Rupnikova linie na první pohled

M. Habrnál a kolektiv - "Rupnikova linie" a jiná Jugoslávská opevnění z let 1936 - 1940, Dvůr Králové nad Labem, 2004.

Přiznám se, že některé tituly edice pevnosti, které vydává vydavatelství FortPrint si pořizuji zejména proto, abych měl tuto edici kompletní - ne snad že by nebyly jednotlivé tituly kvalitní, ale většinou proto, že je mi jejich téma poměrně vzdálené, neboť se nejedná o řopíčky :-) Z toho důvodu ani moc nespěchám s koupí nejnovějších titulů a pořizuji je za výhodnou cenu většinou až na srazech KVH Praha, nebo KHV Brno.

Když se mi však minulý pátek v jednom plzeňském knihkupectví dostal do ruky svazek číslo 22 "Rupnikova linie a ostatní jugoslávská opevnění z let 1926-41" a zběžně prolistoval několik stránek, neváhal jsem ani vteřinu a za nemalý peníz jsem se stal jeho majitelem. I když jsem zarytým řopíčkářem, tak jsem v žádném případě vydaných peněz nelitoval.

Nemohu sice hodnotit tuto knihu z faktického hlediska, neboť jsem tamní opevnění nenavštívil, v zásadě o něm nic nevím a jediné moje informace o něm pocházejí z autorovy předloňské přednášky na srazu KHV Brno, ale již po prvním prolistování takřka 280 stan mi je jasné, že jde bezpochyby o jednu z nejlepších bunkrologických publikaci za posledních minimálně několik let.

Na první pohled je patrné, že autoři vycházeli ze skutečně podrobného průzkumu jednotlivých linií,doplněných unikátními archivními dokumenty. Velkým kladem jsou vynikající barevné fotografie a zejména počet a kvalita výkresů či spíše schémat jednotlivých objektů (mimochodem mám co dohánět - moje půdorysy řopíků na těchto stránkách jsou proti tomu dětské malůvky :(

Je velice zajímavé sledovat jednotlivé odkazy, kterým se opevnění bývalé Jugoslávie hlásí ke konstrukčnímu řešení našeho předválečného opevnění, což je patrné nejen u rozestavěných tvrzí ale především u středních, typových objektů, jejichž podobnost s řopíky není zdaleka jen náhodná.

Neodolám srovnání s jinou podobnou publikací, která vyšla v nakladatelství FortPrint již před časem a to dílem V. Kupky: Metaxasova linie. Srovnáním obou lze názorně demonstrovat rozdílný přístup autorů k podobnému tématu. A tak zatímco u Mataxasovy linie jde v zásadě o upravený denkschrift, doplněný poznatky z autorova výletu na tvrz Usita, je na "Rupnikově linii" znát, že autor (respektive autoři) se na publikované prameny nespolehali a mají toto opevnění "v nohou", což je na výsledku znát. A tak zatímco Metaxasovu linii, jsem zběžně pročetl a založil do knihovny, aby mi vyplnila 1 cm prostoru, k Rupnikově se budu určitě vracet v budoucnu znovu.

---