Ne všechny objekty byly v 1. etapě vybaveny a připraveny k obraně např. kvůli nedostatku lafet vz. 37 a vz. 38. V průběhu 60. let se podařilo vyrobit dostatečné množství lafet UL1, takže bylo možno vybavit i některé dosud ne zcela vybavené objekty (např. uzávěra nad Prachaticemi na Šumavě, vybrané LO v západních a severních Čechách (Rabštejn nad Střelou – Lubenec – Kryry – Měcholupy-Postoloprty).
Objekty ponechány bez výrazných venkovních úprav ve stavu z roku 38, nebyly většinou ani zřizovány týlové záhozy, pouze byly pevnůstky zamaskovány. Vnitřek zůstal většinou též bez větších úprav, pouze byly objekty vybíleny a příp. otvory v betonu zatřeny maltou. Osazeny byly samozřejmě poválečné pancéřové dveře (R444a¤n), mříže před- nebo poválečné. Někde došlo i k osazení poválečných ventilačních souprav či závěsů na periskopy. Původně byly zřejmě osazeny i periskopy, ale podobně jako ostatní vybavení byly postupně rozkrádány, neboť na těchto vnitrozemských liniích nepanovaly tvrdé podmínky jako v hraničním pásmu na Šumavě a JM, kde se k mnoha objektům sotva dostali příslušníci PS.
V případě bojové aktivace by si osádky donesly patřičnou výzbroj a výstroj.