Československé opevnění 1938 - opravy knihy

V listopadu 2017 vydaná kniha s názvem Československé opevnění 1938 - velká obrazová kniha je již několik měsíců na pultech knihkupectví a jak se zdá, našla si cestu k celé řadě kolegů z našeho bunkrologického oboru, kteří ji podrobili méně či více podrobnému zkoumání. Kromě námi zpětně zjištěných chyb jsme dostali také několik postřehů k možným chybám a nesrovnalostem, které se v knize objevily. Cílem tohoto článku je souhrn zjištěných věcných chyb vyskytujících se v knize, které si může čtenář sám v knize opravit či poznamenat. Pokud víte ještě o nějaké další chybě, prosíme o krátkou zprávu na forum tohoto webu. Za již zaslané či jinak sdělené připomínky děkujeme Radanu Láškovi, Borisi Ceferovi, Liborovi Martinů a Jiřímu Novákovi (dále jen JN). Právě posledně jmenovaný patří mezi nejvěrnější a nejpilnější čtenáře našich knih, byť jeho snaha o hledání chyb a nesrovnalostí je v tomto případě vedena v prvé řadě osobními antipatiemi k našemu autorskému minikolektivu, jak ostatně sám JN přiznává v diskuzi na serveru opevneni.cz.

Strana 18 - špatně určený objekt, ze kterého je foceno:

Velmi zajímavý pohled ze střechy pěchotního srubu MO-Or-S 20 „U orla“ směrem k pěchotnímu srubu MO-S 18 „V oboře“.

Strany 128 a 129 jsou přehozené.

Strana 157 - překlep v čísle objektu na snímku: VII.a/28/C (potvrzeno též JN - viz diskuze na forum.opevneni.cz).

Strana 168 přeházené popisky:

Vpravo nahoře: Příklad kamuflážního schématu používaného na objektech prachatické uzávěry (úsek H-33) s vícebarevnými nepravidelnými svislými pruhy.

Vlevo dole: Typické maskování vícebarevnými skvrnami používané u objektů úseku H-40 Sušice stojících ve volném terénu (H-40/17/D1N, foto Wurbs Eisenstein).

Vpravo dole: Ukázka zajímavé vícebarevné kamufláže použité na objektu H-41/17/B1-80N (foto Nusko, Vimperk).

Strana 191, špatně určen stavební úsek:

Vpravo dole: Ukázka lesního maskovacího vzoru použitého na jednom z objektů stavebního úseku A5 (jižní konec úseku u Nižbora).

Strana 216 – dle JN nestojí na stropě řopíku generál List (viz diskuze na forum.opevneni.cz). Bez detailnější fotografie osob stojících na objektu však nelze toto tvrzení potvrdit ani vyvrátit.

Strana 228 – neodstraněn rastr tisku horního panoramatického snímku (chyba technického řešení sazby)

Strana 242 - omylem nakopírován popisek ze strany 245, správně má být:

Na závěr rychlé jihoslovenské exkurze se podíváme do východní části VII. sboru, konkrétně pak do úseku XX Fiľakovo jižně od Fiľakova. Na fotografii je zachycen objekt typu A-140N, který je maďarskými vojáky v rámci příprav k odstřelu odkopáván na úroveň základové desky. Byl součástí třísledové obranné linie, která uzavírala z jihu přístupy k tomuto důležitému městu včetně hlavní silnice a železnice vedoucí z maďarského Somoskőújfalu. Snímek rovněž pěkně zachycuje charakter zdejšího terénu – otevřené údolí jižně od Fiľakova je oboustranně sevřeno výraznými kopci Cerové vrchoviny.

Strana 268 - fotka vlevo dole nepřevedena do tónování hnědou barvou (chyba technického řešení sazby)

Barevná příloha - strana 5. Dle JN není za bunkrem vidět vrch Bořeň, jak je uvedeno v popisku (viz diskuze na forum.opevneni.cz). Tvrzení JN je v tomto případě zcela mylné, jedná se opravdu o kopec Bořeň, jehož atypický a dominantní tvar je pro Bílinsko nezaměnitelný. Omyl JN lze pravděpodobně vysvětlit ukvapenou kritikou sepsanou pouze na základě několika náhledů knihy, z kterých nepochopil, že se popiska vztahuje rovněž k jiné v ukázkách nezařazené fotografii.

Na závěr bych se rád blíže vyjádřil k fotografiím na straně 229, které zachycují Hitlerovu návštěvu na bratislavské Petržalce. Vložená malá fotografie umístěná na stránce vpravo nahoře (viz foto č. 1 níže) je na diskuzi na opevneni.cz opakovaně rozporována JN s tím, že byla pořízena jinde a jindy, pochází z jiných manévrů (tj. není vyfotografována na Petržalce). Dokonce nás podezírá z toho, že jsme fotku do knihy umístili ve snaze vyvolat senzaci. JN dále pochybuje o tom, zda je na ní vůbec Hitler, a vznáší na nás dotazy, o jakou zbraň se na fotografii vlastně jedná, neboť ji zřejmě nedokáže se svými znalostmi problematiky identifikovat. Celá diskuze ke knize na serveru opevneni.cz s výše uvedenými názory JN je dostupná zde:

http://forum.opevneni.cz/viewtopic.php?f=8&t=3449

Na následujících řádcích se tedy pokusím provést rozbor těchto fotografií z Petržalky, který je sice obsáhlý a možná i nudný, ale snad pro případného zájemce pochopitelný. Začnu od začátku. Diskutovanou fotografii s protitankovým kanónem jsme oskenovali z katalogu fotografií Hitlerova osobního fotografa Heinricha Hoffmanna, tento katalog konkrétně pochází z Hoffmannovy berlínské pobočky. Na tyto Hoffmannovy fotografie nás upozornil právě JN svými dřívějšími diskusními příspěvky (Jiří, díky!) a lze je považovat ze velmi přínosné k problematice návštěv Hitlera na našem území. Náhled listu alba je na fotografii č. 2. List alba je popsán německým popiskem Führer im Sudetenland im Engerauer Gebiet 25. 10. 1938, v překladu: Vůdce v Sudetech v petržalské oblasti 25. 10. 1938. Jak je patrné z fotografie listu alba, snímky byly Hoffmannem katalogizovány formou kontaktních kopií negativů.

Na fotografiích označených Hoffmannem č. 6-8 je bezesporu objekt B-S 4 a Hitler v PT příkopu u téhož objektu, na fotkách č. 28-32 je Hitler u Dunaje při pozorování Bratislavy a na fotkách č. 34-38 je Hitler a jeho doprovod u objektu B-S 4. Diskutovaná fotografie protitankového kanónu je umístěna v sadě snímků 17-23, konkrétně pak pod č. 18. Pokud bychom chtěli přijmout hypotézu JN, že fotka byla pořízena jinde a jindy, muselo by to znamenat, že Hoffmann k tomuto katalogovému listu z Petržalky vložil výsek zcela jiného negativu. To se zdá však velmi nepravděpodobné, neboť fotky před i za diskutovaným záběrem PTK jsou prokazatelně z Petržalky. Ani na desítkách dalších katalogových listů s fotkami ze Sudet jsem nenašel žádné chyby se špatně zařazenými fotkami, pouze občas gramatické chyby v místopisných názvech - na následující stránce jsou např. fotky z Písečného z Hitlerovy cesty z 26. 10. 1938 a místo Piesling je v katalogu uvedeno Pisling. Fotky opevnění ale skutečně pochází od Písečného na jižní Moravě. Takže nemám důvod pochybovat o tom, že Petržalka je Petržalka, resp. Engerau je Engerau.

Podívejme se však podrobněji na fotku č. 1 níže. Bohužel její technická kvalita není příliš velká, lze z ní však vypozorovat určité charakteristické znaky, které nám mohou leccos napovědět. Začneme tím zdánlivě neidentifikovatelným kanónem - jedná se o 4,7cm Infanteriekanone M.35 (Böhler), standardní protitankovou zbraň rakouské armády (před anšlusem). U této zbraně bylo možno sejmout v palebném postavení kola, aby se snížila palebná výška, což je patrné na snímku. Tento kanón používala např. rovněž holandská armáda. Kromě něj je však na snímku také částečně patrná protipěchotní překážka z prasečích ocásků čs. typu a v dálce také silnice se stromořadím. Ze stejného nebo velmi blízkého místa byl pořízen rovněž další Hoffmannův snímek (v katalogu č. 17), zde č. 3. Na něm vojáci cosi kutí (možná u minometu), na zádech visí vojákovi puška opět z výzbroje rakouské armády. Důležitější však je, že je na snímku lépe patrný Hitler, v pozadí pak opět PP překážka čs. typu s prasečími ocásky a stromořadí silnice. V případě této silnice se jedná o tzv. vídeňskou silnici, která se ve své původní podobě objevuje i na dalších pohlednicích z Petržalky - srovnejte ji např. s fotkou č. 4 pořízenou od PT překážek u B-S 4, kde je v pozadí tatáž silnice rovněž zachycená. Stejně tak sedí celkový rovinatý charakter krajiny, takže nemám důvod předpokládat, že by Hoffmannovy katalogové snímky č. 17–23 nebyly z Petržalky. Otázkou však zůstává, kde přesně byly tyto snímky pořízeny. Zde může trochu napovědět přítomnost PP překážek (a nikoliv protitankových překážek), což by teoreticky mohla být část týlové obvodové překážky (patrná na fotografii č. 5). Ale úplně nám to tam také nesedí - i s ohledem na nasvícení. Chtělo by to asi ověřit na místě.

JN dále pochybuje, že na katalogovém snímku č. 18 s PTK Böhler není ani Hitler. Hoffmann v katalogu uvádí, že se jedná o Vůdce. Slyšel jsem už různé teorie o tom, zda Hitler zemřel nebo nezemřel v berlínském bunkru v roce 1945, ale zatím jsem se nesetkal s názorem, že by na Petržalku jel např. Hitlerův dvojník, kterého by Hoffmann doprovázel. Hitlera je možno vidět na katalogovém snímku č. 23 ve světlém plášti (viz foto č. 06 níže). Muž se světlým pláštěm je vidět i na ostatních fotografiích, tedy i na fotografii s PTK Böhler. Pokud se však JN domnívá, že na Petržalku jel jiný pán s knírkem, který se za AH jen vydával (napadá mne např. Charlie Chaplin, Hercule Poirot, případně namaskovaný Chuck Norris?), je nutno toto tvrzení podložit důkazy. Tato skupinová fotografie s Hitlerem v čele zachycuje ostatně další charakteristický znak tehdejší Petržalky - topoly stojící samostatně nebo v malých skupinkách v otevřené krajině. Ty by nám také mohly dobře napovědět, kde je tato fotka focená. Nemá někdo dobovou fotografii, kde by byla tato konkrétní skupina stromů vidět?

S touto fotkou Hitlera se skupinou německých důstojníků zachycených při sledování čehosi se dostáváme k problematice postřelování objektu B-S 4, které je v knize zmíněno. Na základě Hitlerovy inspekce vojenských jednotek se zbraněmi rozmístěnými zřejmě v blízkosti B-S 4 (kromě PTK Böhler je v Hoffmannově katalogu ještě fotografie č. 20 s těžkým kulometem Schwarzlose), snímků zachycujících Hitlera s doprovodem při pozorování před skupinou stromů a detailním prohlížení lehce poškozené střílny zbraně M u objektu B-S 4 (viz fotografie č. 07 níže, 35 v katalogu) jsem dospěl (možná k mylnému) závěru, že německé jednotky na objekt vystřelily alespoň pár ran z kulometu, případně na ukázku pro Hitlera provedli palbu cvičným střelivem. Porovnáním s dalšími dobovými snímky B-S 4 nebylo viditelné žádné větší poškození, proto jsem v popisce záměrně zmínil "symbolické" postřelování. Samozřejmě nelze ani vyloučit to, že poškození střílny M nesouvisí s aktivitami kolem návštěvy Hitlera a v případě rozestavěných zbraní se jednalo pouze o statické ukázky bez střeleckých ukázek. Bez nějakých podrobnějších německých pramenů však asi nebudeme mít nikdy jisto ani s jednou variantou. Jisté však je, že B-S 4 byla v roce 1939 nebo později za války skutečně postřelována (levá kasemata), jak je patrné z fotografie č. 08.

Pokud by někdo mohl přispět dalšími informacemi k výše uvedené problematice podrobností Hitlerovy návštěvy na Petržalce, budu moc rád. Komentáře JN nemají v podstatě žádnou hodnotu, v diskuzi je nepodložil žádnými archivními dokumenty nebo fotografiemi a z jeho příspěvků jen čiší snaha o umělé dokazování toho, že píšeme nesmysly. Třeba se však ještě dočkáme vysvětlení za pár let, nebo spíše desítek let v jím zmiňované knize, co svět dosud neviděl. Už více jak deset let totiž čekám na jím avizovanou knihu "Holýšov v rukou válečných stratégů" s předpokladem vydání 2008, která měla objasnit některé detaily týkající se historie řopíků úseků E-24 a 174. Měla... Třeba se jednou také dozvím, které neexistující německé jednotky jsem si dle JN ve svých publikacích vymyslel. Že by samotnou Wehrmacht?

---