu jedním z prvních, co to ač nerad přemázne. V současné chvíli je ovšem vše na začátku, otazníků hromada a zatím mě nepřesvědčil žádný argument k tomu, abych tak udělal. A to se na mě nezlob, ale dokonce ani ty orezlé lapače, na kterých fakt hnědou nevidím. Plus otevírám další otazník k hnědé/červené a to je pár dochovaných fleků na objektech starého typu I.sboru v odstínech hnědé, které byť o rok starší rovněž nejeví znaky červenání.


Jan Lakosil (12.2.2023 10:45)

Po těch desítkách let, co se řopíky natírají červenou barvou, jsem popravdě čekal, že nebude úplně jednoduché tento zarytý zvyk zastavit nebo snad i zvrátit. Nu ale v minulosti se již podařilo mnohé, dnes už asi skoro nikdo netvrdí, že bylo oficiální označení pro vzory LO, uzávěry u brněnských lafet se už taky nenatírají světle šedou barvou a o přítomnosti strakonických lafet v opevnění v září 38 snad už také nikdo nepolemizuje. Tak pojďme zkusit ještě napravit ty svítící červené a žluté fleky. Abys to lépe pochopil, zkusme si tedy obrátit role a představ si, že by za tebou přišel do Stříbra nějaký hloupý Honza s dotazem, jaká byla třeba původně barva na lapačích zplodin v II. sboru. Opět jsem si vypůjčil fotky z databáze z Lužických hor a nahrávám je dole k příspěvku. Prošel jsem desítky objektů s dochovanými lapači a na dvacet lapačích je vidět hnědá barva, na jednom převládající hnědá se zbytky tmavě šedé a pouze na jednom převládající šedá s částmi hnědé. Lapače byly namontovány ve stejnou dobu do objektů za stejných podmínek. Takže logika praví, že ta převládající hnědá barva je původní, protože se dochovala skoro na všech lapačích! Nebo co si o tom myslíš ty?


Tomáš KOUBELE (10.2.2023 8:31)

Zaprvé bych si rád pogratuloval, jsem první frfňal. Dále děkuji Honzovi za otevření po dlouhé době zajímavého tématu ohledně maskovacích barev a jeho slova chvály k fotografii našeho objektu s ne tak dobrým odstínem hnědé. Obávám se ovšem, že toto téma bude běh na dlouhé tratě a přesvědčit zaryté konzervy včetně mě o správnosti diskutovaného odstínu bude ještě těžší. Především s ohledem na dochované odstíny „červené“ bez náznaku původní hnědé na většině mně známých objektů I.sboru. Jak již zaznělo v článku jedná se o oxidaci přísad, ale najdou se i výjimky např. ve zmíněném úseku C-14 s vysloveně hnědou. Zde si ovšem nejsem jistý, že by se mohlo jednat o zachování odstínu v důsledku zakrytí zeminou, jiným složením apod. Směrem k povrchu bych totiž očekával i sebemenší mutaci, která ovšem na dostupné fotografii chybí. Navíc, pokud se nemýlím, nesou objekty tohoto a přilehlých úseků rovněž stopy červené. Dalším podobným příkladem mohou být objekty úseku H-41 se svou typickou „kmenovou“ kamufláží s logickým odstínem hnědé. Přitom o pár objektů dále vykazuje jiný vzor kamufláže stejného úseku opět zčervenání. Což mě přivádí k myšlence naopak záměrné změny odstínu hnědé pro objekty ve „volném“ terénu? Kdy např. u našich objektů červený odstín neuráží a naopak v podzimních měsících objekt perfektně zapadá do rázu krajiny resp. skvrny rozbíjí jeho tvar. Také bych se zaměřil na dobu, za kterou údajně může dojít vlivem počasí i k nepatrné změně odstínu. Pokud se bavíme o jednom roce, je vlastně výtka k odstínům červené neopodstatněná a většina majitelů dosud barvených objektů I.sboru může tvrdit, že se jedná o reálný stav z roku 38.. Takže na jaře lopaty do ručky a jde se kopat :)


Copyright ropiky.net ©1999-2024        Ochrana osobních údajú (GDPR)