Československé opevnění v Lednicko-valtickém areálu (1936 - 1938)

Konečně jsem se odhodlal k sepsání všech nesprávně uvedených informací v knize Vladimíra Fice o čs. opevnění v LVA, která vyšla na podzim loňského roku. Vydal ji Národní památkový ústav Brno a je hodně netypická pro sběratele bunkrologické literatury svým formátem 20x20cm.

Na začátek chci uvést, že kniha přináší spoustu nového, hlavně archivních údajů o průběhu výstavby úseků lehkého a těžkého opevnění, překážek a ubytovacích chat v oblasti dnešního LVA. Dále několik poprvé publikovaných leteckých snímků pevnostní linie v bezprostředním okolí Břeclavi a 2 mapy prezentující kompaktní část pevností linie III. sboru (na rozdíl od Utajených pevností), tzn. oblast celého Lednicko-valtického areálu (z toho jedna slepá se současným stavem opevnění). V závěru knihy jsou uvedeny přehledné tabulky všech objektů nalézajících se v prostoru LVA.

V textu vycházím ze svých terénních průzkumů, z informací kolegy L. Tondra a z dostupné literatury o opevnění popisující III. sbor (Utajené pevnosti, Lexikon TO).

Bohužel v mapách i v tabulkách se vyskytlo hodně chyb. Proto jsem byl překvapen, že dle mého terénního průzkumu i kolegy L. Tondra je známo již mnoho upřesňujících nebo úplně nových informací vztahujících se ke zdejšímu prostoru.

Zde jsou mé opravy:

STR. 8 – letecké snímky:

- a) sporné zaznačení mnoha objektů

špatně např. objekt 6/43 – správně více na SZ

pochybnosti mám i o umístění objektů 6/52 - 54, které zcela jistě nejsou tak za sebou, 6/52 je více na Z, 6/54 je více na V

některé objekty naopak vůbec nezaneseny (např. 6/47, 6/51)

- b) sporné zaznačení mnoha objektů

např. 8a/13* je správně více jižněji,

6/62 a 6/63 jsou správně více západněji v patrných pozorovacích průsecích!

- c) sporné zaznačení mnoha objektů

např. 8a/28 je více na JV

8a/21 zcela špatně zaznačen (není zde žádný objekt, č. 21 je umístěn o více než 1,5 km na jihovýchod)

8a/20 je správně více na JV

8a/15 není vůbec zaznačen (u silnice z Poštorné ke keramické továrně)

8a/19 zcela špatně zaznačen (není zde žádný objekt, č. 19 je správně v místě označeném č. 14)

8a/16 i 8a/17 špatně zaznačeny (oba jsou více na J) (nesouhlasí s mapou na str. 12-13, kde jsou správně!)

LO vz. 36/155 není vůbec zaznačen (u okraje Kančí obory v týlu LO vz. 36/154)

STR. 9 – u fotografie výkopové jámy mohlo být uvedeno, že se jedná o stavbu pěchotního srubu MJ-S-5.

STR. 12 - 13 – mapa :

umístění objektu č. 8a/10 není dodnes zcela jednoznačně potvrzeno!

v místě označeném č. 8a/14 se správně nalézá vložený objekt úseku Březí 10/4181/A-120 !, který byl do nedávné doby uváděn jako nenalezený (objekt č. 8a/14 se dodnes nepodařilo nalézt)

Doloženo vlastním průzkumem, kdy byly v objektu nalezeny žlábky na chlazení hlavní (dokládá rok 1938), naopak zde chyběla pomocná konzole (rok 1937), chybí zde i konzole pod ventilátorem jako u sousedních vložených objektů 10/4182 (dochován) a 10/4180 (rozvalen), rozhodující pro mě byla konfrontace s fotografiemi šířky prken a způsobu uchycení bednění (u objektu 10/3112), ze stejného úseku (firmy), ale vybetonovaného o několik desítek kilometrů západněji, které se přesně shoduje.

mezi objekty 8a/14 (správně 10/4181) a 8a/19 není vůbec zaznačen vložený objekt úseku Březí 10/4180/A-160, který nalezl kolega Luděk Tondr a který byl uváděn donedávna jako nenalezený !

150 m v týlu č. 8a/14 (správně 10/4181) není vůbec zaznačen objekt 8a/21/B1-100, který jsem nalezl náhodou před necelými třemi lety a jež byl také uváděn donedávna jako nenalezený !

O těchto dvou objektech proto odborná veřejnost nevěděla téměř neuvěřitelných 70 let!

MJ-S-39 je uváděn více na západ (Lexikon TO, dle kolegy L. Tondra nalezené pravděpodobné pozůstatky výkopu)

8a/21 zcela špatně zaznačen (není zde žádný objekt, 8a/21 je umístěn o více než 1,5 km na jihovýchod)

8b/18* špatně zaznačen správně je více na SZ, severně od cesty k Pohansku

STR. 18 – z textu není zcela jasné, ve které době byly úseky Mikulov a Břeclav přepracovány a např. z velkého množství béček byly v novém návrhu upřednostněny mnohem více typy A. Je zde pouze uvedeno, že..“ se konala opakovaná soutěž 16. 4. 37, byla uzavřena o 3 dny později a v jejím rámci byly úseky nově přeznačeny a byla zde stanovena i lhůta k jejich dokončení. 25. 5. 37 předložilo VŽV III. sb. ke schválení ŘOP nově zpracovanou finanční rozvahu obsahující podrobné rozpočty na stavbu všech úseků LO plánovaných na r. 37. V úseku 6 a 8 se teď počítalo....“ Z toho nejasně vyplývá, že přepracování bylo dokončeno do 24. 5. 37? nebo až později?

STR. 23 - špatný údaj o počtu zničených a nenalezených objektů (2 LO vz. 36 + 6 LO vz. 37). Správně je 2 + 3!

- dále myslím, že alespoň po MJ-S-37 se dá nalézt nedokončená výkopová jáma nedaleko silnice Valtice – Poštorná. O objektu MJ-S-40 je to nejasné. Kolega L. Tondr uvádí nalezený pravděpodobný výkop nedaleko objektu 8a/5 jižně od lesní cesty. V knize LVA je zanesen více severněji (stejně jako třeba v lexikonu TO).

STR. 24 – mapa: – opět špatně zaznačen objekt 8a/21 (nenalezený), který je v týlu č. 8a/14 (správně 10/4181), zase zde není zanesen 4180 mezi č. 14 (4181) a 19. Objekt 8a/10 je zase umístěn v prostoru, který není zcela potvrzen.

STR. 26 – pro ilustraci lomeného objektu 8b/15+/A-140 je zde použit ne moc vhodný plánek z Denkschriftu v podobě stupňovitého objektu typu B, který se ve III. sboru vůbec nevyskytuje, ale pro dokreslení lomení to čtenáři jistou představu dává.

STR. 27 – v počtu inundačních šachet je chybně připočtena jedna šachta, která zcela jistě (dle fotografií, při jeho

postupné likvidaci) nebyla u objektu 8b/23/D2N. Inundačních šachet u objektů LO vz. 37 se zde proto nachází celkem pouze 8.

STR. 27 – u vchodů LO vz. 36 č. 168 a 169 jsou umístěny šachty (inundační), kde u objektu č. 169 je poškozena a v podstatě odtržena. Z průzkumu je patrné, že nebyla spojena s objektem, ale dodělána až dodatečně. Ještě k tomu bych vyslovil otázku proč byla, zvlášť u objektu č. 169, vůbec šachta betonována. Stojí na velkém srázu nad Německými loukami a voda by dle mého názoru nemohla objekt zatopit. Objekt 168 stojí na hrázi rybníka a taky řekněme na částečně vyvýšeném místě, že by se počítalo s možným protržením hráze a zatopením objeku?

STR. 27 – překvapilo mě označení objektu LO vz. 36 č. 143, jako typ D, nikde v literatuře se tato varianta neobjevuje, případně se uvádí, že nebyl nikde v terénu realizován... Z knihy tedy vyplývá, že typem D se označoval velmi zeslabený dvoustřílnový objekt LO vz. 36.

STR. 29 – tabulka odolností: odolnost "nižší" pro typy LO vz. 37 („C“) se v literatuře nepoužívá

STR. 20, 33 - v textu a v závěrečných tabulkách nesouhlasí data zadání překážek v úseku 14 – Valtice (PP)“ (str. 20 - 10. 6. 38, str. 33 – 21. 6. 38) Pro čtenáře nejasné!

STR. 21, 33 - v textu a v závěrečných tabulkách nesouhlasí data zadání překážek v úseku 14a – Valtice (PT)“ (str. 21 – 12. 8. 38, str. 33 – 26. 8. 38) Pro čtenáře nejasné!

STR. 35 – tabulka současného stavu LO vz. 36:

- ve dvoustřílnových objektech je chybně uveden i typ E, který je jednostřílnový a vůbec se v popisovaném prostoru nevyskytuje.

STR. 34, 35 – tabulka 9b:

- u objektu LO vz. 36 č. 171 uvedeno poškozený, ovšem v tabulce 9c (celkový přehled) není zanesen do objektů poškozených ani na mapě takto není označen! Správně tedy vychází 32 zachovalých, 2 poškozené (z toho jeden převrácen) a 2 nenalezené.

- u objektů částečně zesílených používá autor zkratku ČZ, i když se v odborné literatuře i u odborné veřejnosti zaužívalo označení S. Snad je ČZ pro laickou veřejnost snáze pochopitelné.

STR. 35 – tabulka 10a:

- přehozena poznámka k objektu 6/38, patřící ovšem správně k objektu 6/37

STR. 35 – 37 – tabulky 10a – 10d: (obecně)

- je zvláštní, že v tabulkách je používána poznámka zához týlu (stejně ne všude), ale pokud se jedná o úpravu PAO, ta zde není vůbec uvedena, což se mi zdá jako mnohem větší zásah u konkrétního objektu. Zához týlu, dle mého, měly pouze podružné objekty, které nebyly přímo ohroženy, nebo byly jakkoliv méně důležité. Stejně tak zde není zaznačena poválečná úprava v podobě kamenné zdi místo záhozu. (Existence těchto úprav je zmíněna pouze jedním odstavcem na str. 23)

STR. 35, 36 – tabulka 10a (stavební úsek Mikulov) chybí:

č. 31 – PAO

č. 32 – zához týlu

č. 42 – zához týlu

č. 44 – kamenná zeď místo záhozu

č. 52 – zához týlu

č. 59 – kamenná zeď místo záhozu

č. 61 – kamenná zeď místo záhozu

č. 64 – zához týlu

č. 65 – PAO

č. 66 – PAO

č. 67 – PAO

č. 68 – PAO

STR. 36 - tabulka 10b (stavební úsek Břeclav) chybí:

č. 4+ - mohlo být uvedeno, že v rozvaleném objektu se zcela výjimečně zachovala levá a vchodová střílna!

č. 5+ - není uvedeno, které části stěn jsou zesíleny (dle mého průzkumu je zesílena pouze čelní stěna)

č. 6+ - mohlo být uvedeno, že ve vchodovém segmetnu se zcela výjimečně zachovala vchodová střílna!

č. 1 – špatně vchod zazděn, PAO

č. 2 - špatně typ A-140N, správně B1-90N, PAO

č. 4 – PAO

č. 5 – zához týlu

č. 8 – PAO

č. 11 – PAO s rovnou šachtou

č. 14 – špatně označen, správně objekt 10/4181/A-120N

č. 14 – zatím nenalezen

č. 21 – kat. území Poštorná, v lese, úplně rozbitý, zachovány zdi do výšky střílen, v týlu č. 8a/14 (správně 10/4181/A-120)

č. 22 – špatně typ A-160, správně A-140N

č. 26 – špatně typ A-140, správně A-160N

STR. 37 - tabulka 10c:

č. b5+ - PAO

č. b7+ - PAO

č. b14+ - zachovány rozhozené stěny, včetně stropu ležícího opodál

č. b16+ - rekonstruován, muzeum

č. b22+ - opět neuvedeno, které stěny byly zesíleny (terénním průzkumem ovšem již nezjistitelné)

č. b23+ - ZAHLAZEN 6/2006

STR. 37 – tabulka 10 d:

- č. 4180 – špatně uvedeno nenalezen, zřejmě zcela zničen!, je úplně rozbitý, má zachovány zdi do výšky střílen, je umístěn v lese, mezi objekty 8a/14 (správně 10/4181) a 8a/19

- č. 4181 – špatně uvedeno nenalezen, zřejmě zcela zničen!, je úplně rozbitý, má zachovány zdi do výšky střílen, je zde uváděn pod číslem 8/14/A-120

- č. 4182 – zához týlu

- č. 4183 – PAO, obě střílny zeslabené, které jsou v popisované oblasti použity (kromě objektu C) snad pouze zde.

STR. 38 - chybí mi zde tabulka současný stav LO vz. 37 podle úseků, jsou zde pouze dle typů objektů a dle odolnosti, takže čtenář nemá přehled, kolik je zničeno, či poškozeno objektů v tom konkrétním úseku, nebo jeho části. Pouze ví, kolik je celkem v prostoru (LVA) nenalezeno objektů typu A-120, nebo kolik je poškozeno zesílených objektů (ovšem dohromady v úsecích 6, 8, 10)

STR. 38 - tabulka 10e:

- nenalezeny pouze 3 objekty 1x A-120, 1x A-140, 1x A-180

- téměř zničeno je 19 objektů 6x A-120, 7x A-140, 4x A-160, 1x B1-100, 1x B2-80

- v tabulce celkového počtu je zde již správně zanesen i objekt B1-90 (č. 8a/2), který je v tabulce 10b označen jako typ A-140

STR. 38 - tabulka 10f:

- normálních je téměř zničeno 19, a pouze 1 nenalezen

- taktéž jsou zde ve zvláštním řádku zařazeny objekty „C“ (S) (zeslabené) čemuž nerozumím. Objekty C vůbec zeslabené nejsou. Jejich stěny takto byly budovány normálně a v žádné literatuře se neuvádí, jako zeslabené (např. Utajené pevnosti - C normální). A už vůbec ne se zkratkou odolnosti S, která se běžně užívá pro částečně zesílené objekty.

Na závěr chci dodat, že se podařilo, díky terénnímu průzkumu kolegy Tondra a mé maličkosti, konečně odhalit 2 dlouho nenalezené objekty (10/4180 a 8a/21), a také správně zařadit 2 zbývající (rozvalené) objekty, patřící k vloženém úseku Březí, které byly taktéž považovány za nezvěstné, přičemž se předpokládalo jejich umístění na okraji Bořího lesa, v okolí Bořího Dvora.

Rád uvítám jakoukoliv předmětnou diskuzi k mému prvnímu počinu v oblasti recenzí.

Zdroje a literatura:

1. Malý průvodce Utajené pevnosti Čs. opevnění z let 1936-1938 na jižní Moravě
2. Lexikon těžkých objektů čs. opevnění z let 1935-38, Eduard Stehlík a kol.
3. Vlastní terénní průzkum 2000 - 2006
4. Terénní průzkum Luďka Tondra
5. ropiky.net