PEVNOSTI 28: PLZEŇSKÁ ČÁRA

PEVNOSTI 28: PLZEŇSKÁ ČÁRA

Frančík J., Bednár V., Gregar O., Jenčík M., Poljak J., Vondrovský I.

V prosinci 2006 se na pultech obchodů objevila nová publikace z řady Pevnosti zaměřená na LO, konkrétně oblast tzv. plzeňské čáry. Čtenáři těchto stránek si nemohli nepovšimnout poměrně mohutné reklamní kampaně, kterou před vydáním prováděl jeden z autorů publikace a nejen proto byla kniha netrpělivě očekávána. Ani já jsem neodolal a pořídil si ji.

První, co mne zaujalo, byl nezvykle velký rozsah knihy – se svými 392 stranami v lepené vazbě nemá zatím v oblasti LO žádnou konkurenci. Cena je také celkem příznivá, lze ji pořídit za cca. přijatelných 250 Kč. Ačkoliv jsem měl už před vydáním různé zprávy o obsahu knížky, překvapilo mne, v jak velkém rozsahu se autoři pustili do zpracování i obecné problematiky LO v knize zaměřené na konkrétní lokalitu. Čtenáři se zde dozví např. i o vývoji LO vz. 36, najde zde dosud nepublikované polírní výkresy či návrhy stolků a úchytů pro TK 24, plány výcvikových maket LO36, podrobně zpracována je i kapitola o ničení, jednotkách obsazující opevnění na pl.č. a mnoho dalších zajímavostí včetně dosud nepublikovaného poválečného vývoje.

Jako poměrně velký nedostatek však považuji absenci jakýchkoliv map, na které jsme byli zvyklí již z předchozích publikací FortPrintu. Pokud by čtenář chtěl vyrazit do terénu, kniha mu v tomto ohledu vůbec nepomůže. Myslím,že by stačilo i u seznamů uvést GPS souřadnice. Zarážející je i kvalita použitých fotografií. U dobových snímků není zpravidla moc na výběr, ale v případě současných fotografií lze pořídit kvalitní ostrý a vypovídající snímek. To se však ne vždy podařilo (např. roznětová deska u řopíku na str. 130 není z fotky téměř patrná díky rozmazání nebo velké jpg kompresi, mnohé zimní snímky jsou tak tmavé, že jsou z objektu patrné jen obrysy - viz řopík v zamrzlé přehradě a takto by se dalo pokračovat). Výhrady bych měl i k výkresům. Je zde možno najít tři typy: klasické překreslené pana Gregara, oscanované a retušované originální výkresy a výkresy ofocené digitálním fotoaparátem. U posledně jmenovaných mnohde ani nejsou patrné popisy a kóty. Myslím, že by jednotný ráz výkresů nebyl na škodu, nemluvě o tisícových poplatcích, které je třeba platit za publikování kopií původních nepřekreslených výkresů z VHA.

Dobové snímky zde použité byly ve většině případů již publikované v publikaci o opevnění na Stříbrsku a ve Fotoarchivu. Bezesporu zajímavá je série kvalitních záběrů z úseku E-24 Holýšov, které pochází z archivu kolegy Valeše a doposud nebyly publikovány.

Bohužel velký rozsah publikace a více členů autorského kolektivu s sebou nese i velké nároky na sladění všech kapitol včetně jejich finální kontroly. To se v tomto případě nepodařilo zcela ohlídat a publikace vykazuje až nezvyklé množství zbytečných chyb, převážně v popisu fotografií a výkresů. Pozornému čtenáři neunikne zapomenutý popis úseku E-25, nesoulady v popisu úseku a seznamů příslušných úseků, někdy nelogické míchání témat (např. popis a výkres závěsů pro kulomet vz. 26 z roku 38 by se spíše hodil do kapitoly o vybavení, než-li do výstavby opevnění na pl.č. v roce 1937), chyby v seznamech atd.

Taktéž se nemohu zbavit dojmu, že autoři měli snahu umístit do knihy co největší množství informací i z problematiky mimo pl.č., aby zúročili svoji mnohaletou archivní bádací činnost na úkor témat, které by stálo v případě pl.č. více rozebrat (např. reaktivace LO, která nebyla dosud řádně zpracována). V celkovém efektu však tato snaha může být kontraproduktivní a spíše na škodu a v mnoha ohledech čtenáře zmást.

Nelze si ani nevšimnout toho,že autoři preferovali archivní bádání před terénním a chybějící informace vysvětlovali tím, že je v archivu ještě nenašli. Myslím,že by však mnoho informací našli i z podrobného průzkumu objektů. Ideální stav je takový, když jsou archivní podklady konfrontovány s terénním bádáním a naopak. U popisů úseků chybí informace o stavu vybavenosti a dokončenosti v roce 38 – právě tyto informace lze poměrně snadno zjistit přímo v objektech, jak to ve svých publikacích uváděli kolegové z Mladé Boleslavi (Liběchovská příčka, Lužické hory,..)

Jak by se z výše uvedeného výčtu mohlo zdát, nejedná se většinou o příliš závažné chyby, ale nezvyklé je jejich velké množství. Možná je má na svědomí snaha o co nejrychlejší vydání na vánoční trh. Jejich oprava by však neměla být pro případnou reedici větším problémem a jistě by nebyla od věci.

Co říci závěrem? Na trh se dostala bezesporu zajímavá publikace, která obohacuje současnou odbornou literaturu o mnoho nových poznatků, ale její hodnotu snižuje množství nejrůznějších nedorazů a chyb. Může však jít o můj subjektivní pocit, proto bych znal rád i názory ostatních kolegů a i autorů publikace.

Společně s kolegou Honzou Vavruškou jsme se pokusili dát dohromady naše postřehy a hlavně objevené nedorazy z knížky, především pak u kapitol týkajících se LO. V některých bodech jsme si všimli stejných nejasností, které jsou tedy uvedeny jak v mých poznámkách, tak i v poznámkách kolegy Vavrušky. Byl bych rád, pokud bychom věcnou diskuzí na fóru společně s dalšími zasvěcenými a především autory naše nejasnosti potvrdili či vyvrátili.

- nejasné používání označení slov „úsek“ a „podúsek“. Např. na straně 30 je v nadpise „Podúsek VIIa“ a vedle na straně 31 je již „Seznam objektů úseku VIIa“, podobně i jinde.

- Chybějící označení zesílených objektů u některých popisů fotek

- na straně 104a poslední odstavec je uvedeno, že důvod poškození pevnůstky 104a není znám, avšak u popisku fotky na str. 32 je již uvedeno, že byla poškozena poválečným postřelováním

- strana 44 poslední odstavec, popis úseku VIIIb: dle kroniky Staňkova byly objekty ničeny německými ženisty již od 18. října. Vezmeme-li v úvahu, že celý úsek ležel na území pozdějšího Protektorátu a Němci sem přišli 15. března, údaj o 18. 10. 1938 se pravděpodobně vztahuje k jiné oblasti (např. Holýšov)

- strana 53: rozměry střílny LO36 45x25 cm, při dřevěném obložení tl. 2 cm pak rozměr 39x19 cm. Nesouhlasí odečet, pokud se počítalo s 2 cm prkny, pak by musel být vnitřní rozměr 41x21 cm. Na straně 54, výkres 09-13 je však okótováno 40x20cm při vnitřním 2 cm obložení, což se mi jeví jako nejreálnější rozměr.

- strana 54 – otvory průměru 100 mm v týlové stěně u stropu. Je potvrzeno, že se jedná o ventilační otvory? Nejsou to díry pro vývod kamen?

- Strana 89 – chyba v popisu výkresu, jedná se o objekt B2

- Časté opakování nepodstatných údajů: např. čtenář je na str. 22-27 pětkrát upozorněn, že Mensdorf jsou nyní Jedvaniny, dále přijaté změny ve výstavbě LO vz. 37 v roce 1937 jsou popsány na straně 96 a pak prakticky doslova znovu na straně 122 atd.

- na str. 102, výkres 15-18 dle popisu zachycuje situaci a uspořádání nejvíce používané vchodové střílny na Plzeňsku. Na výkrese je však zachycena deska vchodové střílny se šroubovým uzávěrem, která se vyskytuje pouze v oblasti III. a IV. sboru.

- strana 104 – výkres 15-20: označení periskop vz. 38 pochází z tohoto poválečného výkresu nebo i z jiných zdrojů? Na všech mně známých podkladech je periskop s měnitelným zvětšením označován jako periskop vz. 37 s úpravou.Nenašel jsem v knize ani seznam dílů, které jsou ve výkrese označeny a očíslovány!

- Termín nosič periskopu na téže straně? Nejedná se o závěs periskopu?

- Strana 113, obr. 15-25: na snímku je A-140, ne A-160 jak je v popise

- Strana 135: na snímcích je objekt D-31/64 označen jako A-160. Ve skutečnosti je to typ A-140.

- Strana 169-172: poválečné poškození řopíků v oblasti Trpíst vylučuji, jednalo se o německé zkoušky (doloženo dobovými fotkami)

- Strana 169, obr. 16-32: v popisu je uvedeno, že jde o objekt 5/A120, v seznamu, textu a ve výkresu samotném je však uvedeno A-140

- Strana 177 – chyby v seznamu objektů (i jiné úseky)

- Strana 178, obr. 16-38: E-22/1 je uveden jako A-140, jedná se o A-120

- Strana 183, obr.16-47 a 16-48, objekt č. 22 je označen jako C1, ve skutečnosti je to C2

- Strana 220, obr. č. 17-4: na snímku je vchod objektu 159/59b/E

- Strana 223, tabulka 17-6, objekt č. 49 je uveden jako A2-160Z

- Strana 197, obr.16-61, objekt č.4 je A-160Z,ne A-140

- Strana 197, obr.16-62, na snímku je objekt 6/D2

- Strana 239, obr. 17-20: dovoluji si vyjádřit pochybnosti k identifikaci dobového snímku s objektem, který je určen jako 173/34/A-140. Tento objekt byl v říjnu 1938 ve stavu TPB stejně jako nedaleké řopíky č. 29 a 39, které jsou taktéž na dobových snímcích v knize.

- Strana 248, obr. 17-23 objekt na snímku popsán jako 60/A-180, jedná se však o typ A-200zesílený

- V knize zcela chybí popis úseku E-25, ačkoliv jsou na něj v textu i v tabulkách odvolávky

- Strana 367 a 368, výkresy 28-7 a 28-8 zachycují kamenné a cihelné makety LO určené pro výcvik vojáků na ženijním cvičišti u Litoměřic, nikoliv stavby budované v systému OPO či v liniích SLO

Postřehy kolegy Vavrušky.

a) nesrovnalosti v seznamech a textu

Str. 33 – v seznamu uvedena poznámka k obj. č. 131, která je v textu na str. 34 uvedena k číslu 133 (stanoviště letecké hlídky)

Str. 135 – (úsek D-31) na fotografii je objekt č. 64, který je ale typu A-140 (v seznamu již správný typ)

Str. 168 – (E-21) v seznamu chybně uvedeno, č. 14 není poškozeno výbuchem, mohu doložit

Str. 177 – (E-22) v seznamu chybně uvedeny typy u č. 1 a 2, jedná se o A-120, u č. 1 mohu doložit fotogr. a u čísla 2 si nejsem jist, ale v textu na str. 178 sami autoři uvádějí typ A-120

Str. 181 – (E-22) na obrázku chybně uveden typ u č. 13, jedná se o zesílený objekt, v seznamu již správně

Str. 196 – (E-24) v seznamu prohozeny poznámky k číslům 19. a 20. V textu na str. 198 je v těchto objektech opět zmatek: nejprve správně uvedeno, že č. 20 byl zničen při výstavbě a č. 19 je u železnice, ale v zápětí je opět psáno, že č. 20 byl plánován v zes. provedení. Podle mě se to vztahuje pořád k č. 19 – soudím tak z následující věty, která na tuto navazuje a říká, že 20 metrů od tohoto objektu (č. 20) byla postavena pozorovatelna velitele LO – ve skutečnosti postavená právě vedle č. 19 – dodnes dochováno. Když jsem tento text četl poprvé, tak mě to pořádně zamotalo hlavu! :-)

b) zjevné chyby (v typech, fotografiích apod.)

Str. 113 – (úsek E-24) na fotografii není typ A-160 ale 140

Str. 156 – (D-19) v seznamu chybně uveden typ, jedná se o A-160, místo A-140 (mohu doložit fotografií)

Str. 159 – (D-19) proč je fotografie objektu zrcadlově převrácená? ( byl jsem u tohoto objektu několikrát a pořád jsem si říkal, že je to okolí na fotce tak nějak obrácené :-) )

Str. 177 – (E-22) v seznamu chybně uvedeny typy u č. 19, jedná se o běžný typ A-120 a ne Z, mohu doložit

Str. 186 – (E-22) v náčrtku zcela chybí objekt č. 29, na vedlejší straně už se nachází. Buďto si náčrtky odporují (řopík tam samozřejmě stojí) a nebo se jedná u prvního obrázku o stav před jeho vybudováním, kdy měl (dle textu) být původně typ E – avšak to není nikde popsáno ani zdůvodněno, takže to působí dost zmatečně

Str. ? – Podle mě se zcela vytratil popis úseku E-25 Merklín, soudím tak z několika důvodů:

- Na straně 274 v popisu vzpomínek pamětníka je na něj odkaz „viz úsek E-25“

- Pokud dle autorů již nepatří do tzv. Plzeňské čáry, tak proč se zde nachází popis

úseku z r. 1938 175 Ježovy, který je ze stejného takt. Prostoru

-Publikace vydaná již před léty o opevnění na Šumavě (Hřídel - Lášek) začíná popisem sousedního úseku E-26 a 176…

Str. 220 – (úsek 159) na fotografii není vchod do objektu č. 59c/A-160šik ale vchod do sousedního č. 59b/E – i pro neznalce úseku již na první pohled patrný rozdíl v zalomení vstupní chodbičky

Str. 223 - (úsek 171) v seznamu je číslo 49 uvedeno jako typ A2, tento typ se sice stavěl u lomených objektů, ale u lomených vpravo, kdežto tento je sice lomený ale vlevo a s běžným tvarem vstupní chodby, tudíž A – dle vlastního průzkumu

Str. 236 - (úsek 173) podobně jako předchozí chyba, u č. 51 se jedná o šikmý objekt, ale opět běžného tvaru chodby, tedy ne A2 – dle vlastního průzkumu

Str. 248 – na snímku není typ A-180 ale A-200 (dle textu), dle mých průzkumů se jedná o A-220, ale z fotografií to není moc dobře patrné